V novém čísle najdete:

Téma: Stromy

 

Sortiment pro měnící se středoevropské klima

Rozhovor o stromech ve Vídni a v Praze

Pro zdravé stromy v ulicích - pilotní projekt Budečská

Použití prokořenitelných buněk v Brně

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 04/2011 Studijní pobyt ve skotském Inverness, Barbora Vojáčková

Studijní pobyt ve skotském Inverness, Barbora Vojáčková

Tisk

V akademickém roce 2010/2011 jsem se zúčastnila studijního programu v rámci programu Erasmus. Dovolím si podělit se se čtenáři  jen o pár základních informací a hlavních bodů, které provázely můj pobyt v Skotsku.

Inverness je poslední větší město před skotskou vysočinou. Kromě jiného zde sídlí také Inverness College se Scottish School of Forestry (SSF), která má dva hlavní směry výuky: lesnictví a arboristika. Pro oba tyto směry je zde několik úrovní vzdělání, finálním rokem je pak bakalářský stupeň. Protože poslední rok se studuje primárně lesnictví, jsou studenti lesnictví i arboristiky spojeni dohromady a mají odlišný jen jeden předmět. Zahraniční studenti mají tu výhodu, že si mohou předměty zvolit podle své vlastní vůle a přizpůsobit je pokud možno studijnímu plánu jejich domovské školy. Bohužel systém vzdělání v ČR a ve Skotsku je velmi odlišný a s ním je odlišná i úroveň vzdělání mezi jednotlivými stupni. Pro mne to v praxi znamenalo, že ačkoliv jsem si zvolily na začátku semestru předměty zaměřené na arboristiku, ukázalo se, že nebylo úplně přínosné mít předměty z jiného ročníku než finálního. Samozřejmě i malý přínos je přínosem a pro načerpání slovní zásoby a orientace ve způsobu výuky na SSF bylo studium základů vlastně dobrým krokem do začátku. Druhý semestr už jsem se rozhodla pro taktiku jinou - studovat se závěrečným ročníkem i takové neznámé jako Woodland Management apod.

Program studia na Scottish School of Forestry

Moje studium bylo složeno z následujících předmětů:

I. semestr:

Arboriculture Practice (stromolezení) - základní techniky potřebné pro výstup a pohyb v koruně a základní znalosti o kontrole vybavení.

Amenity Tree Management (management rekreačních ploch s důrazem na stromy) - průřez činností související s péčí o dřeviny s vazbou na údržbu veřejných ploch. Během semestru se zpracovává několik projektů, na kterých studenti aplikují své teoretické znalosti. Mezi finální projekt patří úprava veřejné plochy včetně zhodnocení stávajících dřevin.

Wood Technology for Amenity Trees (nauka o dřevě, biomechanika) - základní principy biomechaniky a nauky o dřevě. Hlavním přínosem tohoto předmětu bylo hlavně studium literatury, nezbytné pro vypracování závěrečné práce.

Enviromental Impact Assesment (zhodnocení dopadu na životní prostředí) - EIA je nyní aktuálním tématem Evropské unie. Obsahem předmětu je vyhodnocení dopadu navrhovaných projektů na životní prostředí.

II. semestr

Planning in Arboricultural Management (plánování v arboristice) - hlavní náplní bylo zhodnocení parku a navržení plánu péče. Práce obsahovala zhodnocení stromů podle jedné z místních metodik, navržení plánu péče a zhodnocení stromů senescentních (Veteran Trees) podle Special Survey Method, Neville Fay.

Woodland Conservation (ochrana lesa) - zaměřena především zachování a podporu biodiverzity v rámci udržitelného rozvoje. Hlavní součástí bylo vytvoření projektu pro rozvoj území ve zvláště chráněné oblasti, s ohledem na podporu chráněného druhu dle EC Habitat and species directive.

Woodland Ecology and Management (ekologie lesa a údržba) - jedním z hlavních bodů bylo opět vypracování projektu péče o zadané území s ohledem podpory přirozeného porostu a zpřístupnění prostoru veřejnosti.

Forestry for People: Policy and Practice (lesnictví pro lidi: metody a praxe) - komunikace s veřejností, zapojení veřejnosti do obnovy lesa a jeho následující údržby.

I přes to, že většina výuky byla zaměřena spíše na lesnictví, považuji nabyté znalosti za velmi přínosné i pro arboristiku. Například až na Forestry for People jsem pochopila, jak je důležitá spolupráce s veřejností a její podíl na prostoru, který se utváří kolem ní. Na začátku pro mne byl zcela nepochopitelný systém, na kterém fungují některé principy dobrovolníků. Lidé chodí pracovat do lesů, parků a podobně, protože je to baví, potkávají zde nové přátele a mohou tak pomoci při úpravě místa, kde žijí. Také u nás se některé organizace snaží o zapojení veřejnosti, ale s takovým rozsahem jsem se ještě nesetkala.

Další oblastí, v níž jsem přehodnotila pohled a získala širší souvislosti, byla otázka podpory biodiverzity a s ní spojené ošetřování a hodnocení stromů z tohoto pohledu. Udržitelný rozvoj a s ním i biodiverzita je otázka, která je nyní velmi aktuální. To se odráží také u nás. Stále více se setkávám s názorem, že je třeba nahlížet na hodnotu stromu i z ekologického pohledu a přistupovat k němu jako k cennému biotopu. Samozřejmě je to i tím, že mne toto téma zajímá a sleduji ho už nějakou dobu. A právě proto vím, že se setkáme s různou škálou názorů především ohledně ošetření stromů přírodě blízkými metodami. Z čeho vlastně vychází názor, že je tak důležité stromy ošetřovat tímto způsobem a kde je hranice mezi převzetím metody a vazbou na vlastní vývoj?

Ashtead Common

Před Vánoci jsem se vydala do Londýna, kde jsem měla možnost potkat se s Lukem Fayem a vyslechnout si něco o způsobu hodnocení stromů - „veteránů" a přístupu k ošetření. Návštěva lesa Ashtead Common byla opravdu překvapivá. Celé porosty se zde ošetřují s ohledem na biodiverzitu s cílem zachovat kontinuitu biotopů vzniklých na starých stromech. Celá péče je rozfázovaná a zaměstnává jednu firmu po celý rok. Ošetření na některých stromech jsou jen těžko viditelná. Postupné redukce jsou opravdu postupné a po malých procentech.

Nejprve jsem přemýšlela o tom, proč se to vlastně dělá. Důležité je přece na takovém místě zajistit bezpečnost, ostatní už se nechá přirozenému vývoji. Až v druhém semestru jsem objevila význam zachování biodiverzity. V zemi, kde ještě donedávna byla jen tři procenta lesů, asi není na místě čekat, že si zase příroda nějak najde svou cestu. Každý způsob, který pomůže k zachování různých druhů organismů a podpory tvorby nových porostů s původními dřevinami, má svůj význam.

Dalším typem ošetření, se kterým jsem se setkala v Ashtead Common, byly redukce stromů s úmyslem vytvořit z nich původní stromy řezané na hlavu a pařeziny. Možná to vypadá jako odlišné téma, ale i historická souvislost pařezin má své místo ve vývoji přírodě blízkých metod ošetřování stromů. Návštěva, která otevřela další spoustu otázek. Jak moc se řídit podle anglického vzoru v zemi s odlišnou historií, s jiným prostředím a jinými souvislostmi? Na druhou stranu proč nenačerpat spoustu informací v zemi, která řeší danou problematiku mnohem delší časový horizont než my? A kolik je u nás opravdu hodnotných starých stromů z pohledu ekologie, jaká je mezi nimi provázanost? Nestojí náhodou za to snažit se je zachovat a s nimi i významné typy biotopů, které poskytují?

Birminghamská konference

V průběhu druhého semestru jsem měla možnost navštívit konferenci v Birminghamu - Trees, People and Built Environment. Aby se cesta na jih vyplatila, využila jsem příležitosti a rozhodla se navštívit další školu, kde se také vyučuje arboristika. Meysrcough College leží v severozápadní Anglii u města Preston. Na rozdíl od Inverness je v Myerscough arboristika jako samostatný studijní program - bakalářský i magisterský stupeň. Oba stupně je možné studovat v denní i dálkové formě. Zároveň je zde nabízeno i studium základního stupně on-line.

Myerscough College nabízí širokou škálu předmětů související s péčí o stromy v městském prostředí např. Tree Surveys and Inspection, Trees and Planning, Applied Plant Science and Biotechnology, Management of Tree Hazards, Profesional Practice and Consultancy, Urban Forest Management, Sustainable Management of Urban Trees and Woodlands. Studenti zde mají dobré zázemí pro studium, tvorbu závěrečných prací a přístup do knihovny, kde se skrývá zatím pro nás hůře dostupná literatura.

Studijní pobyt v zahraničí byl jedním z nejlepších kroků během studia. Kromě zlepšení angličtiny otevřel spoustu dalších oblastí, které se týkají oboru. Přinesl nový pohled na některé otázky nejen ohledně ošetřování senesescentních stromů. Proto bych ráda povzbudila všechny studenty, aby využili možnosti vyjet studovat do zahraničí a využít různých možností, které pobyt nabízí.

1

Pohled na část města Inverness (Malotínová, A., 2010)

02

Pohled na buk v lese Drummondreach (součást území zpracovaného pro Woodland Ecology and Management)

03

Jeden z hodnocených stromů „veteránů" v parku blízko Culloden House

04

Část ošetřených stromů v Ashtead Common, Londýn

05 Prostor pro cvičné lezení v případě hodně nepříznivého počasí, Myerscough College.

06

Krajina typická pro Scottish Highlands

07

Mlha je častou součástí Skotské krajiny

Barbora Vojáčková, DiS.

absolventka Vyšší odborné školy zahradnické Mělník, nyní studentka bakalářského stupně Arboristiky a zaměstnanec Arboristické laboratoře Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

 

 

 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg