V novém čísle najdete:

Téma: Květiny

 

Květiny a bylinné patro kolem nás

Interaktívna experimentálna záhrada na FZKI SPU v Nitre

Hummelo - soukromý trvalkový ráj Pieta Oudolfa

Květinový záhon ve veřejném prostoru

Zkušenosti s použitím květin ve Zlíně

Trvalkové výsadby ze suchomilných rostliny

The Path: Show světového formátu

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 01/2011 Lipová alej v Plandrech na Jihlavsku, David Hora, Jiří Kořínek

Lipová alej v Plandrech na Jihlavsku, David Hora, Jiří Kořínek

Tisk

Ošetření senescentních stromů - příklady z praxe


Jako příklad našeho přístupu k péči o staré stromy a aplikaci přírodě blízkých metod uvádíme ošetření lipové aleje v Plandrech na Jihlavsku. Jedná se o skupinu cca 40 lip v různém zdravotním stavu, které byly ošetřeny v roce 2007. Několik jedinců má tak rozsáhlé defekty, že v době jejich ošetření byla jejich stabilita snížená.

Tato alej je příkladem srovnání dvou filozofií přístupů ke starým stromům - konzervačního, který vychází z dob stromové chirurgie a zaměřuje se na „konzervaci" jednotlivých defektů, a přírodě blízkého, který se zaměřuje zejména na stabilitu jedince a podporu jeho přirozených obranných mechanismů. Strom není vnímán jako izolovaný jedinec, ale jako organismus, který je součástí širšího ekosystému a sám vytváří vzácný biotop pro řadu jiných organismů, se kterými navazuje celou škálu velmi složitých vztahů od symbiotických až po antagonistické.

V aleji byla v roce 2002 provedena nákladná ošetření konzervačního charakteru (380 tis. Kč), při kterých byly „konzervovány" a zastřešeny dutiny a instalovány bezpečnostní vazby. Při tomto ošetření nebyly realizovány žádné řezy, které by měly vliv na stabilitu stromů nebo jejich částí. Pět let po realizaci tohoto zásahu byla většina opatření nefunkčních, stříšky se rozpadly a vyčištěné dutiny s nátěry opět podléhaly rozkladu.

V roce 2007 jsme realizovali ošetření této aleje za využití přírodě blízkých principů péče. Bylo opět ošetřeno všech 40 stromů (nákladem 90 tis. Kč). Jednalo se o realizaci obvodových redukcí, lokálního odlehčení a bezpečnostních řezů.

Stěžejním zásahem však byly obvodová redukce. Jedná se o klíčový nástroj při péči o staré stromy avšak představuje také největší riziko! Je to nejrozsáhlejší zásah do fyziologických procesů stromů, který v současné době při pěstebních opatřeních realizujeme. Cílem obvodové redukce je buď snaha o nastartování určitých fyziologických procesů ve stromě, nebo, mnohem častěji, stabilizace jedince. V případě aleje v Plandrech se jednalo zejména o stabilizaci jedinců s rozsáhlými defekty. Tímto zásahem jsme kompenzovali nedostatečnou statickou odolnost proti zlomu kmene nebo rozlomení koruny, a to zejména edukcí náporové plochy větru a snížení těžiště stromu. Zde se nabízí úměra: čím více redukujeme, tím je strom stabilnější... Ale pozor! Naším cílem bylo prodloužení života stromů a redukcí vrcholových částí jsme odebrali nejvýkonnější asimilační plochu, takže pokud bychom redukcí odebrali příliš mnoho vrcholových částí, získali bychom stromy stabilní, ale dostávající se do fyziologického stresu. Vitální a mladší jedinci mají dostatek energetických zásob se se zásahem vyrovnat, ale pro staré stromy nastává velké riziko výrazného snížení vitality se všemi důsledky z toho vyplývajícími - mimo jiné zrychlení postupu dřevokazných hub.

Proto i zde byly obvodové redukce realizovány tak, aby při dosažení stabilizace stromu došlo k minimalizaci odebrané listové plochy. Toho jsme docílili správnou volbou intenzity redukce ověřovanou metodou výpočtu stability stromu (Wind Load Analysis). I mírná redukce o 2-4 m ve vrcholové části stromu má výrazný vliv na stabilizaci stromu. Odhadovat míru stabilizace jen na základě subjektivního vnímání může být naprosto nepřesné, protože vliv redukce není dán přímou úměrou mezi jejím rozsahem a stabilizací, ale spíše má výrazně exponenciální charakter. Při redukci má z hlediska stabilizace největší účinnost redukce obvodových partií horní třetiny stromu.

Tímto vyváženým zásahem byl simulován stav, kdy stromy přirozeně vlivem fyziologických změn mění charakter růstu koruny, která ustupuje po obvodu od svého původního objemu. Díky vnitřnímu obrostu a tvorbě výmladků vytváří novou náhradní korunu, která je menší, méně namáhaná větrem a brání rozlomení celému stromu. Tento proces probíhá velice pomalu a může být akcelerován právě kolonizujícími organismy, vichřicí (či sněhovou kalamitou), nebo jako v tomto případě vnějším lidským zásahem. Pokud se starému stromu podaří v tomto pomalém procesu zachovat svoji statickou integritu a nerozpadne se, má šanci ve svém životě pokračovat po další desítky (až stovky) let.

Dnes, po dalších čtyřech letech, můžeme objektivně zhodnotit, že pokud srovnáme vliv obou přístupů péče na dlouhodobý stav stromů, mají smysl stabilizační zásahy ve formě obvodových redukcí, a to i ve srovnání na ekonomickou náročnost. Stromy v Plandrech reagují na řez velice uspokojivě, u stromů s mírnou obvodovou redukcí dochází k zahuštění vnitřního obrostu koruny, tvorba výmladků je minimální a stromy bude možné v budoucnu dále podle potřeby redukovat. U stromů, kde musela být provedena výraznější redukce, dochází k tvorbě výmladků, které strom nutně potřebuje pro nahrazení ztraceného asimilačního aparátu. Poté, co strom dosáhne opětovné rovnováhy, budeme s výmladky dále pracovat. U stromů nedochází ke ztrátě vitality a stromořadí úspěšně přestálo relativně velkou vichřici v létě 2009 bez následků - co více si jako arboristé můžeme přát.

David Hora, DiS., Jiří Kořínek, DiS., Treewalker, s.r.o.

Obr.1 - Celkový pohled na hlavní část aleje. Ve vrcholech korun je patrná individuální míra redukce v závislosti na rozsahu poškození a vitalitě stromu

Obr.2- Stromy u kterých se rozvíjí defekt, který je v současné době výrazně neohrožuje na stabilitě byla realizována obvodová redukce o 10-15 procent, která si klade za úkol jedince dlouhodobě stabilizovat a nastartovat procesy s obvodovou redukcí spojené. Redukce se opět odehrává v nejvýznamnější části náporové plochy stromu a asimilační aparát stromu v nižších částech je narušen minimálně. Po čtyřech letech je patrné zahuštění koruny vnitřním obrostem, ale relativně malá tvorba výmladků

Obr.3 - U stromů, které měly výrazné defekty ohrožující jejich stabilitu, bylo již v první fázi redukce provedeno větší odlehčení, důraz byl kladen na zachování co největšího počtu větví nesoucích asimilační aparát. Zde je reakcí větší výmladnost zejména v místech redukce a se stromy je třeba dále pracovat

Obr. 4 - Z hlediska dlouhodobé péče o stromy je žádoucí řešit vliv blízkého pole a hledat způsoby pro rozšíření zeleného pruhu pod stromy. Stromy výraznou měrou ovlivňují produkci v daném pásu a z hlediska vlastníka bude hledání řešení určitě vítané

 

 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg