V novém čísle ZPK 4/2019 najdete:

Téma: SPOLUPRÁCE

Ružová záhrada v Dolnej Krupej

Zahradní slavnost na Flore Olomouc

Revitalizace parku Riegrovy sady, Praha

Jedeme v tom všichni

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív zakládání a údržba zeleně Metodika oceňování trvalé zeleně v rámci odborného časopisu oboru zahradní a krajinářská tvorba ZAHRADA – PARK – KRAJINA, Jaroslav Machovec

Metodika oceňování trvalé zeleně v rámci odborného časopisu oboru zahradní a krajinářská tvorba ZAHRADA – PARK – KRAJINA, Jaroslav Machovec

Tisk
Diskuse k prezentaci novelizované metodiky AOPK ČR „Oceňování dřevin rostoucích mimo les" (Kolařík a kol.), uskutečněná v průběhu odborného semináře se stejným názvem uspořádaného Lednickou a dřevařskou fakultou MZLU v Brně ve spolupráci s AOPK ČR ve dnech 5. a 6. února 2009. a pokračující v 1. a 2. čísle časopisu Zahrada - Park - Krajina v níž své pozitivní i kritické připomínky a stanoviska vyjádřili vedoucí autoři metodik - Ing. P. Bulíř CSc. - Výzkumný ústav Sylva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice - Ing. J. Kolařík PhD. - AOPK a dále děkan LF MZLU Doc. Dr. Ing. Petr Horáček, Ing. S. Burian - Průhonický ateliér Lőw a spol. s.r.o., Ing. B. Reš - AOPK a Doc. Ing. Miloš Pejchal CSc. - ZF MZLU Lednice. Jak je zřejmé, nevyjádřili se dosud autoři dosavadní metodiky AOPK, která byla oficiálně používána od 15.2.1993 do konce roku 2005 (a pro řadu problémů s její probíhající novelizací jsou její principy mnohými soudními znalci používány dosud) tj. Ing. Jiří Grulich „Metodika ohodnocování dřevin rostoucích mimo les a výpočet náhradní výsadby". Tato metodika se v celé své šíři opírá o výzkumný úkol č. Z-329-11-01/1 „Stanovení normativů sadovnicky a krajinářsky významných druhů dřevin", který probíhal ve dvou etapách od r. 1970 - 1975 a 1976 - 1986 a opíral se o téměř 20 diplomových prací vedených Doc. Ing. Jaroslavem Machovcem CSc. z katedry biotechniky krajinné zeleně někdejšího zahradnického oboru, pozdější Zahradnické fakulty MZLU v Lednici, stejně tak jako uvedený VÚ Z-329-11-02-01/1.
Po roce 1980 byla u tehdejšího ministerstva školství a kultury zřízena komise pro přípravu zákona o oceňování dřevin rostoucích mimo les, jejímž předsedou byl jmenován Doc. J. Machovec a členy odborníci z praxe i výzkumných ústavů a odborných škol, tak jak je to uvedeno v Kolaříkově verzi novelizované metodiky AOPK ČR. Viz str. 331 - 334 Ing. Kolařík a kol.: Ohodnocení trvalé zeleně, in. Péče o dřeviny rostoucí mimo les II Vlašim 2005 str. 323 - 413.
Zmiňovaná komise vypracovala návrh metodiky oceňování dřevin rostoucích mimo les, resp. oceňování trvalé zeleně až do paragrafovaného znění. Vzhledem k tomu, že se změnami náplně a pravomocemi ministerstev přecházela zodpovědnost v uvedené problematice postupně na jiné instituce (viz předcházející odstavec) až skončila na AOPK. Byla tedy první verze metodiky AOPK vytvořena autorským kolektivem pod vedením Doc. J. Machovce. V tomto týmu pracoval i Ing. Jiří Grulich (už jako student a diplomant). Proto také ještě jako zaměstnanec AOPK zpracoval poněkud zkrácenou verzi výše zmíněné metodiky AOPK.
Domnívám se proto, že nebudu příliš neskromný, když se připojím k úvodnímu diskusnímu příspěvku pana Doc. Dr. Ing. Petra Horáčka, děkana Lesnické fakulty MZLU, který uvádí mimořádné zásluhy LF a jejich pracovníků jako významný přínos k 90. výročí založení naší alma mater MZLU konstatováním, že také Zahradnická fakulta v Lednici přispěla svým dílem k věhlasu MZLU. A je pro mne. jako emeritního profesora ZF hřejivým pocitem, že jsem na této skutečnosti měl a dosud mám významný podíl.
Prosím za prominutí, že jsem se jako představitel třetí skupiny, která předložila novou verzi Metodiky oceňování trvalé zeleně (vegetačních prvků) vrátil do historie vzniku této problematiky, na které se podíleli oba zpracovatelé předkládané verze tj. Prof. J. Machovec a Ing. J. Grulich, shodou okolností oba autoři původní verze AOPK. Je tomu tak proto, aby zainteresovaní odborníci, čtenáři tohoto diskutovaného problému lépe pochopili zdánlivě chaotické diskusní příspěvky výše uváděných autorů a také podstatu celého problému. Snad to také přispěje k lepšímu pochopení proč neprošla první verze novelizace metodiky AOPK J. Kolařík a kol. „Ohodnocení trvalé zeleně" uveřejněná v publikaci „Péče o dřeviny rostoucí mimo les II" vydané koncem roku 2005 ve Vlašimi - str. 323 - 413.
Jako jeden z tvůrců první komplexní metodiky AOPK „Metodika ohodnocování dřevin rostoucích mimo les a výpočet náhradní výsadby" předložená v roce 1992 Ing. Grulichem jsem měl možnost již počátkem roku 2005 se seznámit s rukopisem Kolaříkovy novelizované metodiky AOPK (v té době jediné). Po jejím podrobném prostudování jsem považoval za svou povinnost, především vzhledem k profesím zahradních a krajinářských architektů, zakladatelů zeleně (sadovníků a krajinářů, kteří jsou současně jejími téměř jedinými udržovateli a pečovateli většinou členy Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu) upozornit na to, že tato novelizace neodpovídá ani zaměření, ani potřebám této společnosti a tím také nesplňuje potřeby celospolečenské. Proto jsem také jak AOPK, tak také vrcholným institucím, které se profesně touto metodikou zabývají, tj. VÚ Silva Taroucy a Ústavu biotechniky zeleně ZF MZLU dne 18.3.2005 zaslal jak elektronicky, tak v tištěné podobě své připomínky a doporučení, co je třeba učinit a opravit, aby tato novelizace byla odbornou (ale i laickou) veřejností akceptována. Přesto, bez jakýchkoliv odezev a jen s nepatrnými úpravami byla tato novelizace uveřejněna tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci.
Neutěšený stav v „Oceňování trvalé zeleně" byl předmětem kritických připomínek na pravidelném semináři SZKT konaném ve dnech 30.11. - 1.12.2006 v Luhačovicích. Z tohoto semináře vznikla iniciativa, která vyústila ve schůzku zainteresovaných odborníků ve dnech 16. a 17.1.2007 v Lednici, z níž vzešel požadavek na odbornou veřejnost, aby se všemi způsoby zasadila o rychlé řešení situace.
Souběžně s postupujícím časem získal znovu grant na zpracování novelizace metodiky AOPK „Oceňování dřevin rostoucích mimo les" Ing. J. Kolařík. Ve smyslu dohody aktivistů z ledna 2007 v Lednici požádali J. Machovec aj. Grulich AOPK o možnost zúčastnit se na zpracování novelizace metodiky AOPK jako konkurenční tým bez jakýchkoliv nároků na náhrady za tuto činnost, což jim bylo povoleno. Současně byl dohodnut termín odevzdání této práce tj. konec září 2007, který byl dodržen. Grantový tým Ing. J. Kolaříka odevzdal svoji verzi počátkem listopadu 2007. Na luhačovickém semináři SZKT konaném opět na rozhraní listopadu a prosince 2007 mohly být na posterech předloženy nejvýznamnější pasáže z připravované verze Machovec - Grulich, čímž bylo doloženo, že autoři slib daný Společnosti dodrželi.
Pracovní seminář k problematice oceňování dřevin rostoucích mimo les, resp. oceňování trvalé zeleně s hlavním programem porovnání novelizovaných verzí J. Kolařík a kol. a J. Machovec, J. Grulich byl organizován AOPK a konal se v Praze dne 11. prosince 2007. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky a omezeným časovým možnostem nebylo možno dojít k závěrům a tak problém zůstal otevřen s tím, že je možné, aby byly uplatněny obě verze.
A nyní k vlastnímu problému, který byl otevřen na semináři konaném ve dnech 5. a 6. února 2009 na LF MZLU v Brně a pokračuje na stránkách 1. a 2. čísla časopisu Zahrada - Park - Krajina pro nějž je určen i tento příspěvek.
Domnívám se, že mnoho zbytečně vypjatých emocí vzniklo proto, že dosud není a ani nebyl jasně v celospolečenském kontextu definován smysl, účel a poslání hodnocení a oceňování trvalé zeleně a z toho vyplývající odborné, resp. i populistické směrování, což se odráží např. v příspěvcích Ing. P. Bulíře a Ing. S. Buriana ve smyslu kritiky nejasného zadání a z toho vzniklých problémů i v legislativní sféře. S těmito připomínkami lze plně souhlasit.
Uváděné nedostatky vyvolávají další nejasnosti především v tom, co je dominující náplní oceňování zeleně, zda příroda, nebo společnost. V této otázce je třeba říci, že je to trvale udržitelný rozvoj prostředí lidské společnosti. Tuto skutečnost dokazuje i fakt, že jediným časopisem, v němž se tyto polemiky odehrávají je Zahrada - Park - Krajina (v pojetí urbanizovaná krajina), což jsou všechno entity tvořené a udržované lidskou společností a určené k její optimální existenci.
Pro lepší představu dále uvádím (stručný a neúplný) seznam profesí, které se s problematikou zeleně setkávají, které ji ovlivňují a na její tvorbě i údržbě se různým způsobem podílejí.
++ architektura (stavební)
+ botanika
+ dendrologie
++ doprava a komunikace
+ ekologie
+++ fytopatologie
+ historie
+ hygiena
+ klimatologie
++ krajinná architektura
+++ krajinářství (zakládání a údržba)
+ kultura
+++ lesnictví
+ ochrana přírody a krajiny
+ památková péče
+++ sadovnictví (zakládání a údržba)
++ urbanismus
++ vodohospodářství
++ zahradní architektura
+ zemědělství

Hlavní zájmové okruhy:
+++ realizace a údržba
++ plánování
+ zdroje informací a vytváření podmínek pro realizaci i údržbu

Se všemi těmito profesemi musí tvůrce a udržovatel zeleně spolupracovat a hledat cesty optimálního řešení.
Vše se děje v rámci politických a státních organizací a orgánů a všech stupňů územní správy a respektování právního řádu, který musí být dodržen, což samozřejmě platí i pro zpracovávanou metodiku oceňování trvalé zeleně.
Zeleň jako vysoce polyfunkční fenomén již ve své podstatě, své polyfunkční působení ještě znásobuje způsobem využití. Uvádím pouze několik příkladů označování zeleně - hygienická, bioklimatická, půdoochranná, vodoochranná, dopravně bezpečnostní, ekologická, estetická atd., přičemž každá z uváděných funkcí má ještě řadu dílčích působností - např. hygienická má účinky fytoncidní, protiprašné, protihlukové, upravuje teplotní režim aj. Přitom zpravidla jeden a tentýž prvek zeleně plní několik funkcí, z nichž jedna nebo dvě mohou být dominantní a ostatní doprovodné.
Ve zkratce uvedené informace zařazuji proto, aby každý kdo pracuje se zelení si uvědomoval složitost jejího působení a uplatňování. A proto je třeba při hodnocení současného úsilí o vytvoření co nejkvalitnějšího způsobu oceňování trvalé zeleně se oprostit od příliš zjednodušených schémat hodnocení, které nemohou vést k žádnému výsledku.
Protože seminář byl jednoznačně prezentován jako metodika oceňování dřevin rostoucích mimo les v tom pojetí diskusního příspěvku jak ji představil vedoucí zpracovatelského kolektivu Ing. J. Kolařík PhD. a charakterizoval ji v šesti bodech tj. 1. Neexistuje alternativa, 2. Je komplexní a konzistentní, 3. Má dopracované uživatelské rozhraní, 4. Má v ČR historii, 5. Má další návaznosti, 6. Má širokou oborovou podporu, demonstruji celou problematiku na příkladu těchto bodů:
K bodu 1. Alternativa existuje v práci Machovec - Grulich Metodika trvalé zeleně vegetačních prvků (kromě této metodiky také v práci VÚ Silva Taroucy). Jsou v ní obsažena požadovaná data na základě nichž byla vytvořena. Souborně v tabulce 3 a dále v přílohové části 17 straná tabulka „Tabulka vybraných taxonů stromů, jejich dendrometrické údaje a příslušné objemy korun" a dále grafy č. 1-9 s 54 taxony proměřovaných hodnot. Pro výpočet nákladů a zakládání jednotlivých kategorií 8 technologických tabulek od Trávníky č. 1 až po Živé ploty a stěny tvarované č. 8 - Tato alternativa vychází z dosavadní metodiky AOPK z roku 1993, kterou rozšiřuje o požadovaná data.
K bodu 2. Jak je řešena komplexnost a konzistentnost, která se opírá o základní tabulkovou přílohu č. 1 zahrnující cca 1300 taxonů dřevin „Seznam taxonů listnatých a jehličnatých stromů a keřů s jejich pěstebními charakteristikami". Proč ten plurál, když je tu uplatněna charakteristika jediné tj. stromy a keře rychle rostoucí a ostatní. V dosavadní verzi AOPK byly alespoň tři charakteristiky a to podle dlouhověkosti (která samozřejmě souvisí s rychlostí růstu) a ještě modifikované podle tří výškových stupňů. Od jaké základní charakteristiky (hodnoty) se odráží komplexnost či konzistentnost bodového hodnocení. Jak je možné, že mezi rychle rostoucími dřevinami se objevují Abies grandis, Acer negundo, Actinidia arguta (liána), Aristolochia macrophylla (liána), Corylus avellana, Lycium barbarum, všechny druhy rodu Philadelphus včetně P. lemoinei (s max výškou 2 m), Populus alba, Thuja plicata, všechny čtyři druhy z rodu Vitis (liány). Jak je možné, že mezi ostatními se objevují vedle sebe taxony Abies balsamea a A. balsamea ´Nana´ (drobný keř) nebo Chamaecyparis lawsoniana (dokonce jako rychle rostoucí) a Chamaecyparis lawsoniana ´Minima Glauca´ (drobný keřík), vedle Pterocarya fraxinifolia a Quercus robur keříčkovité Lavandula angustifolia a Mahonia repens. Cožpak je možné z této tabulky převzít nějakou informaci, která by umožňovala jakoukoliv návaznost na další hodnocení?
K bodu 3. Co je myšleno uživatelským rozhraním? Je to snad kvantita posuzovaných parametrů (velikost taxonu, šířka, výška, průměr kmene apod.), která umožňuje různým hodnotitelům dospět ke stejným výsledkům? Pokud je tomu skutečně tak, bylo by třeba konkrétně uvést u kterých parametrů a jak se toto hodnocení zlepšilo.
K bodu 4. Tento bod byl v podstatě relativně podrobně uveden v předcházejících odstavcích tohoto příspěvku i s odkazem na to, že Ing. Kolařík PhD. k tomu významně přispěl.
K bodu 5. Kompenzační opatření je velmi často jedním z opatření, která navazují na výsledky ocenění daného vegetačního prvku, a proto je také možno souhlasit s autorem, že je jednou z klíčových skutečností, která umožní urychlení náhrad a dalšího rozvoje zeleně, proto je také velmi důležité stanovit optimální hranice naturálního plnění, náhradního plnění a finančního plnění.
Naturální plnění má smysl tehdy, když je uskutečnitelné za přiměřeně věcné i pracovní náklady. Proto je třeba alespoň orientačně určit do jaké velikosti, objemu, stáří a fyziologické připravenosti jsou jednotlivé kategorie a taxony pro toto plnění ještě vhodné. Hraje zde roli i významnost a atraktivita stanoviště. I když jsou dnešními prostředky možné přesadby i velmi vyspělých stromů, jejich využívání musí být vždy dokonale odůvodněno, jinak hraničí s hazardem a snobstvím.
Náhradní plnění spočívající ve výsadbě takového počtu dřevin, aby se jejich úhrnný korunový objem rovnal objemu koruny stromu nahrazovaného je často velmi obtížné (hledání náhradních ploch), a proto také byla metoda Maurer - Hoffmanova, která se používala v Německu v 70. - 80. letech opuštěna a nahrazena metodou Kochovou, u níž bylo nejvhodnější kombinovat naturální plnění s plněním finančním (materiálně vysadit mladý strom a výsadbu doplnit až do plné náhrady velikosti koruny finančně). Není proto v odstavci 1 Kolaříkova příspěvku „Filosofický rámec metodiky" správné uvažovat o „zkrácení" Kochovy metody na 5 let. V takovém případě se nemusíme vůbec zabývat metodou „Oceňování stromů rostoucích mimo les" ale pouhou kompenzací mladých výsadeb náhradním plněním. My však potřebujeme oceňovat, chránit a nahrazovat stromy nejen v klasickém časovém rozmezí uvažovaném Kochem tj. cca 50 let, ale i mnohem delším.
K bodu 6. Nevím, proč si je autor metodiky oborovou podporou tak jistý, když to byla právě odborná veřejnost z okruhu SZKT, která se zasazovala o neuznání první verze novelizace, přičemž předkládaná verze mnohé kritizované skutečnosti nezměnila. Jedná se především o již zmíněný seznam dřevin v základní tabulce, který oproti předchozí verzi doznal zúžení, které se nutně promítá do celého procesu oceňování. Rovněž tak zjednodušování dalších částí hodnocení, týkající se např. oceňování keřů a porostů stromů včetně fenoménu „překryvnosti" dospělo až k nesrozumitelnosti, kterou nemůže nahradit softwarová služba tam, kde není např. soudní znalec obeznámen alespoň s principy a základními parametry hodnocení. Samozřejmě, že lze souhlasit s tím, že u tak složitého problému jakým bezesporu oceňování dřevin, resp. oceňování zeleně je, je tato služba nezbytností.
Závěrem svého příspěvku bych chtěl říci, že v žádném případě nebyl myšlen jako zničující kritika předložené metodiky, ale jako protiváha ke všem bodům prezentace, které nerespektují hodnoty vytvořené za staletí až tisíciletí, tj. hodnoty zahradnické a sadovnicko krajinářské. To že my, zahradníci, sadovníci a krajináři respektujeme ostatní, především lesnictví, ochranářské, ekologické a další příbuzné profese je snad zřejmé již z toho, že diskuse probíhají v našem časopise, a proto chceme, abychom vzájemně k sobě přistupovali jako rovný s rovným. Jako příklad bych si, pane Docente Miloši Pejchale, dovolil uvést jednu větu z Vašeho příspěvku, kterou hodnotíte údaje v základní tabulce č. 1 z diskutované novely metodiky a to „Oba dva typy problematických až chybných údajů a některé další problémy nejsou ojedinělé, tabulka potřebuje minimálně důkladnou revizi". To si opravdu myslíte? U tabulky, o níž je mnoho sadovníků a krajinářů přesvědčeno, že je natolik špatná, že jedinou možností je zcela ji předělat, protože právě ona je příčinou řady dalších chyb a vytváří tak podklad pro špatnou metodiku. Buďme vzájemně k sobě přímí a nesmlouvaví, ale spravedliví a rovní. Proto jsme také ochotni přijmout stejný způsob jednání od protistrany, což jsme již v mnohých případech dokázali. Jediným cílem by pro nás mělo být vytvoření kvalitní metodické příručky pro „Oceňování dřevin rostoucích mimo les".
Současně předkládám tento příspěvek jako pokračování diskuse, která by měla pokračovat v otevřeném a transparentním prostředí tak, abychom se dopracovali co nejlepších výsledků k prospěchu naší společnosti a jejího udržitelného rozvoje.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg