V novém čísle najdete:

Téma: Stromy

 

Sortiment pro měnící se středoevropské klima

Rozhovor o stromech ve Vídni a v Praze

Pro zdravé stromy v ulicích - pilotní projekt Budečská

Použití prokořenitelných buněk v Brně

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 01/2011 Příležitosti a rizika dotací na nelesní zeleň, Pavel Pešout

Příležitosti a rizika dotací na nelesní zeleň, Pavel Pešout

Tisk

Pod pojmem nelesní zeleň rozumíme (z pohledu ochrany přírody a krajiny) porosty a skupiny dřevin, stromořadí a solitérní stromy rostoucí mimo les, a to jak ve volné krajině, tak v zastavěném území obcí. Nelesní zeleň plní celou řadu funkcí (protierozní, biologickou, mikroklimatickou, hygienickou, estetickou a rekreační aj.). Právě obnova plnění těchto funkcí je důvodem k veřejné podpoře regenerace či rekonstrukce nelesní zeleně, která, zejména díky evropským dotačním programům, zaznamenala v posledních pěti letech významný nárůst. Se zvýšením veřejné podpory tvorby nelesní zeleně se rozvinula diskuze nad některými úskalími a nedořešenými problémy a specifiky poskytovaných dotací.

Obnova zeleně ve volné krajině

Zeleň ve volné krajině představují především skladebné části územních systémů ekologické stability (ÚSES) včetně interakčních prvků společně se stromořadími, břehovými porosty, remízy apod. a solitérními stromy. Již před rokem 1992 tato zeleň požívala ochrany. V zákoně o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 je její zajištění definováno zejména v podobě ochrany dřevin rostoucích mimo les, ÚSES a významných krajinných prvků (VKP), případně památných stromů. Přímo předmětem ochrany je na území chráněných krajinných oblastí. V případě dřevin zákon jasně definuje, že péče o ně je povinností vlastníků. U ÚSES ukládá povinnost ochrany vlastníkům i uživatelům pozemků tvořícím jeho základ. Vytváření ÚSES definuje jako veřejný zájem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Právě proto je vytváření skladebných částí ÚSES včetně interakčních prvků předmětem podpory různých státních dotačních programů především v gesci MŽP a MZe (zejména v rámci realizace komplexních pozemkových úprav /KPÚ/). MŽP tradičně podporuje vnášení dřevin a jejich porostů do volné krajiny v rámci krajinotvorných programů. Nejdůležitějším je Program péče o krajinu. Z něj bylo na výsadby v krajině a zakládání prvků ÚSES uvolněno za posledních pět let 87 mil. Kč (viz tabulka č. 1).

Od roku 2007 je zakládání zeleně ve volné krajině předmětem podpory i z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Především šlo o zakládání či obnovu skladebných částí ÚSES a stromořadí. Na zakládání skladebných částí ÚSES bylo za dobu existence OPŽP vy-naloženo 260 mil. Kč na 61 opatření - žádostí (viz tabulka č. 2).

Obnova historických parků a zahrad

U většiny historických parků a zahrad ve druhé polovině dvacátého století vlivem zanedbání či nedostatku průběžné péče docházelo k poškození a rychlému snižování společenských hodnot. Jednou z důležitých funkcí historických parků a zahrad je plnění funkce biotopu. Tyto plochy dnes představují v krajině často poslední refugia kriticky či silně ohrožených druhů hmyzu, ptáků a dalších organismů. Proto byla již v polovině devadesátých let minulého století jejich regenerace či rekonstrukce při respektování historické kompozice zařazena mezi předměty podpory v rámci národních programů Státního fondu životního prostředí. Drobnější zásahy v parcích byly podporovány i v rámci Programu péče o krajinu MŽP. Od roku 2007 jsou historické parky a zahrady podporovány v rámci OPŽP (viz dále).

Obnova zeleně v zastavěném území

Na rozdíl od obnovy a zakládání zeleně ve volné krajině nebyla obnova zeleně v zastavěných územích měst a obcí (s výjimkou zmíněných historických parků a zahrad) významněji státem podporována. Význam zeleně v intravilánech se přitom dostává čím dál více do středu pozornosti místních obyvatel i politiků. Důvodem je zejména zvyšující se tlak na rozptýlenou zeleň v důsledku rozšiřování zástavby, zhoršující se vlivy dopravy na životní prostředí a přitom zvyšující se nároky na kvalitu života ve městech a obcích. Proto se podařilo v roce 2006 schválit na návrh AOPK ČR podporu obnovy a zakládání trvalé zeleně v zastavěném území obcí v rámci OPŽP.

Cílem AOPK ČR bylo zásadním způsobem přispět k regeneraci stávající zeleně a zejména k zakládání nové. V mnoha obcích pocházejí poslední rozsáhlejší kvalitní porosty dřevin ještě z dob okrašlovacích spolků. Na základě zkušenosti s podporou obnovy historických parků a zahrad a Programu péče o krajinu odhadovala AOPK ČR velmi vysoký zájem o tuto oblast podpory, zejména ze strany měst a obcí. Přesto, aby byli žadatelé motivováni nově vnášet zeleň také na plochy, kde dnes chybí, zejména do ulic, vnitrobloků, na náměstí apod., podařilo se uzpůsobit i speciálně pro tuto oblast podpory pravidla. Jde např. o možnost uznat vyvolané náklady až do výše 30 procent hodnoty projektu (např. na úpravu povrchů, přeložku sítí apod. z důvodu výsadby stromů).

Odhad se vyplnil. Měřeno zájmem žadatelů jde o jeden z nejúspěšnějších dotačních titulů, z nichž je podpora čerpána. Od roku 2007, kdy funguje OPŽP, bylo z tohoto programu uvolněno 2, 545 mld. Kč (viz tabulka č. 3). Celkem bylo podáno 861 žádostí a podpořeno 573, tj. 66,5 procenta. Průměrná cena projektu činí 4,7 mil. Kč, nejnižší dotace na jeden projekt činila 40 tis. Kč, naopak nejvyšší přidělená dotace na jeden projekt činila 51, 8 mil. Kč.

Péče o památné stromy

Péče o památné stromy si zaslouží vlastní komentář. Památné stromy patří tradičně mezi objekty aktivního zájmu ochrany přírody, proto péče o ně má dlouhou historii. Právě péče o památné a významné stromy stála na počátku dnes rozvinutého oboru ošetřování dřevin. Státní ochrana přírody se snažila vždy péči o památné stromy podporovat a to nejen metodicky, ale i finančně. V posledních dvou desetiletích byl hlavním zdrojem financí Program péče o krajinu. Za posledních pět let bylo z tohoto programu uvolněno ve volné krajině na 792 žádostí o dotaci na péči o památné a významné stromy celkem 35 mil. Kč. V řadě oblastí ČR je péče o památné stromy podporována i z regionálních zdrojů, zejména z rozpočtu krajů.

Rizika veřejné podpory obnovy zeleně

Významné zvýšení veřejné podpory regenerace a rekonstrukce nelesní zeleně související se spuštěním OPŽP odhalilo některá úskalí. Především se jako nedostatek ukázala chybějící či nedokonalá tvorba zásad (norem) a příkladů dobré praxe pro významnou část činností v oblasti zakládání a údržby nelesní zeleně. Tato skutečnost značně stěžuje posuzování projektů, výběr zhotovitele, dohled nad prováděnými pracemi, přebírání prací a ze strany poskytovatele kontrolu realizovaných opatření. Je velkou výzvou pro obor zahradní a krajinářské tvorby tyto zásady doplnit. U poskytovatelů dotací bude jistě rozpracovaných zásad využito k většímu sjednocení přístupu k hodnocení projektů.

U některých diskutovaných problémů v profesních a odborných kruzích občas příčina spočívala v nedostatku vysvětlení, většinou souvisejícím s neznalostí zacílení a důvodů poskytování podpory. Typickým příkladem je kritika nastavení „cen obvyklých opatření", nebo kritizovaná nedostatečná podpora následné péče. AOPK ČR se podařilo prosadit alespoň dva roky následné péče. Je však na místě říci, že jde o dotaci a k následné péči se zavazuje žadatel a to většinou (podle části programu) na pět až deset let. V případě chybějící péče se žadatel vystavuje postihu vrácení poskytnuté dotace. Přitom nedostatečná podpora následné péče ne-způsobuje nezájem žadatelů. Naopak, počet žádostí vysoce převažuje možnosti dotačních programů a zájem stále roste (viz tabulka č. 3).

Bezesporu reálným a zřejmě největším problémem je však „kampaňovitost" v obnově zeleně, kterou systém jednorázových dotací nastavuje. Většinou jde o zásahy v lokalitách, kde po desetiletí chyběla průběžná péče. Naprostá většina dotací na obnovu nelesní zeleně je dnes čerpána z OPŽP z osy podpory, jejímž hlavním cílem je ochrana a zvýšení biodiverzity. Jednorázové zásahy jsou však často právě z hlediska uchování biodiverzity problematické. Občas tak řádně projednané a schválené záměry budí u odborné veřejnosti přinejmenším rozpaky. Některé projekty také vzbuzují oprávněné pochybnosti z hlediska udržitelnosti. Je otázkou, zda si je žadatel (většinou město či obec) povinnosti udržitelnosti dostatečně vědom. Často i na nefrekventovaných místech jsou navrhovány realizace vyžadující velmi náročnou a trvalou následnou údržbu. Realita po několika letech může být v takovém případě velmi tvrdá.

Přetrvávajícím problémem se ukazuje často nedostatečná spolupráce mezi vlastníkem (investorem), projektantem, místní veřejností, státní správou a AOPK ČR. Jistě se ne vždy podaří docílit ideálního stavu, ale je třeba trvalé snahy všech partnerů, aby spolupráce na přípravě projektu byla co nejlepší.

Závěr

I přes problémy a rizika, které s sebou podpora regenerace a rekonstrukce nelesní zeleně přináší, je potřebná a účelná. Řada měst a obcí tuto příležitost pochopila a nezalekla se složité přípravy projektů i uvnitř hustě zastavěných území.

Široce nastavená podpora z OPŽP pomalu končí s postupně vyčerpávanou alokací financí na jednotlivé oblasti podpory. Již nyní lze s vysokou mírou jistoty konstatovat, že finanční prostředky určené na obnovu nelesní zeleně budou díky vysokému zájmu žadatelů vyčerpány rok až dva před koncem OPŽP. Zda se ještě někdy v budoucnu podaří naformulovat a vytvořit podobný dotační program na podporu obnovy a zakládání zeleně v zastavěných územích měst a obcí není jisté. V nějaké, byť méně robustní podobě, by to však jistě bylo dobré. Naopak podpora zavádění zeleně do volné krajiny z veřejných rozpočtů bude jistě řadu let ještě pokračovat (zejména pak v souvislosti s realizací KPÚ, zakládáním skladebných částí ÚSES a realizací protierozních a protipovodňových opatření), stejně tak podpora péče o památné stromy.

V každém případě však velkým úkolem žadatelů a realizátorů opatření zůstává zajištění potřebné následné péče o obnovené a nově založené prvky zeleně, aby vynaložené prostředky z veřejných rozpočtů nepřišly nazmar.

Poznámka:

Aktuální informace k dotacím průřezově pro všechny programy najdete na stránce www.dotace.nature.cz, kde jsou také uvedeny kontakty na které lze zasílat připomínky a náměty k nastavení a pravidlům veřejné podpory.

Tabulka č. 1: Finanční prostředky uvolněné z programu péče o krajinu MŽP na zakládání nelesní zeleně a péči o nelesní zeleň ve volné krajině za posledních pět let. Zvlášť je sledováno, kolik finančních prostředků je soustředěno na území chráněných krajinných oblastí (CHKO).

tab_1

 

Tabulka č. 2: Finanční prostředky uvolněné za dobu existence Operačního programu životní prostředí na realizaci skladebných prvků ÚSES v členění na biocentra, biokoridory a interakční prvky

 

 

tab_2

Tabulka č. 3: Celkový přehled počtu žádostí, požadovaných a přidělených dotací z OPŽP na obnovu zeleně v zastavěných územích obcí

 

 

tab_3

Graf: Celkem bylo podáno do OPŽP 861 žádostí, z těchto bylo podpořeno 573. Graf znázorňuje poměr schválených () a nepodpořených žádostí () v jednotlivých letech. Zpracoval: J. Petřivalský

 

graf

 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg