V novém čísle ZPK 4/2019 najdete:

Téma: SPOLUPRÁCE

Ružová záhrada v Dolnej Krupej

Zahradní slavnost na Flore Olomouc

Revitalizace parku Riegrovy sady, Praha

Jedeme v tom všichni

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív architektura Ozvěny BUGA 2009, Lucie Hálová, Monika Paďourová, Ondřej Semotán

Ozvěny BUGA 2009, Lucie Hálová, Monika Paďourová, Ondřej Semotán

Tisk
BUGA

Jistě není nutné dlouze představovat tak tradiční událost, jakou je německé Spolková zahradní výstava BUGA (Bundesgartenschau). Tradice trvající přes půl století postupně přinutila tento všeobecně populární společenský svátek narůst do megalomanského měřítka. Výstava se každé dva roky pokouší vyrovnat s aktuálními výrazovými prostředky současné zahradní a krajinářské tvorby a v ideálním případě přinést i některé nové. Nutno dodat, že ty se většinou odehrávají na úrovni výsadbového detailu, případně technologického/biotechnického pokroku. Výstava je zatěžkána silnou dávkou popularizace, která není v tomto případě nežádoucí, avšak bariéry mezi popularizací a degradací jsou často velmi propustné, k všeobecnému nadšení většiny návštěvníků.

BUGA jako katalyzátor rozvoje území

Zahradní výstava je sice navenek nejvýraznější projevem BUGA, ale zdaleka není jedinou její funkcí. Je to platforma s mnoha vstupy i výstupy. BUGA se snáší na dlouho dopředu vybrané místo, kde funguje jako injekce koktejlu aktivit, které mají místo probudit (v idealizované rovině). Lze tedy tento proces označit jako jeden z nevšedních nástrojů plánování v území, pomocí kterého lze dotčená místa upravovat. Složitý mechanismus financování zapojuje zdroje od spolkových zemí po jednotlivé soukromé subjekty. Na přípravě a realizaci se podílí mnoho místních firem a po dobu výstavy se stává lokalita jednou z nejfrekventovanějších turistických destinací v Německu; vzpruhou je konání BUGA např. pro dopravce atd.. Region na sebe krátkodobě přitáhne značnou míru popularity. Samotné plochy, na kterých se BUGA odehrává, jsou většinou vybrány pro jejich potřebu revitalizace. BUGA je tedy schopna obrátit např. plochy brownfields v intenzivní městský park, na který jsou navázány plochy vznikající obytné zástavby (př. BUGA Postupim 2001, Gera/Ronneburg 2007) nebo rekonstruovat historický park, jak je tomu v letošním případě ve Schwerinu. Takový mechanismus ovšem může do jisté míry fungovat jako dvousečná zbraň. Detailní plánování akce musí nést i dopracování plánu reakce. Plochy výstavy po jejím skončení musí mít precizně naplánované své další využití, jisté je, že v tak intenzivní a instantní podobě jsou dlouhodobě neudržitelné, stejně jako vzniklá pracovní místa. Efekt však působí vždy pozitivně, ačkoliv některé areály nejsou v současnosti využity nejoptimálněji.

BUGA 2009 Schwerin

Letošní BUGA byla orientována do severoněmeckého města Schwerin, hlavního města spolkové země Mecklenburg-Vorpommern. Těžila zejména ze specifické polohy města. Schwerin vyrůstá na březích jezer, fenomén vody je zde naprosto určující a čteme jej i ve sloganu výstavy „Schwerin v zrcadle jezer" („Schwerin im Spiegel der Seen"). Jedním z hlavních podtitulů, jenž BUGA proklamuje, je Sedm zahrad. Klíčovou úlohou se stala rekonstrukce historického parku schwerinského zámku, která má představovat spolu s dalšími částmi výstavy vývoj spolkového zahradního umění od 18. století dodnes. Zbývajících šest zahrad spíše uměle rozšiřuje areál. Zahrady jsou dispergovány v blízké návaznosti na zámeckou zahradu.

Zámecká zahrada (Schlossgarten)

Největší část areálu zaujímá poměrně precizně zrekonstruována klasicistní zámecká zahrada. Důraz je kladen především na vodní plochu kanálu v hlavní ose parteru. Chybějící část osy ve svahu, dříve vodní kaskáda (která zde však pravděpodobně nikdy nevznikla), byla nahrazena barevným kobercovým květinovým záhonem. Ten zde fungoval pouze jako dočasná instalace, proto byl vytvořen na plachtě s nafukovací bordurou. Tento „výtvor" však působil jako nevábné echo nedávné minulosti a kosmická duhová loď, která zalehla část jinak čisté, vytříbené kompozice. Ve velké zámecké zahradě pak byly roztroušeny ještě další drobné expozice. Ukázka tvarovaných dřevin, byla poměrně inspirativní, zatímco expozice hrobových polí v převažujícím duchu přehnaného dekorativismu vytvořila z uctění památky spíše soutěžní disciplínu. Ve stínomilných podrostech se objevilo několik zajímavých kombinací a kultivarů.

Hradní zahrada (Burggarten)

Hradní, respektive zámecká zahrada rozvíjena na izolované ploše ostrova navazuje bezprostředně na stavbu zámku. Není žádným novotvarem, pouze udržovanou součástí architektury. Zahrnuje oranžerii se svým drobným parterem a vyhlídkovým patrem, romantickou grotu, umělou vodní jeskyni na břehu jezera a malý formální parter pod zámkem.

Zahrada 21. století (Der Garten des 21.Jahrhunderts)

V těsné návaznosti na historickou zámeckou zahradu byl uměle nasypán geometrický architektonizovaný obdélný ostrov. Vstup je uvozen průchozí bílou rámovou konstrukcí čistého výrazu, která dominuje prostoru. Plocha ostrova byla organicky rozčleněna mnoha ledvinovitými útvary s různou náplní, především však exponují květinové výsadby s důrazem na použití travin v kombinaci s trvalkami. Zde je nutné složit poklonu německé trvalkářské tradici. Jednotlivé skupiny rostlin odehrávající se ve valéru či kontrastu barev, od monokulturních po pestré kombinace, a precizní způsob výsadby nesou známky ustálené praxe. Mnoho pozornosti na sebe strhly povrchy, které nechaly vyniknout výsadbám, od kultivovaně užitého asfaltu a štěrků po masové použití povrchu z drceného tromblovaného lahvově zeleného skla. Sklo bez ostrých hran je pochozí i bosou nohou a v sousedství jemných trav dodává rostlinné kompozici třpyt. Závěr ostrova byl ponechán jako pikniková louka a pláž se schodištěm zpřístupňujícím vodu jezera. „Suchozemská" část zahrady 21. století se omezuje na dlážděnou plochu s rastrem stromů pod nimiž se rozehrává tématická smíšená výsadba v nádobách, jež ve své šíři spodobňuje barevné spektrum duhy. Zde leží i hlavní vstup do areálu a je umístěno hlavní informační zázemí. Rozhraní s historickou zahradou je spíše konzervační, nikoliv konverzační. To spolu se zřejmou umělostí novotvaru na vodní hladině přispívá k diskutovatelnosti tohoto řešení. Zda bude po skončení výstavy ostrov zachován této podobě, není známo.

Kuchyňská zahrada (Küchengarten)

Kuchyňská zahrada vznikla v návaznosti na dvě historické budovy teplého a studeného skleníku a jevila se jako jeden ze svěžejších momentů výstavy. Zůstala věrna svému jménu a byl zde tedy exponován sortiment užitkových rostlin. Hlavní pozornost se soustředila na stylizované kompozice v umělých nádobách, představující prostřený stůl. „Popelník" například ukázal výběr jedovatých, omamných rostlin a drog, „Polévka" ukázala vodní biotop se zajímavou instalací skleněných válců s živými rybami, „kořenka" byla bylinným záhonem atd. Na to navazovaly inspirativní kobercové výsadby zeleniny i ovoce a v okolí intenzivní trvalkové výsadby, tradičně zdařilé.

Přírodní zahrada (Naturgarten)

Přírodní zahradu nebylo bohužel možné chápat jako zahradu, ale pouze jako vložné struktury do míst mimo intenzivní části areálu. Kromě dětských hřišť sem byl umístěn koutek pro vzdělávání dětí, expozice hospodářských zvířat a určité volnější zázemí. Zdařilá (nikoliv však průkopnická) byla lávka procházející širším litorálním pásmem jezera, která umožnila ve svém závěru zpětný výhled na město.

Zahrada u koníren (Garten am Marstall)

V okolí bývalých velkovévodských klasicistních koníren vznikla na břehu jezera intenzivní expozice, dále tématicky členěna. „Bubny" tvořené lehkou kovovou konstrukcí se žlutou síťovinou hostily řadu tématických mikrozahrad, ve kterých se profilovaly jejich jednotlivý dodavatelé. Jejich lidovost však hraničila s nebezpečím újmy na psychickém zdraví návštěvníků a až na světlejší výjimky nenabídly tedy kvalitnější pohled na zahradní tvorbu.
Rozárium tradičně ukázalo nejširší sortiment růží. Díky velmi povedeným kombinacím růží s trvalkami nepůsobilo roztříštěně, jak tomu často u sortimentových výsadeb bývá, ale jako celistvá kompozice.
Pro menšinu věřících byla připravena kaple s pravidelnými bohoslužbami.


Pobřežní zahrada (Ufergarten)

Méně výrazná, spíše spojovací část areálu, ležící při břehu jezera, se stala sociálním a gastronomickým zázemím s doprovodnými podrostovými stínomilnými výsadbami. Zajímavý momentem přineslo posezení přímo na vodě. Stoly a lavice byly umístěny do upravené břehové mělčiny. Celý okruh areálu byl uzavřen pomocí dlouhého pontonového mostu, jenž spojuje oba břehy zátoky jezera se zámkem na ostrově uprostřed. Most je bohužel bariérový, nutné schodiště sloužící jako propustek pro lodě značně zpomalilo a v plné sezóně zastavilo plynulost hlavních provozních tahů.

BUGA 2009 se ve svém obsahu pokusila zahrnout téměř vše, co by návštěvník od zahradní a krajinářské výstavy mohl očekávat. Pokud si ve svých představách dokážeme jednotlivé dojmy přefiltrovat, objevíme množství perfektních detailů. Pod mámením místního piva a klobás totiž není problém zapomenout na nedostatky celkové koncepce.

 

více fotografií naleznete na:

www.hkkfilm.eu/fotodokumentace.zip

 

 

 

 

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg