V novém čísle najdete:

Téma: Stromy

 

Sortiment pro měnící se středoevropské klima

Rozhovor o stromech ve Vídni a v Praze

Pro zdravé stromy v ulicích - pilotní projekt Budečská

Použití prokořenitelných buněk v Brně

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 03/2011 Několik pohledů na památné stromy, Pavel Štěrba

Několik pohledů na památné stromy, Pavel Štěrba

Tisk

Protože památné stromy široká veřejnost vnímá poměrně intenzivně, stávají se často populárním diskuzním tématem. Konkrétní ochrana památného stromu se však obvykle drtivé většiny obyvatel (vyjma vlastníků pozemků, na kterých památné stromy rostou) přímo nedotýká, a tak v podstatě žádná omezení obyvatelé nepociťují.

Nerad bych na tomto místě podceňoval práva vlastníků pozemků. Mít na svém pozemku strom s mohutnou korunou, mohutným kmenem a zejména mohutnými kořeny, s nímž bez „posvěcení" orgánem ochrany přírody nemohu udělat vůbec nic, vyžaduje jistou dávku nadšení (musím mít rád stromy), oddanosti (strpět limity vyplývající z podstaty ochrany dřeviny, zejména z ochranného pásma památného stromu), pokory a respektu vůči takovému velikánu, ale v některých případech i smířenosti, to když mi na pozemek čas od času budou chodit ochranáři, úředníci, turisté... Z pohledu pracovníka ochrany přírody považuji sice omezení vyplývající ze zvýšené ochrany stromů za minimálně zatěžující, nicméně jsem si jich vědom a nechci je zlehčovat. Ono se totiž vůbec nic nemusí dít do doby, než je v blízkosti stromu potřeba provést výkop (prostě jinudy to nejde) nebo se jedná o změnu majitele pozemku, zvýšené riziko selhání stromu apod.

Památné stromy patří v drtivé většině mezi dřeviny rostoucí mimo les a chtělo by se říci, že tedy mají dostatečnou ochranu i bez „nálepky" Památný strom, tedy že ke kácení stromů s obvodem nad 80 cm v obvodu je třeba povolení orgánu ochrany přírody. To je ovšem pro výjimečně cenné jedince přece jenom rizikem, neboť povolení ke kácení dřevin je jeden z nejjednodušších správních aktů, tím spíš, že se odehrává úrovni obecních úřadů. Agenda památných stromů je přenesena na pověřené obecní úřady (případně další orgány ochrany přírody jako jsou Správy národních parků, Správy CHKO, případně krajské úřady a újezdní úřady) právě z důvodu posílení ochrany takových jedinců a vyhlašování památných stromů se děje ve formě správního řízení. Ochrana památných stromů není čistou ochranou přírody, ale také ochranou jistého kulturního a historického dědictví našich předků. Důvody ochrany památných stromů (například hraniční strom, rodový strom, historicky důležitý strom, součást kulturní památky či strom s pověstí) jsou ukázkou průniku víceúčelové ochrany.

Vyhlašování a rušení památných stromů

Památné stromy jsou vyhlašovány na základě § 46 „Památné stromy a jejich ochranná pásma" zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPK).

Vedle ochrany samotného stromu je řešena i ochrana jeho okolí ve formě ochranného pásma. Ve většině případů se jedná o zajištění ochrany kořenového systému památného stromu. Současná legislativa § 46, odst. 3 ZOPK umožňuje dvojí způsob určení ochranného pásma památného stromu. Jednak je to tzv. ochranné pásmo vymezené („Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody.") a tzv. ze zákona („Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.").

V praxi vyhlašování památných stromů se však objevuje řada případů, kdy jsou oba režimy ochranného pásma spojovány dohromady a je pak sporné, jaké ochranné pásmo měl vyhlašovatel na mysli. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK ČR) doporučuje za ochranné pásmo ze zákona brát pouze takové případy, kdy v rozhodnutí o vyhlášení památného stromu není nijak ochranné pásmo specifikováno, nebo je doslova citován zákon, a to bez uvedení velikosti ochranného pásma. Ochranné pásmo vymezené pak zahrnuje všechny ostatní případy, a to i v případě, kdy orgán ochrany přírody nestanovil činnosti vázané na předchozí souhlas. V takových případech se za takovéto činnosti považují činnosti uvedené v § 46, odst. 3, věta třetí ZOPK. Správné rozlišení ochranného pásma je důležité zejména pro případy, kdy je potřeba v ochranném pásmu památného stromu provést určitý zásah, nejčastěji z důvodu stavebních prací. V případě vymezeného ochranného pásma je k zásahu nutný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.

V případě ochranného pásma ze zákona je situace složitější. Zde k činnosti či zásahu v ochranném pásmu nelze udělit výjimku z ochranného pásma památného stromu ani souhlas orgánu ochrany přírody. Výjimku ze zákazů u památných stromů lze podle § 56, odst. 1, věty první udělit pouze k § 46, odst. 2, nikoliv odst. 3). Komentář k ZOPK (Miko/Borovičková a kol. C.H.BECK, 2. vydání, 2007) k § 46, odst. 3 uvádí, že nelze udělit výjimku ze zákazů vztahujících se k ochrannému pásmu ze zákona. V praxi je však potřeba takové případy řešit nejen striktním zákazem činnosti. Orgány ochrany přírody používají různé přístupy - například udělí souhlas se zásahem v ochranném pásmu ze zákona. AOPK ČR ve své metodice „Památné stromy" aktualizované v roce 2010 doporučuje v případě nutnosti zásahu u ochranného pásma ze zákona postupovat tak, že pro zásahy v tomto pásmu se vydá výjimka podle § 56 odst. 1 ze základních ochranných podmínek památného stromu podle § 46 odst. 2.

Počet vyhlašovaných památných stromů (resp. objektů1) památných stromů, který se může dále skládat z jedinců2) památných stromů) se v posledních čtyřech letech oproti letům předchozím mírně snižuje. V roce 2010 to byl dokonce nejnižší počet vyhlášených památných stromů od roku 1993 (viz graf). Naproti tomu počet rušených památných stromů má trend spíše stoupající, i když velmi mírně (největší počet zrušených památných stromů - 51 - byl v roce 2009). Na tato čísla může mít částečně vliv i prováděná revize památných stromů. Na první pohled možná znepokojivé trendy však nevnímám jako problém, naopak mám za to, že došlo k určitému pročištění a „ozdravění" seznamu památných stromů. Statut památných stromů by podle mého názoru měl být vyhrazen opravdu výjimečným a z různorodých hledisek cenným stromům či jejich skupinám a stromořadím.

Neodpustím si však poznámku k rušení památných stromů; objevují se totiž případy rozhodnutí o zrušení památného stromu s nedostatečným odůvodněním. Zejména v sídlech, ve frekventovaných lokalitách narůstají obavy o bezpečnost lidí a majetku, což má dopad i na památné stromy. Je však potřeba říci, že zrušení ochrany stromu by mělo být až poslední možností, kterou orgán ochrany využije. Památným stromem může být v odůvodněných případech nadále i torzo stromu (pokud nebylo možné památný strom jinak zachovat), které může sloužit jako biotop pro další organismy.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vydala v roce 2008 metodiku „Památné stromy". V současné době je k dispozici její aktualizovaná elektronická verze na internetových stránkách AOPK ČR (www.nature.cz). V návaznosti na úpravy legislativy byl například doplněn vzor rozhodnutí o souhlasu s ošetřením památného stromu.

SEM GRAF

Počty objektů památných stromů podle roku vyhlášení a zrušení

Stav k 30. 8. 2011. V počtu objektů vyhlášených památných stromů jsou zahrnuty i objekty, jejichž ochrana byla později zrušena

Financování péče o památné stromy

Dovolit si zvýšenou ochranu stromu, jakou statut „Památné stromy" podle § 46 je, znamená ve většině případů i zvýšené náklady na jejich ochranu, zejména jejich ošetřování. Jen ve výjimečných případech se památné stromy mohou ponechat víceméně bez zásahu, například v minimálně navštěvovaných lokalitách, u jedinců s upřednostněním biologického významu stromu apod. Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že i pro památné stromy platí to, že péče o dřeviny je povinností vlastníka pozemku, na němž dřeviny rostou. Představa, že ošetřování památných stromů hradí stát prostřednictvím orgánu ochrany přírody, AOPK ČR či jiná státní instituce je mylná. Stát sice vyhrazuje či přerozděluje určité prostředky na ochranu památných stromů, ale povinnost péče z majitele nesnímá. Proto i souhlas s ošetřením památného stromu orgán ochrany přírody vydává vlastníkovi stromu, resp. pozemku. Vedle současných možností dotací z evropských fondů - Operační program životní prostředí (zejména pro velké projekty) je významným dlouholetým dotačním nástrojem i pro péči o památné stromy Program péče o krajinu, který administruje AOPK ČR.

Tab. č. 1: Výše financí vynaložených na ošetřování památných a významných stromů z programu péče o krajinu

Podprogram PPK B (volná krajina)

Rok

Počet žádostí (ks)

Proplaceno (Kč)

2006

154

6 669 000

2007

169

9 310 000

2008

201

9 166 000

2009

163

6 441 000

2010

105

3 505 000

Celkem

792

35 091 000

Pozn.: názvy titulu: 2006-2008: Ošetření památných stromů a alejí a dalších významných stromů a alejí, 2009-2010: Péče o památné stromy a aleje a další významné stromy a aleje.

Tab. č.2: Výše financí vynaložených na ošetřování památných a významných stromů z programu péče o krajinu

Podprogram PPK A (chráněné území)

Rok

Proplaceno VS+PS (Kč)

Proplaceno PS (Kč)

Proplaceno VS (Kč)

2006

3 855 000

2 079 000

1 776 000

2007

4 910 000

1 931 000

2 979 000

2008

5 168 000

3 530 000

1 638 000

2009

4 782 000

-

-

2010

4 075 000

-

-

Celkem

22 790 000

-

-

Pozn.: název titulu: 2006-2008: Zajištění péče o památné stromy a další významné stromy a aleje včetně jejich obnovy (v těchto letech lze odlišit PS), 2009-2010: Zajištění péče o památné stromy a další významné stromy a aleje včetně dosadeb stávajících památných a významných alejí, PS - památné stromy, VS - významné stromy.

Od roku 2006 do 2010 bylo tedy na péči o památné a významné stromy z Programu péče o krajinu vynaloženo celkem 57 881 000 Kč. Pouhým vydělením této částky celkovým počtem památných stromů bez ohledu na to, zda ošetřeny byly či nebyly (5 132 objektů), dojdeme k průměrné částce téměř 11 300 Kč na jeden objekt. To se může zdát jako relativně vysoká částka (navíc některé památné stromy ošetření nepotřebují a konkrétní částka tak vyjde vyšší), avšak pokud rozpočteme částku již přímo na jedince památných stromů (24 826 jedinců), pak se dostáváme již jen k průměrné částce cca 2 330 Kč na jednoho jedince. Navíc to nejsou částky přímo konkrétního ošetření, ale jsou v nich zahrnuty i další náklady včetně nákladů režijních. Je potřeba si uvědomit, že ošetření zejména velkých alejí je často financováno i z Operačního programu životního prostředí. Zahrnutím dalších zdrojů financování (OPŽP, program POPFK, MaS, rozpočty obcí, krajů apod.) by samozřejmě finanční částky na památné stromy byly vyšší. Vzhledem k tomu, že nemám k dispozici souhrnná čísla za tyto zdroje, byly by takové výsledky pouhou spekulací. Přehled možností financování péče o dřeviny (včetně památných stromů) je k dispozici na http://www.dotace.nature.cz/bezlesi-opatreni/pece-o-dreviny.html.

Evidence památných stromů

Památné stromy jsou evidovány jako součást Ústředního seznamu ochrany přírody a to jak v digitální (Digitální registr středního seznamu ochrany přírody), tak analogové podobě (dokumentace - vyhlašovací, zrušovací, ošetření apod.).

Rozložení památných stromů podle krajů je zřejmé z grafu č. 2. V počtu památných stromů (objektů) významněji vybočují Jihočeský kraj a zejména Středočeský kraj. Za zmínku stojí i samostatný kraj Hlavní město Praha, který čítá k 30. 8. 2011 čítá 106 objektů památných stromů. Na relativně malou rozlohu a vysokou zastavěnost Prahy je to vysoký počet.

SEM Graf. č. 2

Počty objektů památných stromů podle krajů

Stav k 30. 8. 2011. V počtu objektů památných stromů jsou zahrnuty jen objekty aktuálně platné (tedy ty, jejichž ochrana nebyla zrušena).

Do roku 2010 byly obecné údaje o vyhlášení památného stromu (údaje z vyhlašovací dokumentace památného stromu) a aktuální odborné údaje (například měření, zdravotní stav apod.) vedeny odděleně. Jako reakce na tento stav a v souvislosti s požadavkem předávat data jako územně analytické podklady byla provedena revize památných stromů a vytvořena jednotná databáze památných stromů. V rámci revize byla provedena kontrola vyhlašovací dokumentace, zpracována aktuální GIS vrstva památných stromů a zjištěny aktuální podrobné údaje o památných stromech. Na území chráněných krajinných oblastí byla revize provedena vlastními silami AOPK ČR, na ostatním území ČR byla revize provedena ve spolupráci zejména s pracovníky pověřených obecních úřadů a národních parků, kteří mají ve své působnosti památné stromy na starosti. Podklady pro provedení zápisu památných stromů a smluvně chráněných památných stromů a zároveň údaje vedené v ústředním seznamu ochrany přírody určuje vyhláška č. 64/2011 Sb. Digitální registr ústředního seznamu ochrany přírody je přístupný na adrese http://drusop.nature.cz. Témata jako jsou aktualizace dat či výčet dalších podrobných údajů o památných stromech nejsou nikde legislativně řešena. Na území chráněných krajinných oblastí či národních parků jsou památné stromy zahrnovány do plánů péče, na ostatním území ČR je způsob sledování, průběžné ochrany a ošetřování památných stromů na spolupráci pověřených obecních úřadů a vlastníků konkrétních stromů. Sledování zdravotního stavu památných stromů, dendrometrických charakteristik či evidence ošetření památných stromů nabývá na významu právě v dlouhé časové řadě. Tyto údaje mohou být využity nejen pro další postup v ochraně a ošetření konkrétního památného stromu, ale v širších souvislostech a po vyhodnocení většího vzorku dat mohou být i jedním z podkladů pro stanovení obecnějších principů v přístupu k péči o památné stromy. Velký prostor vidím právě ve vyhodnocení způsobů ošetření ve vazbě na reakci stromů. V tomto směru se nejedná jen o památné stromy, ale o dřeviny obecně, kdy je již produkováno obrovské množství dat o stavu stromů, jsou navrhovány a posléze realizovány konkrétní zásahy. Po provedení hodnocení stavu stromů s odstupem několika let by pak bylo možné vyhodnotit reakci dřevin na zásahy. Je to podnět k zamyšlení pro diplomové práce. Provedení revize památných stromů bylo spíš jen začátkem dlouhodobého procesu aktualizace informací o památných stromech. Byl nastaven systém „objekt - jedinec" (viz poznámka za čarou), i s vědomím, že ze skupin a stromořadí památných stromů s velkým počtem jedinců bude data k jednotlivým stromům získat velmi obtížné, případně až nemožné (AOPK ČR nemá kompetenci úkolovat pověřené obecní úřady). V rámci revize byly zjištěny různé nedostatky ve vyhlašování památných stromů, jen namátkou: ve vyhlašovací dokumentaci je jiné parcelní číslo pozemku, než na kterém daný strom stojí, ve vyhlašovací dokumentaci jsou uvedeny chybné souřadnice nebo v ní úplně chybí, v textu vyhlašovacího předpisu je uvedeno, že strom má ochranné pásmo „ze zákona", ale současně je uvedena číselná hodnota ochranného pásma.

Jednotná databáze památných stromů spojila dříve odděleně vedené „vyhlašovací" údaje o památných stromech a podrobné odborné údaje o památných stromech. Numerické údaje budou propojeny s grafickou podobou s odkazem na mapový server. V případě, že je k dispozici fotodokumentace, bude možný proklik i na fotografie uložené ve fotoarchivu.

Zákon o ochraně přírody a krajiny v žádném svém ustanovení přímo neřeší (na rozdíl od zvláště chráněných území) propojení evidence památných stromů s katastrem nemovitostí. Nechci přivolávat další administrativní úkony, ale mám za to, že například při koupi pozemku, na němž se nachází i památný strom, by se kupující měl o této informaci z katastru nemovitostí dozvědět. Těžko lze předpokládat, že se půjde podívat do digitálního registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Ošetřování památných stromů

Ochrana památných stromů (zákaz poškozování, ničení a rušení v přirozeném vývoji, jejich provádění ošetřování se souhlasem orgánu ochrany přírody, ochranné pásmo) je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Ze stejného zákona, resp. jeho novely zákonem č. 349/2010 Sb., vyplývá, že souhlas s ošetřením památných stromů je udělován ve správním řízení. Lze tedy říci, že legislativně zakotvená zvýšená ochrana v tomto případě stromů koresponduje se zvýšenou péčí o tyto stromy, taktéž legislativně zakotvenou, byť v obecném pojetí.

Tak nějak jsme si zvykli, že na ošetřování památných stromů lze žádat (a dostávat) finanční prostředky z dotačních fondů. Má to ale své opodstatnění - jestliže stát se prostřednictvím legislativních předpisů zavazuje chránit určitou část přírody a krajiny, pak by se měl i o tuto část přírody a krajiny průběžně pečovat. Potíž je však právě ve slově průběžně. Současná situace nahrává poskytování finančních prostředků nárazově. Mezi arboristy se ošetření významného památného stromu považuje za vrchol odbornosti a také mezi úředníky ochrany přírody je takovým činnostem věnována značná pozornost.

Jestliže se zavazuji, že budu dávat vybraným stromům zvýšenou ochranu, měl bych jim dávat i zvýšenou péči. Nemám tím však na mysli zvýšený řez. Nedávno jsem z úst jednoho v mých očích respektovaného arboristy slyšel názor, že stromy naši péči nepotřebují, že si porostou i bez nás. Zní to prostě, ale je na tom hodně pravdy. Jsem dvojnásob rád, že tento názor zazněl od člověka, který se o stromy stará v praxi. Péči o dřeviny, zejména stromy (byť v současné době velmi potřebnou), jsme si vynutili sami. Žijeme v okolí stromů a musíme s nimi chtě nechtě komunikovat; v podstatě stromy ve většině případů omezujeme na životě, zdraví (stresové podmínky ve městech atd.) a až následně se o ně staráme. Není přece nic jednoduššího a krásnějšího a pro strom ideálnějšího než nechat jej někde v polích či porostu růst si podle svého. On se rozkošatí, časem se třeba i pod tíhou svých větví rozlomí, ale to je koloběh přírody a tyto přírodně oslabené stromy postupně obsazují další organismy (houby, hmyz, z nichž někteří mohou být zvláště chránění podle zákona o ochraně přírody a krajiny). A zase je to člověk, který má potřebu do tohoto koloběhu zasahovat a přít se, zda je v daném čase, místě a složení lidí nutné preferovat ten či onen zájem. Do toho se přimíchává to, že i sebelepší legislativa nepojme všechny eventuálně možné případy.

Ke zvážení je otázka, zda v právních předpisech neupravit vypořádání škod způsobených památnými stromy, ovšem za předpokladu řádné péče o dřeviny (po vzoru škod způsobenými vybranými zvláště chráněnými živočichy).

Za určitou záruku odbornosti při péči o dřeviny a památné stromy zejména lze považovat certifikát jednoho ze dvou certifikačních systémů fungujících v České republice - Evropský arborista (European Tree Worker, ETW) a Český certifikovaný arborista. Vzhledem ke zvýšené ochraně stromů vyhlášených za památné bych se přimlouval, aby vlastníci stromů a příslušné úřady vyžadovaly i zvýšenou, resp. certifikátem garantovanou úroveň znalostí poptávaných arboristů.

S vývojem poznání a odborných znalostí se vyvíjí i způsoby ošetřování dřevin. To, co se v minulosti běžně provádělo i na památných stromech, se již v současné době považuje za přežité a v některých případech i stromu škodící. Neplatí to však paušálně a i některá opatření provedená před desítkami let jsou dodnes funkční a pro strom představují záchranu. Některé takové zásahy můžeme spatřit na památných stromech dodnes, případně mohou být i ve stejném duchu obnovovány (například vybetonování památné lípy ve Zlaté Koruně, železném obruče na Dubu Sv. Václava na Svaté Hoře v Příbrami).

Co dál ?

Nejen kolem ošetřování památných stromů se máme nadále co učit. Arboristika se jako obor v posledních letech rozvíjí velmi dynamicky, je možnost čerpat poznatky ze zahraničí, účastnit se odborných seminářů a konferencí. Sbíráme velké množství dat, při inventarizacích, při návrzích ošetření, při projektech nejrůznějšího charakteru, v mnoha případech jsou stromy dokumentovány fotograficky. Ale umíme s nasbíranými daty efektivně pracovat? Umíme je vyhodnotit a použít pro zkvalitnění přístupů do budoucna ? Zajímavé jsou například delší časové řady popisu, měření a provedených ošetření u památných stromů, kde měření probíhá například již několik desetiletí. Může se stát, že zásah momentálně hodnocený negativně může v dlouhodobějším horizontu znamenat zvýšení vitality stromu i jeho celkového zdravotního stavu. Tématem dílčích výzkumných či studentských prací může být například zpracování časových řad informací o památných stromech, vyhodnocení reakcí stromů na provedené zásahy v delším období, shromáždění dokumentace selhání památných stromů a jejich vyhodnocení ve vazbě na prováděná (nebo neprováděná) ošetření. To se samozřejmě netýká jen památných stromů, ale i dřevin obecně.

Památné stromy jsou (i v ochraně přírody) někdy vnímány jako jakási „třešnička na dortu". Také jsem se setkal s názorem, že vlastně do ochrany přírody (resp. zákona o ochraně přírody) tak úplně nepatří. Podle mého názoru však mají právě taková průniková témata důležité místo. Ať chceme nebo ne, tak i ta „nejsyrovější" ochrana přírody (například ochrana konkrétních druhů) vychází z jakési společenské objednávky. Jsem si jist, že společenská objednávka na ochranu významných stromů tu je a bude i v budoucnu, i když forma a způsob ochrany se může v čase měnit.

Za čáru:

1) Objekt - položka památného stromu vedená pod jedinečným kódem digitálního registru Ústředního seznamu ochrany přírody a krajiny (http://drusop.nature.cz), u solitérních památných stromů je jednomu objektu podřízen jeden jedinec, v případě skupin a stromořadí památných stromů se objekt skládá z více jedinců - konkrétních stromů. K objektu se vztahují obecné údaje z vyhlašovací dokumentace jako například katastrální území, kraj, pověřená obec apod.

2) Jedinec - položka památného stromu podřízená objektu obsahující již podrobná data o jedincích (měření, zdravotní stav, ošetření, apod.).

Z obrázků použít určitě 01, ostatní dle potřeby.

01

Svatohorský dub, Příbram, ukázka ošetření, 2008

02

Čejkovický troják, k. ú. Český Šternberk, 2007

03

Kapistránská lípa, Jemnice, 2008

04

Velký Javor, Horní Vilémovice, 2008

05

Žižkův dub, Náměšť nad Oslavou, 2008

 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg