V novém čísle najdete:

Téma: 100 let oboru

 

Ohlédnutí za 100 lety oboru zahradní a krajinářská tvorba z různých pohledů

Úvahy nad budoucností - jak se náš obor bude vyvíjet?

Anketa

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 04/2011 Revitalizace jižní stráně parku Riegrovy sady v Praze 2, Matouš Jebavý

Revitalizace jižní stráně parku Riegrovy sady v Praze 2, Matouš Jebavý

Tisk

„Lidstvo přišlo k poznání, že zahrada není zbytečným přepychem, že věnuje-li se peníz na kus zeleně, vydá-li se za květinu, zdobící příbytek, není vyhozen, ale naopak, že jest to kapitál, na dobrý úrok uložený."

Leopold Batěk, ředitel městských sadů na Královských Vinohradech

Praha, 1922

Nejstarší historie

Riegrovy sady jsou městským parkem o výměře 11 ha, který leží v Praze 2 - Vinohradech, mezi ulicemi Polská, Chopinova, Vozová a Italská v nadmořské výšce od 127 do 170 m. Sady vznikly roku 1902 spojením bývalé zahrady Kanálka a zahrad několika usedlostí: Saracinky, Švihanky, Pštrosky a Kuchyňky a přilehlých planin. Původně se na území dnešních Riegrových sadů nacházely vinice.

Za vlády Karla IV. se vinice díky jeho císařskému nařízení rozprostíraly v třímílovém pásu okolo celé Prahy. Z pustošení během husitských válek se poměrně rychle a v plném rozsahu ještě vzpamatovaly, ale pohromu třicetileté války přežila necelá čtvrtina z nich. Pokles morálky a další válečné události v letech 1741-44 a 1756- 63 způsobily, že vinice dále pustly, případně se měnily na pole či ovocné sady. V roce 1784 byl zrušen úřad, starající se od dob Karla IV. o vinice. V poslední čtvrtině 18. století zaujímaly vinice kolem Prahy již jen malou část. Rozprostíraly se zde zahrady, pole, hájky, aleje, remízky, rybníky a potoky s doprovodnou zelení. Zdejší původně viniční usedlosti byly v narůstající míře využívány pro letní i celoroční bydlení. Nabyly na reprezentativnosti a kolem byly zakládány zahrady. Některé sloužily i jiným účelům (pohostinství, tančírny) a staly se tak oblíbeným výletním místem Pražanů.1)

Založení parku

Vlastní park byl po vykoupení všech pozemků vinohradskou obcí založen v letech 1904-08 vinohradským zahradním ředitelem Leopoldem Baťkem. Sady nesly od svého vzniku jméno českého politika Františka Ladislava Riegra, jen během války byly přejmenovány na Smetanovy sady. Vybudování parku v duchu anglického přírodně krajinářského parku nebylo ve svažitém terénu jednoduché. Vyžádalo si náročné terénní úpravy, zejména ve východní části, kde býval lom, v jižní části podél Polské ulice a na jihozápadním rohu, kde bylo postaveno široké schodiště. Na plošinu nad ním byl v roce 1914 umístěn pomník Františka Ladislava Riegra od Josefa Václava Myslbeka. Jako hlavní kompoziční útvar nového parku byl rozvinut monumentální výhled na východozápadní, k severu a jihu vychýlené prostorové ose, předvádějící v západním směru pohled na město a Hradčany. Tento výhled původně procházel napříč celou jižní částí parku až do prostoru před hlavním vstupem proti Třebízského ulici.

Na modelaci i barevném tónování dřevinných hmot rámujících výhledy se podílelo množství zajímavých dřevin. Byly zde vysázeny solitéry a skupiny stromů, často skupiny zástupců jednoho rodu v různých druzích a kultivarech, spolu s výrazně kvetoucími keřovými skupinami a záhony trvalek s cibulovinami a okrasnými travinami. Jen keřovitých pivoněk zde bylo přes 200 variet a kultivarů. To vše bylo doplněno a sjednoceno prostornými trávníkovými plochami. Rozvrh cest, opisujících okruhy s četnými krásnými dálkovými výhledy, využil vrstevnice svažité části parku. Vedle širokých promenádních cest a propojených okruhů zde vznikla rovněž menší intimní zákoutí a zklidněná místa. Nacházely se zde i dva rybníčky. Řada zpevněných ploch v parku sloužila jako hřiště pro veřejnost, jejich členění a prostorová orientace vycházela z městského parku Kanálky, jehož ústředním motivem byl velký travnatý palouk a hlavní promenáda. Park byl původně chráněn důkladným obvodovým dřevinným pláštěm.

Stavební činnost v parku

V roce 1938 zkrátila hlavní průhled parkem výstavba vinohradské Sokolovny s hřištěm, která rovněž zrušila jižní část vyhlídkového promenádního okruhu, procházejícího celým parkem od ulice Třebízského až k ulici Italská. Sokolovna s hřištěm, postavená podle plánů architektů Františka Marka a Zbyňka Jirsáka, byla jedním z největších sokolských areálů na světě. Přes snahu chránit zeleň bylo nutno vykácet 610 stromů, asi 1500 keřů a revitalizovat téměř polovinu Riegrových sadů.2) Výstavba Sokolovny výrazně snížila podíl přírodních ploch parku (zabrala téměř celou plochu bývalého parku Kanálka) a významně změnila základní prostorové a provozní vazby a stala se nepropustnou bariérou. V době druhé světové války byl k nedokončené stavbě stadionu přibrán další téměř celý hektar parkové plochy v jihovýchodní, tedy nejstarší části parku.

Dodnes jsou v Riegrových sadech zachovány zbytky původních staveb. Jedná se o původně vyhlídkový pavilon z 20. let 19. století, od 20. století zvaný Mlíkárna s vyhlídkovou terasou3). Nyní je objekt rekonstruován a slouží jako kavárna, z jejíž terasy je nádherný výhled na Pražský hrad.

Dalším dochovaným objektem je kamenná vstupní brána bývalé usedlosti Vozová ve spodní části Vozové ulice, dnes v neúplné podobě, a původní přízemní objekt určený k obnově, navazující na vstupní bránu. Zachován a restaurován je i tzv. ptačí obelisk, dále se zachovala litinová pumpa a fragmenty romantické úpravy s umělými pařezy a kořeny stromů.

Známým objektem je bývalý Šťastného hostinec, moderně přestavěný v roce 1934, kterému se podle nájemce říkalo Šretrova restaurace. Původně se jednalo o objekt usedlosti Švihanka. Ve své finální podobě z roku 1937 jde o zajímavou konstruktivistickou stavbu, zahrnující několik sálů a v prvním patře skvostný velký sál. Dále se zde nacházely nejrůznější spolkové místnosti, salónky, svatební sál, taneční sály a pivnice. Dvě části celoročně otevřené velké terasy nabízely úctyhodných 1200 míst k sezení. Na střeše restaurace se nacházela velká vyhlídková terasa, u hlavní části letní zahrady pak hudební pavilon a velký taneční parket, na kterém se denně tančívalo na kolečkových bruslích.4) Po zrušení dřevěného pavilonu jej nahradilo dětské hřiště. Riegrovy sady pořádaly nejrůznější lidové veselice, plesy, zabijačky, koncerty, hudební produkce, ba dokonce zpěvohry. Dnes je objekt nevhodně využíván jako a rehabilitační centrum. Při vstupu do parku Riegrovy sady z Chopinovy ulice, u objektu bývalé Šretrovy restaurace, se nachází obnovené dětské hřiště s herními prvky.

Park je známý svými prostornými loukami, harmonickými výhledy a průhledy a nezapomenutelnou vyhlídkou na Prahu, ale i intimními zákoutími v téměř lesním prostředí.

Celková koncepce revitalizace parku Riegrovy sady

V roce 2010-2011 jsem měl možnost navrhnout celkovou koncepci revitalizace parku Riegrovy sady v Praze 2, která navazuje na původní studii úpravy parku zpracovanou v roce 1995 Ing. arch. Dášou Tůmovou. Podle té byly v 90. letech 20. století a v prvním desetiletí 21. století vybudovány některé úpravy parku navrhované studií. Jednalo se především o vydláždění hlavní promenády parku včetně navazujících sadovnických úprav, úpravu okolí pomníku F. L. Riegra, dlážděnou polokruhovou plochu poblíž stávajícího areálu údržby, dlažbu zkratkových cest a o úpravu šikmého schodiště u ulice Chopinova. Ing. arch. Tůmová nad rámec studie navrhla rovněž rekonstrukci schodiště z klinkerové dlažby s navazující autobusovou zastávkou u ulice Italská, která byla rovněž realizována. V parku proběhly také základní dosadby stromů mladší věkové kategorie, pro tyto účely však byly použity výhradně alejové formy stromů. Další plánovaný rozvoj parku si vyžádal zpracování nové studie celkové koncepce revitalizace parku, která na původní studii z roku 1995 navazuje a dále ji rozvíjí.

Stávající stav parku je zatížen řadou problémů, které studie celkové revitalizace řeší. Park trpí značnou devastací od psů, cizími vlivy z užívání cizích budov a pozemků umístěných v parku (Sokol, Z-Invest, Alka) a nepovolenými vjezdy automobilů, kterým policie není i při zvýšené snaze schopna zabránit. Bylo třeba vyřešit celkovou koncepci výměny povrchů cestní sítě parku a kompoziční dotvoření stávající cestní sítě. Řešena je také obnova vodního prvku parku, který byl v minulosti zrušen a který se opět stane nedílnou součástí kompozice parku.Koncepčně bylo třeba vyřešit i problematiku výchovy a dosadba jednotlivých skupin porostů v parku a jednotlivých tematických celků parku.

Mezi nejdůležitější okruhy řešené v nově zpracované koncepci celkové revitalizace parku patří:

Celková koncepce rozvoje komunikací v parku včetně návrhu jejich povrchů

Koncepce ochrany parku proti nežádoucímu vjezdu vozidel nepovolaných

osob

Celková koncepce sadových úprav parku Riegrovy sady

Koncepce obnovy romantické „lesní" partie parku s modelovanými

pařezy a kořeny, historického pítka poblíž objektu Mlíkárny a litinové

historické pumpy, řešení okolí ptačího obelisku

Koncepce obnovy objektu areálu služeb Vozová - Italská, včetně

koncepce opravy historické brány a koncepce opravy navazující

opěrné zdi v ulici Italská

Nový vodní prvek parku - jezírko přírodního charakteru v místě

původní vodní plochy

Celková koncepce automatických závlah parku, koncepce napojení

nových a rekonstruovaných prvků parku na vodu a kanalizaci

Revitalizace jižní stráně parku Riegrovy sady5)

Navrhované stavební, terénní a vegetační úpravy

Revitalizace jižního svahu parku Riegrovy sady byla spojena s nutností vybudování navrhovaných stavebních opatření, vycházejících z neuspokojivé stávající situace území. Jednalo se především o vyřešení odtoku dešťové vody, která zvyšovala erozi svahu a snižovala jeho stabilitu, rekonstrukci opěrné kamenné zdi v patě svahu podél ulice Polská a o vybudování nové dlažby cest a chodníků v rámci řešeného území. V zákrutě parkové cesty nad řešeným svahem došlo k vybudování terénní opěrné zídky z vápencových kamenů - obdobného charakteru jako u stávajících navazujících terénních opěrných zdí, které byly celkově rovněž zrekonstruovány. V celém řešeném prostoru došlo k prokácení stávajících porostů a k následné výsadbě mladých dřevin. Pro zdárný růst nově navrhovaných keřových a pokryvných výsadeb svahu bylo nutno vybudovat kapkovou závlahu všech nových výsadeb. Svah byl stabilizován hatěmi. Extrémně erodovaný svah v průčelí ulice Blanická byl nově komponován a zároveň stabilizován ve formě stylizovaného skalního výchozu z přírodních pískovcových stupňů - mrazuvzdorných pískovcových bloků z lomu Božanov. Ulice Blanická tím získala pohledové kompoziční zakončení - obdobný princip je použit v urbanistické kompozici mnohých ulic Královských Vinohrad. Park Riegrovy sady je nemovitou kulturní památkou, proto na veškeré revitalizační zásahy přímo dohlíží Národní památkový ústav v Praze a Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy.

Vyřešení odtoku dešťové vody

Vybudována byla nová dešťová kanalizace parkové cesty vedoucí k sokolovně, která prochází řešeným územím jižní stráně - odtok vody byl zachycen povrchovým dlážděným kanálkem z dlažby z žulových kostek se zakončením horskou vpustí. Kanálek byl veden při patě svahu, cesta byla nově vydlážděna žulovou mozaikou. Nově byla rovněž celkově zrekonstruována dešťová kanalizace vozovky ulice vedoucí k sokolovně.

Rekonstrukce opěrné zdi v patě jižního svahu parku

Kamenná zeď zachycující patu svahu podél ulice Polská byla celkově rekonstruována. Došlo k vykácení vzrostlých náletových dřevin atakujících stabilitu zdi, k částečnému odkopání terénu vrcholu zdi z rubové strany a k celkové rekonstrukci staticky porušených míst. Zeď byla zvýšena a zakončena nově vybudovanou železobetonovou korunou. Po dohodě s Národním památkovým ústavem v Praze byl v intencích Benátské a Florentské charty použit tónem mírně odlišný kámen tak, aby bylo rozpoznatelné původní a nové kamenné zdivo.

Vybudování nové dlažby cest a chodníků v řešeném území

Parková cesta vedoucí řešeným územím k budově Sokola Královské Vinohrady byla nově vydlážděna z žulové mozaiky. Pro dlažbu chodníků u ulice Polská bylo použito bílé pražské mozaiky, která je používána v ostatních partiích ulice. Kompozičně významná místa pod a nad schody u sokolovny byla v dlažbě zdůrazněna vějířovou žulovou dlažbou.

V budoucnu se počítá s tím, že vozovka ulice vedoucí k budově sokolovny bude rovněž nově vydlážděna žulovou dlažbou z kostek 10 x 10 cm.

Při vjezdu do ulice vedoucí k sokolovně byl vybudován nový zvýšený dlážděný práh se šesti dálkově ovládanými hydraulickými výsuvnými sloupy, které umožňují vjezd do areálu sokolovny pouze vybraným vozidlům prostřednictvím mobilního telefonu.

Obnova niky spojená s jejím nasvícením

Nika ve zdi poblíž sokolovny byla restaurována, odstraněny byly sprejové postřiky a nátěry a zdivo bylo ošetřeno speciálním protisprejovým nátěrem. Nika byla nasvícena, zvýšila se tak atraktivita místa ve večerních hodinách.

Vybudování kapkové závlahy nových výsadeb

Svah byl extrémně suchým místem, proto je všem nově realizovaným pokryvným výsadbám a nově vysázeným stromům pravidelně dodávána voda prostřednictvím kapkové závlahy. Pro její vybudování bylo nutno vybudovat nový přívod vody z vodovodního řadu.

Stylizovaný pískovcový skalní výchoz

Extrémně erodovaný svah v průčelí ulice Blanická byl nově komponován a stabilizován ve formě stylizovaného skalního výchozu z přírodních pískovcových stupňů. Ulice Blanická získala nové pohledové kompoziční zakončení.

Osvětlení Riegrovy sochy

Socha F. L. Riegra byla nasvícena slavnostním osvětlením pomocí zemních reflektorů Schroeder. Zvýšila se tak atraktivita vstupního prostoru do parku v nočních hodinách.

Literatura:

Pacáková - Hošťálková B. a kol. - Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezku, Libri, Praha 2004.

Pacáková - Hošťálková B. a kol. - Pražské zahrady a parky, vydala SZKT, Praha 2000.

Bašeová O. - Pražské zahrady, Panorama, Praha 1991.

Horký J. - Zahrada Kanálka, Zahrada - Park - Krajina č. 4/2006, Praha 2006.

Časopis Reflex 9/2009.

www kultura.praha-mesto.cz

Tůmová D. - Riegrovy sady - studie rekonstrukce, Praha 1995.

Jebavý M. - Studie celkové revitalizace parku Riegrovy sady v Praze 2, Praha 2010-2011.

Poznámky

1) Více informací: Horký J. - Zahrada Kanálka, časopis Zahrada - Park - Krajina č. 4/2006, Praha 2006

2) Vítězný projekt Sokolovny F. Marka získal na olympijských hrách 1948 v Londýně bronzovou medalili za sportovní architekturu

3) Byla opravdovou mlékárnou napojenou na síť prodejen Vysočanské mlékárny barona Freye a nabízela mladým maminkám s kočárky či úctyhodným dámám na procházce se slunečníky zdravé občerstvení - mléko a mléčné či jogurtové nápoje.

4) Tento dřevěný pavilon zvaný Bílkův sloužil za první světové války jako lazaret, později jako tělocvična.

5) Autor: Doc. Ing. Matouš JEBAVÝ, Ph.D. Realizace - 2010 - 2011: firma Santini ve spolupráci s firmou Zahradní architektura Tábor a dalšími subdodavateli

Doc. Ing. Matouš JEBAVÝ, Ph.D. (1968)

autorizovaný krajinářský architekt, vysokoškolský pedagog na katedře zahradní a krajinné architektury FAPPZ ČZU v Praze, garant a vedoucí Ateliéru I. a Ateliéru II. a garant a přednášející předmětu Systémy sídelní zeleně I., člen IFLA

 

 

 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg