V novém čísle najdete:

Téma: Stromy

 

Sortiment pro měnící se středoevropské klima

Rozhovor o stromech ve Vídni a v Praze

Pro zdravé stromy v ulicích - pilotní projekt Budečská

Použití prokořenitelných buněk v Brně

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 02/2011 Agrosad – výzkumné a pedagogické pracoviště pro krajinnou architekturu, Jiří Mareček, Dana Prokopová, Irena Zamrzlová

Agrosad – výzkumné a pedagogické pracoviště pro krajinnou architekturu, Jiří Mareček, Dana Prokopová, Irena Zamrzlová

Tisk
V těsné blízkosti České zemědělské univerzity v Praze by mohlo vzniknout výukový a výzkumný objekt, který by sloužil jako veřejný krajinný park a který by se mohl stát alternativní nabídkou služeb v zemědělské činnosti na okraji města.
Úvod
Zemědělská činnost má svým plošným rozsahem, územní všudypřítomností, plodinovou rozmanitostí a intenzitou pěstebních forem zcela zásadní vliv na utváření venkovské krajiny. V historickém vývoji představovala vždy základní formu vstupu člověka do krajiny, rozhodujícím způsobem ovlivňovala strukturu a formy venkovského osídlení a byla zde vždy základním potenciálem estetických a obytných krajinných hodnot. Tomuto velmi širokému zemědělskému krajinotvornému potenciálu však ve většině případů neodpovídá soudobá územně plánovací praxe, která nejčastěji zemědělství chápe v rezortně jednostranných hospodářských, ekologických či ochranářských formách nebo ve vrchnostensky přezíravé formě „nějakého" zemědělství jako volný prostor k jakékoliv podnikatelské či jiné činnosti. Naším oborovým nedostatkem je skutečnost, že pro krajinářskou tvorbu chybí konkrétní definování kompozičního a obytného potenciálu zemědělské činnosti včetně stanovení technicko-ekonomických a organizačně správních předpokladů jeho reálného využití. V podstatě jsme nebyli doposud schopni kromě ojedinělých výkřiků konkrétně definovat, co vlastně reálně vzato od zemědělců chceme.
Předpoklady a cíle projektu
Snahou o koncepční krajinářské řešení tohoto úkolu jsou současné aktivity katedry zahradní a krajinné architektury ČZU v Praze. V bezprostřední blízkosti univerzity se předpokládá realizace výukového a výzkumného objektu Agrosad na ploše 35 hektarů, které bude mít charakter ověřovacího veřejného krajinného parku a bude současně představovat vzorovou, alternativní nabídku možných služeb zemědělské činnosti ve vybraných, zejména příměstských územních podmínkách. Zatím zpracovaná vstupní studie bude v letošním roce v rámci grantu Magistrátu hlavního města Prahy rozpracována do sestavy následné projektové dokumentace. Cílem řešení je vybudování stálého fakultního, mezikatedrového zařízení řešícího krajinotvornou úlohu zemědělské činnosti se zřetelem ke zlepšování kvality životního prostředí zejména na jeho zatím značně opomíjené kulturně společenské, estetické a obytné úrovni. Předpokládá se, že tak vzniká základna pro rozšíření a zkvalitnění vysokoškolské zemědělské a krajinářské výuky a doktorandského studia, pro rozvoj vědecké činnosti a pro osvětově propagační a rekreační aktivity občanské veřejnosti.
Koncepce řešení vychází z předpokladu, že určité snížení ekonomické efektivity zemědělské výroby dané například úpravou sestavy plodin, uspořádáním osevních postupů, pěstitelskými technologiemi a podobně bude zemědělským subjektům refundováno uživatelem (město, doprava a podobně) jako služba občanům. Jedná se o běžnou praxi uplatňovanou například zejména ve Skandinávii. Základními východisky krajinotvorné zemědělské činnosti zahrnutými do projektu jsou zejména velkoprostorovost, skladba zemědělských plodin, prostorová lineárnost rostlinné výroby, časová vegetační dynamika, úloha prosté formy půdy, prostorové uspořádání zemědělských aktivit a definování forem agrodesignu.
Základní kostra Agrosadu
Území Agrosadu je rozčleněno do třinácti tématických celků, zahrnujících konkrétní nabídky a inspirační zdroje zemědělské činnosti při souběžném vytváření podmínek pro výzkumné, pedagogické, osvětové a konkrétně rekreačně obytné využití.
1 - Vzorově, alternativně řešené uspořádání osevních postupů s předpokladem optimálního hospodářského výnosu a souběžného obytného využití a estetického uspořádání. Příklad pěstební specializace výrazně výrobního zemědělského subjektu zahrnující optimálně možné estetické a obytné hodnoty ve formě finančně dotované celospolečenské služby. Pokus o sblížení dvou zatím často naprosto protichůdně chápaných hodnot.
2 - Inspirace českou krajinou 19. a první poloviny 20. století jako sestava mozaiky drobné pozemkové držby a rozptýlených stromových a keřových porostů. Prostorové vyjádření měřítka, dobové plodinové skladby, estetických, duchovních a obytných hodnot venkovského prostoru. Přímá prostorová vazba na areál svahů a porostů přilehlé přírodní rezervace Kozí hřbety.
3 - Poděkování osobnostem, které se zasloužily o vidění českosti naší krajiny a které stály na počátku jejího nového kultivovaného rozvoje. Mikoláš Aleš, Josef Lada, Česká krajinářská škola, architekt Ladislav Žák. Tématická sadová úprava ve formě kompozičního vyjádření krajinných hodnot minulosti a představ současnosti. (Pojítko tématických celků 1, 2)
4 - Agrodesign ve formě sestav sortimentu zemědělských plodin a variant jeho výtvarného uspořádání. Abstraktně pojatý pavilon bohatosti a krásy české krajiny. Řešení zahrnující výtvarné hodnoty plodin v jejich strukturách, barevnosti, texturách, časové proměnlivosti a v různých technologických formách pěstování.
5 - Květnaté louky ve formě modelů sortimentálně odlišných a technologicky rozdílně pěstovaných porostů s variabilním ekologickým a obytným využitím. Obytná využitelnost formou intenzivně sečených pochozích tras a odpočinkových travnatých ploch. Solitérní stromové a keřové skupiny v druhové skladbě blízké údolním luhům.
6 - Produkční louka jako intenzivní forma využití údolních poloh uplatňujících se výtvarně jednotnou barevností a texturou, celoroční působností a výrazným prostorovým tvarováním krajinného obrazu (půdorysu), zejména ve vztahu k orné půdě. Porosty dřevin vyjadřující hospodářsko-provozní racionalitu zemědělsky využívané krajiny.
7 - Pastvina vyjadřující typický vegetační fenomén svažitých terénů zejména v soudobých marginálních, zemědělsky využívaných územích. Uplatnění stromových a keřových vegetačních prvků evokujících dojem pastevní krajiny, symbolické, provozně reálné stádo pasoucích se ovcí.
8 - Vstupní prostor ve formě sdruženého hospodářského, návštěvnického a jezdeckého provozu. Sadová úprava tvořící kompaktní vegetační rámec jako kontrast k široce otevřenému prostoru Agrosadu a k vyhlídce na panorama výškově gradovaného území Kozích hřbetů. Výchozí vyhlídková terasa tvořící nástup k programovanému využití areálu, situování parkoviště aut.
9 - Shrnutí krajinotvorných funkcí zemědělské výroby v historickém vývoji české krajiny a v současných hospodářských a společenských podmínkách. Informační zařízení ve volném prostoru, cílové místo v soustavě dojmové gradace hlavní okružní promenády a součást dominantního uzavření hlavního průhledu Agrosadu.
10 - Jezdecká dráha pro rekreační projížďky na koních po samostatné, sadově upravené trase s možností vyhlídek do řešeného areálu. Předpokládané okružní využití jízdou k cíli a zpět v celkové délce 3 500 m. Dojmová gradace sadových úprav zde bude vyjádřena stylizací proměnlivosti české krajiny vyjádřenou prostorovým rozmístěním výsadeb dřevin a tématikou jejich druhové skladby.
11 - Přírodní parkur s provozním dvorem ve formě celoplošného zatravnění s lokálními terénními úpravami a přírodními překážkami. Uplatnění stromové a keřové vegetace v obsahové a formální vazbě na navazující krajinné prostředí kaple svatého Václava. Cvičný prostor, hospodářsko-provozní vstup do areálu z veřejných komunikací přilehlé obce, situování provozní budovy a manipulačních ploch areálu Agrosadu.
12 - Veřejná úprava ke kapli svatého Václava. Řešení vztahu okraje městské části Suchdol, areálu Agrosadu, vstupu do přírodní rezervace Kozí hřbety a do kaple svatého Václava se hřbitůvkem. Veřejná sadová úprava umožňující plnou optickou exponovanost areálu přilehlého parkuru.
13 - Brandejsův dvůr jako soubor historických budov s využitím pro ustájení jezdeckých koní a pro realizaci výcviku jezdců, doplněný pastevním výběhem. Předpokládaná obnova většiny historických budov a realizace nového jezdeckého vstupu spojeného se širší sadovou úpravou ve vztahu k obci.
Kompoziční řešení
Kompoziční řešení areálu Agrosadu spočívá zejména v dotvoření základního prostorového vegetačního rámce, ve zdůraznění dominantního panoramatu přírodní rezervace Kozích hřbetů, v optickém propojení řešeného prostoru s krajinným prostředím otevřené příměstské krajiny na východní straně a v prostorově volném středu, tvořeném travnatými plochami, které jednak dojmově sjednocují pestrost navazujících dílčích tématických celků a jednak tvoří hlavní průhled Agrosadu. Optická exponovanost a dojmová gradace jsou založeny na čtyřech základních kompozičních osách. Okruhový systém cestní sítě umožňuje jak širší - okružní (programovanou), tak i dílčí (užší tématickou) návštěvnost. Bude realizována formou zpevněných travnatých ploch. Významnou pedagogickou a osvětovou formou vybavenosti areálu bude informační systém komentující obsah jednotlivých tématických celků. Realizace záměru je chápána jako společná akce ČZU Praha a Magistrátu hlavního města Prahy. Předkladatelem záměru je děkan FAPPZ Prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc., vedoucí katedry zahradní a krajinné architektury RNDr. Oldřich Vacek, CSc., autorem celkového záměru a zpracované úvodní vstupní studie je Prof. Ing. Jiří Mareček, CSc.
V letním semestru letošního školního roku se rozpracování této koncepce na úrovni dílčích tématických celků stalo velmi zdařilým, studenty mimořádně vstřícně přijatým programem ateliérové výuky, kterou zajišťovaly kolegyně Ing. Dana Prokopová, Ph.D. a Ing. Irena Zamrzlová. Ve svých návrzích v rámci tří pracovních skupin rozpracovali jednotlivá témata definovaná v úvodní, zadávací studii. Fakultní výstava ateliérových prací studentů pátého ročníku svými zdařilými výsledky vzbudila naději, že mladá generace chápe to, co nepochopila a dosud nechápe řada jejich otců - tvořit českou krajinu nelze proti, ale spolu se společensky ctěným, duchovně osvíceným a ekonomicky reálným zemědělstvím.
Tento článek vychází v rámci Projektu MSM 6046070901.
Upřímné poděkování mým zúčastěným následovníkům, bývalým (starším) a letošním (mladším) studentům. J. M.
Za čáru:
Prof. Ing. Jiří Mareček, CSc.
katedra zahradní a krajinné architektury
Ing. Dana Prokopová, PhD.
vyučující na katedře zahradní a krajinné architektury
Ing. Irena Zamrzlová
katedrové doktorandské studium
1- Agrosad ČZU Praha- skica prvotního záměru. Vstupní studie
2- Schéma tématického a kompzičního uspořádání Agrosadu - základní tematické celky 1 - 13
3- Předpokládaný prostor Agrosadu. Celkem 35 ha orné půdy, v pozadí územně navazující zalesněný skalní útvar přírodní rezervace Kozí hřbety a kaple sv. Václava
4- Tematický celek č. 1 - syntéza komplexních krajinných hodnot s produkčními úkoly zemědělské výroby. Bc. Martina Klučková
5A,B - Tematický celek č. 2 - inspirace českou krajinou minulosti s vyjádřením časové kompoziční dynamiky zemědělských plodin (vazba na okraj přírodní rezervace). Bc. Kristýna Slívová
6 - Tematický celek č. 3 - poděkování osobnostem. Stylizace Alšových a Ladových linií v „ovocné" české krajině. Bc. Jana Kirchschlagerová
7 A,B - Tematický celek č. 4 - Agrodesign - výtvarný potenciál zemědělských plodin, věcně systémové a výtvarně abstraktní pojetí. Ing. arch. Evelina Ziková
8 A,B - Tematické celky č. 5, 6, 7 - louky a pastviny v české krajiny, jejich formy, kompoziční obytné hodnoty. Bc. Šárka Kožíšková
9 A,B- Tematický celek č. 11 - řešení přírodního parkuru. Bc. Tereza Mocová
10 - Výsledné kompoziční řešení Agrosadu. Souborné uspořádání dílčích studentských témat, konečný výsledek jedné ze tří pracovních skupin





 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg