V novém čísle najdete:

Téma: Stromy

 

Sortiment pro měnící se středoevropské klima

Rozhovor o stromech ve Vídni a v Praze

Pro zdravé stromy v ulicích - pilotní projekt Budečská

Použití prokořenitelných buněk v Brně

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 04/2011 Řeka a město Brno, Zuzana Koloušková

Řeka a město Brno, Zuzana Koloušková

Tisk

Odpradávna byly řeky u zrodu prvních cest, prvních sídel. Byly nepostradatelnou součástí života lidí. Předurčovaly veškerý život...Vždy tu byly stále s námi. Jsou nositelkami našeho vývoje, naší historie, naší existence! Co je to ale za město, kde je řeka odsunuta ze života lidí a vůbec z celkového městského života?

Brno by mohlo být pyšné, že má řeky, které stály u tak barvitého zrodu tohoto města. Brno má řeky dvě, má i části náhonů a potok Ponávku a vlastně proudící vodu všeobecně. Ale pyšné asi není. Pak by se totiž snažilo upevnit vztah řeky a obyvatel a snažilo by se začlenit a navrátit řeku zpět do obrazu města.

Potenciál řek v Brně je obrovský. Těžko definovat, která řeka protékající městem je významnější či která si zaslouží svou revitalizaci jako první. Svratka se vine v převážně přírodním charakteru s místy se vyskytujícími přísně regulovanými břehy, Ponávka teče v doteku samotného centra města, ale je z většiny zatrubněna a obyvatelům města nepřístupněna, Svitava je ovlivněna průmyslovou dobou. A právě jí se věnuje architektonická studie začlenění části řeky Svitavy zpět do organismu města. Pomocí nově vzniklých vazeb a hodnot jde o upevnění vztahu místních obyvatel k řece a celkovému prostoru kolem ní. Tak, jak do řeky kdysi vstoupil průmysl a podrobil si ji, tak stejně může řeka dnes, rukou architektů, vstoupit do industriálu a přetvořit jej k obrazu svému.

Návrh

Specifický charakter zástavby, která doprovází oba dva břehy řeky Svitavy, zapříčinil variabilitu celkového návrhu. V místech obytné zástavby je kladen důraz na obytnost, užitečnost a reprezentativnost celkového místa. Území tak obsahuje nejen plochy pro relaxování v doteku vodní hladiny, ale i plochy pro různé aktivity. Součástí vymezeného území jsou dva revitalizované průmyslové objekty, které ve formě kavárny či restaurace zpříjemňují pobyt v prostoru. V území je také začleněn systém vleček, které zde byly ponechány a celkově upraveny, ať už pro různé formy k posezení či jako součást okrasných výsadeb. Vlečky tak podtrhují charakter místa a současně zachovávají část významné historie.

Dalším prvkem, který dokládá historii tohoto území, je Radlaský splav a zachovaná část Svitavského náhonu, které jsou upraveny a zapojeny do okolního dění. Navrženy jsou i tři mosty, které v různých částech přetínají koryto řeky a spojují tak oba dva břehy.

Celým územím pak prochází trasa cyklostezky, která svou formou podtrhuje kdysi se vlnící řeku a stává se spojnicí obou břehů řeky Svitavy.

Organická forma cyklotrasy postupně přechází do pravidelnější a průmyslově ovlivněné podoby, až splyne s celkových charakterem zástavby kolem ní. Industriální podoba této části tak podtrhuje celé kompoziční řešení.

Výsledný koncept architektonické studie řeší současné problémy v území a začleňuje řeku zpět do organismu města. Zároveň vyzdvihuje průmyslovou dobu, která se na celkovém vzhledu okolí podílela a přetvářela jej k obrazu svému.

Řeka a její okolí se tak stává plnohodnotnou součástí města Brna, s důrazem na zachování ducha místa.

Kde ale ukotvit ztracené vazby mezi řekou a obyvateli města a městem a řekou vůbec? V první řadě musíme začít u obyvatel. Právě obyvatelé města svými přístupy a chováním vytvářejí daný obraz této společnosti. Budování a znovunavrácení ztraceného vztahu k hodnotám je však během na dlouhou trať. Zkažený charakter lidí s degradovanými hodnotami a představami o tom, jak má vypadat městský prostor, se bude ještě dlouhá léta napravovat. Pokud se nepodaří vzbudit zájem obyvatel města Brna o řeku jako takovou, nikdy se nepodaří vytvořit takový veřejný prostor, jaký bychom si přáli.

perspektiva 01

Pravý břeh řeky Svitavy se zachovanými vlečkami

Perspektiva 02

Centrální multifunkční prostor na levém břehu kolem ulice Pastrnkova

Perspektiva 03

Vstup z ulice Křenová s oddělenou cestou pro cyklo a pro pěší

Perspektiva 04

Prostor kolem revitalizovaného Svitavského náhonu

Perspektiva 05

Svitavské nábřeží se systémem pěších cest a cyklostezkou

Perspektiva 06

Dřevěná plocha s houpacími sítěmi a dominantní schodiště k hladině řeky Svitavy

Perspektiva 07

Pohled na cyklostezku přetínající koryto řeky, v popředí vysunutá dřevěná mola nad hladinu řeky

Foto 01

Pravý břehy na jihu území, vycházející vlečky z areálu Šmeral a.s.

Foto 02

Železniční most pro vlečky

Foto 03

Svitavské nábřeží, pohled proti proudu k ulici Zábrdovická

Foto 04

Vlečky přetínající Svitavský náhon

Bc. Zuzana Koloušková (1987)

absolventka bakalářského studia v oboru Zahradní a krajinářská architektura na Mendlově univerzitě, nyní studentka I. ročníku navazujícího magisterského stupně ve stejném oboru.

Literatura a prameny:

KUČA, K., Brno - vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Praha 2000, 648 str. ISBN 80-86223-11-6

STROUHAL, M., Tvář Brna a Čas, Brno, 1999, 200 str. ISBN 80-86137-26-0

UFFELEN, CH., Collection - landscape architectural, 2010, Praha, 456 str. ISBN 978-80-7391-219-2

VRÁNA, K., DOSTÁL, T., GERGEL, J., KENDER, J., ZUNA, J., Revitalizace malých vodních toků - součást péče o krajinu, Praha 2004, 60 str. ISBN 80-902132-9-4

GARGOŠ, I., Ústav územního rozvoje, Urbanismus a územní rozvoj, Město, region a velké průmyslové zóny, Vznik Národní strategie regenerace brownfieldů, Brno, 01, 2010, str. 24, ISBN 978-80-87318-08-9

GEHL, J., GEMZOE, L., Nové městské prostory, Brno, 2002, 263 str. ISBN 80-86517-9-8

 

 

 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg