V novém čísle najdete:

Téma: Květiny

 

Květiny a bylinné patro kolem nás

Interaktívna experimentálna záhrada na FZKI SPU v Nitre

Hummelo - soukromý trvalkový ráj Pieta Oudolfa

Květinový záhon ve veřejném prostoru

Zkušenosti s použitím květin ve Zlíně

Trvalkové výsadby ze suchomilných rostliny

The Path: Show světového formátu

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 01/2011 Alej ke sv. Anně – Horšovský Týn, Petr Růžička

Alej ke sv. Anně – Horšovský Týn, Petr Růžička

Tisk

Ošetření senescentních stromů - příklady z praxe

Skupina památných stromů „Alej ke sv. Anně" je z větší části dvouřadé stromořadí vedoucí od komunikace Horšovský Týn - mlýn sv. Anna - Makovice k areálu kostela a jako jednostranné končí kolmo u dnešní komunikace I/26 (Plzeň - HP Folmava). Památkově chráněný areál kostela sv. Anny na Vršíčku byl založen na začátku 16. století, barokně přestavěn v polovině 18. století a v polovině 19. století doplněn pohřební kaplí a hrobkou rodu Trauttmansdorffů, kteří Horšovské panství vlastnili až do roku 1945. Lze předpokládat, že z doby před cca 250 lety pochází většina původně vysazených stromů, které byly v průběhu let doplňovány mladšími výsadbami. V současnosti má 41 stromů z celkového počtu 50 obvod kmene ve výčetní výšce větší než 250 cm. Tolik k historickým a polohopisným faktům.

A proč význam „předělový"? V době mých arboristických začátků se již naštěstí upouštělo od tzv. „školy stromové chirurgie". Upřímně musím přiznat, že i já jsem si nějakou tu dutinu stihnul vyfrézovat a také jsem jich poměrně dost zastřešil. U velké většiny stromů se v té době prováděly řezy zdravotní (snad s výjimkou řezů výchovných). V podmínkách běžné praxe, kdy se nejčastěji ošetřovaly středněvěké stromy v intravilánu měst a obcí, to fungovalo dobře. Nevhodnost tohoto způsobu ošetření jsem však začal vnímat při péči o letité, často památné stromy. Když jsme u takového jedince totiž sebepečlivěji provedli zdravotní řez, strom na řez nezareagoval a do dvou tří let vypadal podobně jako před ošetřením, ne-li hůře. Naše snaha „zakonzervovat" stav stromu a postavit se tak proti přirozené ontogenezi jedince byla předem odsouzena k nezdaru. Nezbývalo nám nic jiného, než oprášit znalosti o fyziologii dřevin, konzultovat s odborníky a pokusit se zjištěná fakta propojit s empiricky nabytými zkušenostmi. A k praktické aplikaci naší snahy o jiný přístup k senescentním (zestárlým) stromům jsme po konzultaci s AOPK přistoupili právě v Aleji ke sv. Anně.

Původní stav: Jak jsem již předeslal, více než 80 procent stromů tvořících stromořadí bylo možné zařadit do kategorie 4 - dospělý jedinec (stagnace růstu) a nezřídka i do kategorie 5 - přestárlý jedinec (ústup koruny). Na těchto stromech byly v různé míře patrné příznaky senescence (prosychání a postupné „opouštění" periferních částí koruny, přesouvání aktivity do spodních partií koruny, postupný rozpad koruny, tvorba obrostu kolem báze kmene atd.), přesto fyziologická vitalita byla až na výjimky u většiny stromů dobrá. Zbylé stromy byly vesměs v kategorii 3 - dospívající jedinec a několik málo jedinců (vesměs náletového původu) v kategorii 2 - mladý jedinec (dynamický výškový růst).

Návrh typu ošetření: Rozhodli jsme se, že k jednotlivým jedincům budeme přistupovat individuálně. To znamená, že u stromů s fyziologickým stářím 2, 3 a částečně i 4 byly navrženy zdravotní řezy, celkem 24 stromů. U 23 jedinců s příznaky senescence (fyziologické stáří 4 a hlavně 5) byly navrženy obvodové redukce korun v intenzitě čtvrtiny, případně třetiny objemu koruny. Tento poměrně radikální zásah měl za cíl především jedince stabilizovat (zmenšení náporové plochy, snížení těžiště) a předejít tak fatálnímu rozpadu koruny anebo vyvrácení celého stromu. Počítali jsme s tím, že odebráním málo aktivních periferních částí se rovněž naruší apikální dominance kmene a jednotlivých kosterních větví. Předpokládali jsme, že takto způsobenou hormonální nerovnováhou bude následně podpořena regenerace ve spodních partiích koruny a na kmeni tvorbou nových aktivních výhonů ze spících oček, které měly nahradit původní málo aktivní výhony z periferií koruny. U stromů se nepočítalo se začisťováním přirozených zlomů silnějších větví ani s čištěním a střešením dutin. Z blízkosti senescentních jedinců měly být vyřezány mladé, rychle přirůstající nálety, které by do budoucna ošetřené stromy stínily (znemožnily by regeneraci ze spících pupenů). U sedmi stromů byla navržena instalace pružné vazby a u dvou jedinců s již nestabilním tlakovým větvením vazby kombinované. Aby nedošlo k nežádoucímu ochuzení stanoviště, větve po provedených řezech měly být seštěpkovány a štěpka rozptýlena v blízkosti ošetřených stromů. Stejně tak měly být v místě ponechány tlející kmeny a silnější větve.

Realizace: Navržené práce byly provedeny ve dvou etapách. V roce 2005 bylo ošetřeno celkem 32 stromů ve dvouřadé části stromořadí a v roce 2006 zbylých 15 stromů. Ošetření bylo v plné výši financováno z Programu péče o krajinu MŽP ČR.

Současný stav: Jak je patrné z doprovodných fotografií, v podstatě všechny stromy, u kterých byla provedena obvodová redukce, na zásah zareagovaly pozitivně. Zvýšila se jejich fyziologická aktivita, která se projevila tvorbou vitálního obrostu především ve spodních etážích koruny a u báze kmene. Naopak, u některých starších jedinců, u nichž byl proveden řez zdravotní, je patrná stagnace v periferiích koruny a zvýšený výskyt odumřelých větví. Ani u jednoho z ošetřených jedinců nedošlo k výraznějšímu rozlámání koruny a ani jeden strom se nevyvrátil.

A co dál? Tak především, na místo činu se pravidelně vracím. Bedlivě pozoruji, jak se ošetřené stromy v průběhu času mění a pořizuji o tom fotodokumentaci. Jak bylo výše uvedeno, u řady stromů, u nichž jsme provedli řezy zdravotní, se zvolna začínají objevovat příznaky senescence - jsou takříkajíc zralé pro první etapu obvodových redukcí. U několika jedinců, kterých koruny již byly redukovány, je přes provedený zásah patrné, že aktivní část koruny je ještě níž, bude tedy potřeba pokračovat v zahájeném procesu postupného zmenšování a především snižování jejich koruny. Nově vysazené stromy by po pěti, respektive šesti letech na novém stanovišti rovněž potřebovaly výchovný řez. O nutnosti revize instalovaných pružných vazeb se nemusím rozepisovat. Stejně jako jiné stromy i památné lípy tvořící Alej ke sv. Anně vyžadují péči nejenom odbornou, ale hlavně kontinuální. Vše je to samozřejmě o penězích, ale já jsem nenapravitelný optimista.

V žádném případě nemám ambice si myslet, že jsme v případě sv. Anny objevily Ameriku. Vzhledem k intenzivní výměně informací v rámci našeho oboru vím, že i řada jiných arboristů přistupuje k letitým stromům podobným způsobem. Bohužel na druhou stranu se pořád dost často setkávám s tím, že i ty nejcennější památné stromy s jasnými příznaky senescence jsou ošetřovány běžnými udržovacími řezy, že jsou u nich pořád čištěny dutiny až na „zdravé dřevo", instalované stříšky - aby do nich neteklo, že jsou doslova zamotávané do vazeb bez provedení příslušné redukce atd. Vynakládání veřejných prostředků na tyto dnes již překonané typy zásahů (samozřejmě vztaženo k senescentním stromům) mi přijde jako bohapusté plýtvání. Ještě horší však je, že jsou známy i případy, kdy památný strom po ošetření spadnul, nebo se kompletně rozlámal, jelikož jeho nosné pletiva již nebyly vzhledem k pokročilému rozkladu nosných pletiv schopné unést zatížení při působení větru na původní nezmenšenou plochu koruny. V současné věkové struktuře stromoví v naší kulturní krajině, právě tyto veteráni žalostně chybí. Je myslím povinností především nás, které arboristika živý, abychom k ošetření těchto nejhodnotnějších stromů přistupovaly s pokorou a snažili se při tom využít nejnovější ověřené přístupy.

Na závěr bych moc rád poděkoval paní Radce Štajerové - pracovnici AOPK Plzeň a Ing. Janě Königsmarkové - pracovnici odboru životního prostředí v Horšovském Týně, bez jejichž vydatné pomoci by uvedený projekt určitě nebyl realizován. Rovněž děkuji kolegům z BAOBABu, se kterými jsme ošetření stromů realizovali.

Ing. Petr Růžička, BAOBAB - péče o zeleň s.r.o.

 

 

 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg