V novém čísle ZPK 4/2019 najdete:

Téma: SPOLUPRÁCE

Ružová záhrada v Dolnej Krupej

Zahradní slavnost na Flore Olomouc

Revitalizace parku Riegrovy sady, Praha

Jedeme v tom všichni

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív zakládání a údržba zeleně ad Novelizovaná metodika AOPK ČR – další krok na cestě, Samuel Burian

ad Novelizovaná metodika AOPK ČR – další krok na cestě, Samuel Burian

Tisk

Nemohu alespoň krátce nereagovat na článek Ing. Kolaříka v čísle 2/09 našeho časopisu, ve kterém autor píše, že chce zareagovat na podněty a připomínky mé a kolegy Bulíře. Zaradoval jsem se, že se mě tedy dostane náležité odpovědi na mnou formulované otázky, zvláště, když autor správně v dalších odstavcích píše, že je irelevantní bavit se o tom, kdo metodiku uznává či neuznává, ale smysluplné je jen řešit faktickou stránku věci. Jaké bylo mé zklamání, když jsem se nedočkal odpovědi ani na ty nejzákladnější otázky.


Ptal jsem se například, jaké bylo zadání (výpočet nákladů na vypěstování, společenská, nebo ekologická újma) a za co může být výsledek výpočtu považován. Autor obšírně popisuje problematiku definice hodnoty dřevin, přímou odpověď ale nedává. Zřetelně se nedistancuje ani od pojmového guláše, že výsledek je vlastně vším (náklady na vypěstování, ekologická a společenská hodnota) a naopak se snaží vyvolat dojem, že takový guláš je vlastně v pořádku. Odvolává se při tom na tvrzení, že funkční význam zahrnuje vlastně také všechno. To je jistě pravda ale to neznamená, že lze například ekologický a funkční význam ztotožňovat a už vůbec to neznamená, že lze ztotožňovat pořizovací hodnotu a funkční význam. Autor ve svém výkladu tak zcela ignoruje fakt, že míra funkčnosti dřevin se v reálu pohybuje od dřevin (po všech stránkách) plně funkčních až po dřeviny zcela nefunkční přičemž míru funkčnosti nelze z rozměrů té které dřeviny vypočítat. To bychom se také mohli dočkat ukládání náhradní výsadby za prováděné pěstební probírky (to není vtip, ale snaha některých pracovníků ČIŽP). Pan Ing. Kolařík je absolvent lesnické fakulty - uměl by si představit, že za každý smrček, který při probírce v lese odstraní, bude muset ihned vysadit jeden, nebo ještě lépe deset nových smrčků?
Ale zpět k některým dalším nezodpovězeným otázkám. Nedozvěděl jsem se také proč došlo k vypuštění kategorie pomalu rostoucích dřevin a metodika počítá jen s kategorií rychle rostoucí a ostatní.
Otázku, zcela zásadní pro věrohodnost, tedy otázku proč se výsledek výpočtu podle metodiky a výsledek z programu pro výpočet nabízeného na stránkách AOPK dost podstatně liší, považuje autor za nedorozumění a nepochopení, vysvětlení ale nepřináší.
Těch nezodpovězených otázek je ještě víc, stačí si znovu otevřít první číslo časopisu ZPK. Neodpustím si ještě poznámku k poněkud farizejskému tvrzení, že „pokud má někdo problém s nalezením veškerých tabulek metodiky či se získáním kompletní technické zprávy, není jednodušší postup, než kontaktovat zadavatele grantu - AOPK". Řekl bych, že ještě jednodušší je požádat o tyto materiály samotného autora, což jsem také na jaře v Brně učinil. Žel, byl jsem odmítnut a odkázán na MŽP (nikoliv AOPK!). Na žádost podanou dne 13.2. jsem dostal následující odpověď:
„k Vaší žádosti, po konzultaci s odborem péče o krajinu MŽP sdělujeme, že informaci, kterou požadujete (Technická zpráva) bude v nejbližších dnech zveřejněna na webových stránkách MŽP. V tomto smyslu také obdržíte odpověď z výše uvedeného odboru v souladu se zák. č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí ve lhůtě do 30 dní od obdržení.
Děkujeme a jsme se srdečným pozdravem Jana Křížová,Ministerstvo životního prostředí"
Avizovanou odpověď jsem neobdržel doposud a kompletní metodiku včetně tabulek potřebných pro výpočet (o technické zprávě nemluvě) budete na webu MŽP (i AOPK) hledat také marně. Metodiku jsem ale přeci jen nakonec (po třech urgencích) 28.4. 2009 dostal.
Ing. Samuel Burian, Průhonice

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg