V novém čísle najdete:

Téma: Květiny

 

Květiny a bylinné patro kolem nás

Interaktívna experimentálna záhrada na FZKI SPU v Nitre

Hummelo - soukromý trvalkový ráj Pieta Oudolfa

Květinový záhon ve veřejném prostoru

Zkušenosti s použitím květin ve Zlíně

Trvalkové výsadby ze suchomilných rostliny

The Path: Show světového formátu

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 01/2011 Korejci v zemi Nejde, Josef Souček

Korejci v zemi Nejde, Josef Souček

Tisk

Po přečtení článku Korejci v Nošovicích (ZPK 4/2010) vzpomněl jsem si na svou cestu do Soulu, o které jsem kdysi chtěl do tohoto časopisu napsat, tehdy však zvítězila lenost. Pokusím se to tedy dnes alespoň částečně napravit.

Roku 2002 jsme poprvé na pár dní navštívili jihokorejské hlavní město Soul. Tehdy mi připadalo jen jako jedno z mnoha překotných asijských měst s nedostatkem zeleně a přebytkem smogu, živelnou výstavbou a všeobecným mumrajem. Ovšem také s divokou a zachovalou přírodou v bezprostředním okolí.

Zejména právě díky přírodě (a místní kuchyni) jsem se do Jižní Koreje po třech letech vrátil. Tehdy jsem užasl, nejen jako gastroturista, ale i jako zahradník.

Nová tvář města byla dokončena, město bylo protkáno několika otevřenými vodními kanály (dříve zatrubněnými stokami), v ulicích pod novými výškovými budovami bylo vysazeno množství stromů tak, že větší část nových budov nebyla nad korunami vidět. V některých částech centra města vyrostl doslova les. Ohromující množství a velikost borovic, dubů, jinanů, zelkov a dalších dřevin neudivovalo pouze množstvím, ale zejména svou velikostí. Mnohé vysazené stromy, zejména pak borovice (Pinus densiflora), byly i přes patnáct metrů vysoké s obvodem jistě přes metr. O veškeré výsadby bylo ukázkově pečováno od dokonalého ukotvení (často byly jednotlivé stromy svázány o sebe navzájem bambusovými tyčemi), přes citlivé, i když radikální řezy v koruně, až po výživu a kapkovou zálivku ke kořenům (zejména u listnáčů a tisů). Věk mnoha dřevin se dal vzhledem k místním podmínkám odhadnout na 60 až 80 roků. To samo o sobě dokazovalo fakt, že většina vysazených jedinců nebyla vypěstována ve školkách (v Jižní Koreji nejsou žádné tak staré okrasné školky), ale přesazena z okolní přírody. Tomu ostatně odpovídal i habitus mnohých exemplářů.

Korejci to zkrátka umí, mají vlastní zjevně fungující technologii, která je úspěšná a vyzkoušená. Není tedy divu, že si Hyundai přivezl odborníky z Koreje.

Při představě, kterak pánům z Hyundaie vysvětlují někteří čeští mistři cechu zahradnického, že to nende, není to možné, nedělá se to, nikdy se to nedělalo a bude lepší vysadit menší stromy (ideálně ty rychle vyhnané brojlery od leadera trhu), že to bude drahé a nevyplatí se to, je mi naprosto jasné, že Korejci volili logicky - tedy odbornost a znalost zkušených.

Jsem rád, že stromy v Nošovicích rostou, je to šance, že se nám otevřou nové obzory. I když se to u nás takhle nikdy nedělalo.

A. Egyptský školkař - vzít z přírody, pokud je dostatek bylo od nepaměti jednodušší než pěstovat

01. Pusan 2005 - Ginkgo biloba - stromy ze školek zhruba dva roky po výsadbě

02. Soul 2005 - maximálně tři roky stará výsadba Pinus densiflora s podrostem trvalek v nové administrativně obchodní čtvrti města

03. Soul 2005 - stejné místo s příkladem kotvení stromů pomocí bambusových tyčí. Pokud byly jednotlivé stromy kotveny i pomocí zemních kotev, nebylo to naprosto patrné

04+05. Soul 2005 - nová úprava jednoho z bočních náměstí ( roku 2003 se jednalo o asfaltovou plochu s administrativní budovou uprostřed). Kombinace školkařských výpěstků s jedinci vyzvednutými z přírody (na snímku Pinus densiflora a Zelkova serrata)

06. Soul 2005 - park před stadionem MS ve fotbale postaven roku 2001. Mezi nově vysazovanými stromy v okolí stadionu byly pouze dva pařezy po neujmutých jedincích. Zejména borovice a zelkovy (Pinus densiflora a Zelkova serrata) se zřejmě ujímají velice dobře

08. Ostrov Cheju-Do 2005 - Výsadba před administrativním centrem. Borovice ( Pinus tabulaeformis) vyzvednuté z porostů na pobřeží

09. Soul 2005 - přesadit je možné ve své podstatě jakoukoliv dřevinu ( ty na snímku mají minimálně mezi 40-60 lety) otázkou je pouze příprava, mechanizace, finance a zkušenost. Na všech dřevinách byly patrné známky poměrně radikálního řezu

 

 

 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg