V novém čísle najdete:

Téma: 100 let oboru

 

Ohlédnutí za 100 lety oboru zahradní a krajinářská tvorba z různých pohledů

Úvahy nad budoucností - jak se náš obor bude vyvíjet?

Anketa

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 03/2011 Výstava prací Architektura a stavby, Markéta Krejčí

Výstava prací Architektura a stavby, Markéta Krejčí

Tisk

V letním semestru 2011 proběhla na Ústavu zahradní a krajinářské architektury Mendelovy univerzity v Brně v rámci předmětu Architektura a stavby výstava studentských semestrálních prací. Zadáním bylo navrhnout letní pavilon Domu umění města Brna, který se takto stává sezónním prodloužením ploch. Studenti vytvářeli pavilon, který by svou víceúčelovostí poskytoval využití pro společensko-kulturní aktivity různých charakterů: přednášky, přechodné výstavy, performance, koncerty, projekce, místo setkání a disputace umělců a taktéž malé flexibilní auditorium. Mimo toto využití se pavilon mění v letní venkovní kavárnu, která bude pobízet k pobytu ve veřejném prostoru města a zároveň nenásilnou formou přivádět k umění a vzdělávání.

Objekt pavilonu je situován a funkčně přímo navázán na objekt Domu umění města Brna. Velká pozornost v procesu tvorby byla věnována architektonickému konceptu a následně také objemovému, konstrukčnímu a materiálovému zpracování stavby a jeho situačnímu začlenění do reálného prostoru.

Barbora Šnajdarová

Inspirací pro multifunkční výstavní pavilon mi byla meandrující řeka a její charakteristické koryto. Symbolizuje tok informací, času, lidí, které jsou pro střed města tak typické. Také, alespoň pomyslně, doplňuje chybějící část přírody ve městě - vodu.

Pavilon je umístěn tak, aby z něj mohly být sledovány projekce promítané na fasádě Domu umění, což ovlivňuje řešení vstupů do jednotlivých částí pavilonu. Konstrukci tvoří dva obytné prostory - menší, rozčleněný poklesem na dva, a větší, ve kterém je navržena kavárna. Mezi těmito prostory se konstrukce snižuje téměř k povrchu a vytváří tak jakousi lavičku, kde je možné posezení mimo prostory pavilonu.

Samotná konstrukce je tvořena navzájem svařenými ocelovými trubkami, které jsou v několika místech kotveny do betonu. Dřevěná podlaha na ocelových I profilech tvoří základnu pavilonu a zpříjemňuje pobyt v něm. Spojnice obytných prostor je navržena jako lavička z tvarovaného čirého plexiskla. Celá konstrukce je zvenku kryta bílou textilií, na které je možné pomocí světelných kuželů vytvořit specifickou atmosféru inspirovanou logem Domu umění.

XXX Dvořáková

Objekt je situován v bezprostřední blízkosti Domu umění a využívá veškerého jeho zázemí. Přes den funguje jako pouliční knihovna. Lidé si zde vypůjčí knihy a po přečtení je opět vrátí, na oplátku přispějí knihovně svojí knihou či knihami, které již doma nepotřebují a tak rozšíří výběr pro ostatní. V kombinaci s kavárenskými stolky se z pavilonu může stát i letní čítárna.

Základ knihovny tvoří dvě svislé stěny - police s knihami. Mezi stěnami je volný prostor, který lze variabilně využívat. Ráno může být kavárnou, odpoledne přednáškovým sálem, v podvečer letním kinem a večer například tančírnou.

Knihovna je také tvarově proměnlivá. Jejím složením vzniká uzavřený prostor využitelný pro úschovu stolků, židliček či vystavovaných uměleckých děl během noci.

V rámci co největší ekonomie stavby byly využity snadno dostupné a levné materiály a pokud možno prefabrikáty. Hlavní konstrukce je složena z jednotlivých prvků hliníkového lešení, sklopné části jsou s ohledem na nutnou menší hmotnost vyrobeny. Na konstrukci je připevněn vlnitý plech. Podlahu tvoří dřevěné palety umožňující maximální přizpůsobení se stávajícímu terénu. Stavba tak nevyžaduje žádné terénní úpravy - lešení se nastaví podle potřeby a palety se vyrovnají do roviny naskládáním na sebe.

Nela Hermanová

Letní pavilón Domu umění byl symbolicky navržen jako série bortících se „obrazových" rámů směrujících návštěvníkův pohled. Jako hlavní Point de Vue slouží prostor za posledním z rámů určený pro různorodé umělecké počiny (umístění plastik, hrané scénky...) situovaný na travnaté ploše přímo za Domem umění.

Částečně zastřešená plocha pavilónu s volně přestavitelnými prvky mobiliáře může sloužit jako kavárna, místo pro přednášky či venkovní představení i menší dočasné výstavy. Pavilon je volně průchozí a přístup je tak umožněn návštěvníkům nejen z místní pěší komunikace, ale i volně přes plochy trávníku. Uzavřená je pouze severovýchodní strana, kde vzniká pod přesahem plachtového zastřešení prostor vhodný pro zázemí provozu.

 

 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg