V novém čísle najdete:

Téma: 100 let oboru

 

Ohlédnutí za 100 lety oboru zahradní a krajinářská tvorba z různých pohledů

Úvahy nad budoucností - jak se náš obor bude vyvíjet?

Anketa

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 03/2011 Zakládání mnohokmenů, David Smyčka

Zakládání mnohokmenů, David Smyčka

Tisk

Pod označením „mnohokmeny" si můžeme představit různé bizarní a všelijak zajímavé stromy se zmnoženými kmeny. A protože mě přitahovaly „od malička", kdy jsme po podobných srostlicích křivých kmenů lezli, stavěli bunkry, nebo o ně bojovali s nepřátelskými partami, mám k nim vztah doposud.

Dnes už mám možnost obdobné vegetační bizarnosti vysazovat. Krásně se pro založení mnohokmenu hodí taxony, které jsou levné, bujné, je možné je nakoupit křivé a nejlépe s bohatým obrostem od země. Dobré je, když mají kůru hebkou na dotek (babyka, líska turecká), barevně zajímavou (klen, bříza, platan), mají jedlé plody (líska obecná, višeň, kaštanovník), patří mezi netradiční keře (mišpule, semenáč japonského javoru), ale použít je možné i obyčejnou lípu, habr, ostatní stromové i keřové javory, buk včetně barevnolistých odrůd a spoustu dalších.

Důležité je vysadit více sazenic, například 5-15 ks, velikostně zhruba od „obrostlých špičáků" či tzv. keřových tvarů stromů, do obvodu kmínku 8-10 cm (nejde jen o cenu - čím větší sazenice, tím hůře je možné je sehnat správně křivé či obrostlé od země). Výsadbu je vhodné provést „do hnízda" o průměru asi 1-3 m, přičemž ty více na kraji se vysazují odstředivě šikmo. Vyžadují pak specifické okůlování - jeden kůl podle kmene zešikma a když je nutné jej ještě zpevnit, druhý kolmo tak, aby se nahoře dotýkaly a bylo možné je vzájemně převázat jutovým pruhem. Pokud vyřešíme nezaplevelení v prvních letech po výsadbě - například zahuštěnou podsadbu přerostlými skalníky C. dammerii či pámelníky ´Hancoock´, podložení agrotextilií a zamulčování kůrou, máme pravděpodobně vyhráno - výsadba bude relativně bezúdržbová.

Z fotografií je zřejmé, že je možné čerstvě založené mnohokmeny doplnit kameny, půlenými kmeny k posezení apod. Že jsou takové výsadby trvanlivé, dokládají obrázky z českotřebovského, sociálně velmi problémového sídliště v Borku nebo ze středu skateboardové dráhy na Lhotce.

S odstupem několika desítek let je možné s mnohokmeny pracovat dále. Kmeny vyniknou po přiměřeném odvětvení. Je možné v nich postavit domeček s pískovištěm pro děti, menší třešně a višně mohou stát před základními školami nebo se mohutní velikáni mohou stát výraznou pohledovou solitérou - od lesoparku po pěší zónu. Hlavně při své práci nezapomínejme, že pro výsadbu stromů existují i jiné plnohodnotné kategorie než jen „vzrostlý alejový strom".

Ing. David Smyčka

absolventi zahradnické fakulty oboru zahradní a krajinné architektury MZLU v Lednici. Spolu se svou ženou navrhují a realizují veřejná prostranství obcí, soukromé zahrady, dětská hřiště a výsadby ve volné krajině s důrazem na jednoduchá přírodní či tradiční venkovská řešení. Na fotografiích jsou zachyceny návrhy a realizace autora, kromě „starého klenu".

Detail posezení pod mnohokmenem

Mnohokmen před panelákem, Borek u České Třebové

Pozadí z kmenů - řada semenáčů japonského javoru s podsadbou pámelníku rok po výsadbě

Sídliště Borek, revitalizace vysloužilého pískoviště

Skateboardová dráha, Lhotka, Česká Třebová

Vícekmenná slivoň na pěší zóně, Meschede, Německo

Využití mnohokmenné břízy, hřiště Oborník, Zábřeh na Moravě

Starší klen

 

 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg