V novém čísle najdete:

Téma: Květiny

 

Květiny a bylinné patro kolem nás

Interaktívna experimentálna záhrada na FZKI SPU v Nitre

Hummelo - soukromý trvalkový ráj Pieta Oudolfa

Květinový záhon ve veřejném prostoru

Zkušenosti s použitím květin ve Zlíně

Trvalkové výsadby ze suchomilných rostliny

The Path: Show světového formátu

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 02/2011 Přehled technologií a rostlinného materiálu pro přírodě blízké způsoby ozelenění krajiny, Marie Straková, Josef Straka

Přehled technologií a rostlinného materiálu pro přírodě blízké způsoby ozelenění krajiny, Marie Straková, Josef Straka

Tisk
Poznámky k získání a použití semenného a vegetativního rostlinného materiálu určeného k přírodě blízkému ozelenění povrchu půdy a protierozní ochraně v krajinné tvorbě
Komerční směs
Standardní komerční směs z druhů a vyšlechtěných odrůd různého původu (včetně trávníkových travních směsí). Zejména vyšlechtěné odrůdy a druhy nedomácího původu se mohou často v extrémních stanovištních podmínkách etablovat, i když jen na kratší dobu.
Směs z osiva regionálního původu (viz obr. 1)
Produkce osiva vypěstovaného v definované přírodní oblasti s dokladem o původu a osvědčením - v České republice nejsou doposud přesně definované regiony a není zaveden systém certifikace původu regionálního osiva. Aplikace ve stejné přírodní oblasti extrakce a ve srovnatelných přírodních podmínkách. Výběr druhů by měl být přizpůsoben obtížným stanovištním podmínkám
Obr. 1:
Matečné porosty bylin, Agrostis Trávníky, Rousínov
Osivo lokálního původu
Produkce osiv získaná sběrem ze zdrojů místní vegetace a jejich aplikace v bezprostřední blízkosti stanoviště a ve srovnatelných ekologických podmínkách. Rostlinné druhy jsou především přizpůsobeny místním, obtížným stanovištním podmínkám.
Osivo ze sena
Diasporami bohatý materiál získaný odrolením při obracení sena a při balení usušených bylin k léčivým účelům. Tradiční původ vzniklý jako odpad ze zbytků stohu a ze stodoly. Rostlinné druhy jsou přizpůsobeny místním, obtížným stanovištním podmínkám.
Osivo z výmlatu lučního sena
Sklizeň přirozených porostů sklízecí mlátičkou nebo stacionární výmlat po seči usušeného sena (viz obr. 1). Termín sklizně je pro úspěšnost zajištění kvalitního osiva, druhové skladby a ozelenění zásadní. Rostlinné druhy jsou přizpůsobeny místním, obtížným stanovištním podmínkám
Obr. 2a 3: Stacionární výmlat sena regionální druhově pestré louky typu „suché trávníky", Agrostis Trávníky, Rousínov
Diaspory získané vykartáčováním nebo vyčesáním
Osivo se získává kartáčem nebo speciálním hřebenem, zvlášť vhodný je tento způsob u získávání osiva z nízkých porostů, jako jsou suché trávníky. Větší plochy a vyšší porosty luk se mohou sklízet kartáčovým sklízečem se záběrem 2 m, který je tažený za kolovým traktorem. Otáčením kartáče vzniká proudění vzduchu, které uvolněná semena zachycuje do zásobníku. Sklizeň osiv tímto způsobem může probíhat u zeleného i suchého porostu. Metoda sklizně může být využívána v průběhu celého vegetačního období podle doby dozrávání jednotlivých bylinných druhů.
Diaspory získané vysáváním
Osivo se získává pomocí vysávacího zařízení se zásobníkem. Při tomto postupu je třeba dávat zvláštní pozor na faunu, která je při tomto způsobu získávání osiva ohrožena. Sklizeň je většinou velmi bohatá a při této levné technologii velmi efektivní. Neohrožuje půdní život.
Osivo z pokosené hmoty
Zdrojem je čerstvě pokosená, diasporami bohatá louka. Zdrojové plochy by se měly nacházet v blízkosti a v podobných stanovištních podmínkách jako místo rozhozu. Rozhození pokosené hmoty v čerstvém stavu na povrch půdy se dobře realizuje.
Seno
Usušená luční pokosená hmota, která se může přímo použít jako mulč nebo se dále zpracovává do rohoží nebo se zkracuje na senovou řezanku.
Drny a vegetační bloky
Rozklepané nebo rozdělené části vegetačního krytu. Zdrojové plochy by měly být pokud možno blízko a z podobných stanovištních podmínek jako místa, kde budou drny a vegetační bloky (cihly) posazeny. Mohou být využity pro zaplnění mezer po odstranění ostrůvkovitých ohnisek výskytu nežádoucích komerčních směsí v přirozeném porostu.
Řízkování
Většinou pomocí mechanizace na malé kousky rozřezané oddenky (rhizomy -„řízky") z celých drnů nebo z cíleně vybíraných dlouze výběžkatých druhů rostlin. Některé druhy je možné tímto způsobem cíleně pěstovat (např. Cynodon dactylon). Zdrojové plochy by měly být pokud možno blízko a z podobných stanovištních podmínek jako místa, kde budou řízky rozmetány.
Vegetační vrstva - luční koberce
Svrchní vegetační vrstva o mocnosti cca 5 cm obsahující kořeny, oddenky a zásobu semen je po předchozím kosení opatrně sloupnuta. Zdrojové plochy by měly být pokud možno blízko a z podobných stanovištních podmínek jako lokalita, kde bude vegetační vrstva původního porostu položena. Mohou být využity pro zaplnění mezer po odstranění ostrůvkovitých ohnisek náletu nežádoucích komerčních druhů v přirozeném porostu a mohou být použity jen ke krátkodobému propůjčení za účelem generativního rozšíření diaspor na lokalitě
„Luční půda" - diaspory z půdní zásoby
Luční půda s bohatou zásobou semen bylin, která je získána sloupnutím 10-20 cm svrchní vrstvy půdy. Zdrojové plochy by měly být pokud možno blízko a z podobných stanovištních podmínek jako lokalita, kde bude „luční půda" rozvrstvena. Může být využita pro zaplnění mezer po odstranění ostrůvkovitých ohnisek náletu nežádoucích komerčních druhů v přirozeném porostu a může být využita také jen ke krátkodobému propůjčení za účelem postupného generativního rozšíření diaspor na lokalitě
Obr. 4: Diaspory bylin před mícháním druhově pestré směsi, Agrostis Trávníky, Rousínov
Obr. 5: Druhově pestrá louka
Příště pokračování: Metody inženýrské biologie vedoucí k ozelenění povrchu půdy
Ing. Marie Straková, Ph.D. (1972)
absolventka MZLU v Brně, obor fytotechnický, v roce 2001 obhájila doktorskou práci na téma: „Vývoj a struktura nadzemní a podzemní biomasy trávníkových odrůd trav". Od roku 2002 je jednatelkou firmy Agrostis Trávníky, s.r.o., v rámci programu Národního programu výzkumu II je autorka řešitelkou dvou probíhajících grantových projektů.
Ing. Josef Straka, Ph.D. (1969)
absolvent MZLU v Brně, obor fytotechnický, v letech 1994 -2002 odborný asistent na ústavu pícninářství MZLU v Brně, v roce 1999 obhájil doktorskou práci na téma: „Vývoj travních porostů ve vztahu k ekologickým charakteristikám". Od roku 2002 je jednatelem firmy Agrostis Trávníky, s.r.o., v rámci programu Národního programu výzkumu II je autor spoluřešitelem dvou probíhajících grantových projektů; soudní znalec se specializací na travnaté plochy a sportovní trávníky.
Použitá literatura:
Hacker, E., 2010: Begrünungsmaterial und Begrünungstechniken. Garten+Landschaft, Callwey Verlag, München, 120 (9), s. 14.
Jongepierová, I., Poková, H.: Obnova travních porostů regionálních směsí. Metodická příručka pro ochranu přírody a zemědělskou praxi. ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 2006, s. 104. ISBN 80-903444-4-5
Kirmer A., Tischew, S., 2006: Handbuch naturnahe Begrünung von Rohböden. B.G. Teubner Verlag, Wiesbaden, 195 s.
Ke zpracování tohoto článku byly použity informace získané při řešení výzkumného projektu výzkumu a vývoje s identifikačním číslem 2B08020 a s názvem „Modelový projekt zamezení biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu, realizujícího NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II.

 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg