V novém čísle najdete:

Téma: 100 let oboru

 

Ohlédnutí za 100 lety oboru zahradní a krajinářská tvorba z různých pohledů

Úvahy nad budoucností - jak se náš obor bude vyvíjet?

Anketa

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 01/2011 Kauza spadlého stromu ve Zlíně

Kauza spadlého stromu ve Zlíně

Tisk

V lednu 2009 se stala ve Zlíně tragédie, která krutě zasáhla do života několika rodin a zároveň také ovlivnila pohled na ochranu a údržbu veřejné zeleně. Přes dvacet metrů vysoký pajasan žlaznatý (Ailanthus altissima) rostoucí na okraji Sadu Svobody (park u zámku) spadl na skupinu sedmi osob a smrtelně zranil dva školáky a těžce zranil jednu ženu. Ostatní osoby byly zraněny lehce.

Celý případ byl podrobně vyšetřován Policií ČR, která přizvala ke spolupráci soudního znalce prof. Simona z MZLU Brno, lesnické fakulty. Na základě tohoto šetření obžaloval státní zástupce tři pracovníky odboru městské zeleně Magistrátu města Zlína - ing. Divokého (vedoucí OMZ), ing. Pospíšilíka (vedoucí provozu OMZ) a p. Vyorala (bývalý vedoucí provozu OMZ). Po dvou letech podrobného zkoumání celého případu a za velmi nepříjemného tlaku médií byl 23.2.2011 vynesen rozsudek o zproštění viny u všech obžalovaných. Státní zástupce se však odvolal, takže na konečné rozhodnutí si ještě budeme muset počkat.

Kromě posudku, který si vyžádala Policie ČR, byly vypracovány ještě další nezávislé posudky ing. Šimkem, ing. Kolaříkem a ing. Janíkovou. Všechny čtyři posudky se shodly v těchto bodech:
- Příčinou pádu stromu bylo značné poškození kotvících kořenů dřevokaznými houbami především u báze kmene (strom se prakticky vylomil)
- Hlavním důvodem poškození kořenového systému bylo s vysokou mírou pravděpodobnosti jeho mechanické poškození při různých stavebních úpravách probíhajících v blízkosti stromu během uplynulých 30 let (inženýrské sítě, oplocení a zpevněná plocha tržiště) a navážka zhruba 30 cm zeminy po odstranění jednoho prodejního stánku, který stál v těsné blízkosti stromu. Ke zhoršení přispělo také chemické poškození posypovou solí a močovinou.
- Strom neměl v nadzemní části žádné viditelné dutiny ani mechanické poškození. Plodnici dřevokazné houby velikosti asi 2 cm ve výšce 7 m nad zemí zmiňuje pouze jeden odborný posudek
- Řezná rána po odstranění větve zabraňující průjezdu nákladních aut Technických služeb byla dobře zahojená (silná vrstva kalusu po obvodu), což svědčilo o dobré vitalitě stromu.

Hlavní rozpor mezi oficiálním posudkem prof. Simona a ostatních soudních znalců byl v pohledu na to, zda bylo možné havarijní stav kořenového systému rozpoznat běžnými vizuálními metodami, které používá každý správce zeleně. Prof. Simon, který strom mohl hodnotit až po dopadu na zem, usoudil z množství rozlámaných větví, že strom byl proschlý minimálně z deseti procent a že to měl být kromě jiného signál k provedení podrobnějšího průzkumu stromu například pomocí kořenové sondy či tahové zkoušky.
Na druhé straně stojí důkazy o tom, že strom v průběhu vegetace nejevil známky většího proschnutí, než jak je u světlomilných pajasanů běžné, a ani jiné poškození na něm nebylo patrné. Inventarizace zeleně provedená ing. Fingerem v roce 1994 strom nehodnotí jako havarijní (sadovnická hodnota 4) a po devíti letech opakovaný průzkum potvrdil, že se zdravotní stav stromu nezhoršil. I když bylo jasné, že se nejedná o strom dlouhodobě perspektivní, ponechával se do doby rekonstrukce Sadu Svobody, případně Tržiště pod kaštany. Na obě akce byla už vypracována projektová dokumentace, bohužel z různých důvodů se rekonstrukce neustále oddalovala.

Ať by bylo (a bude) rozhodnutí soudu jakékoli, dva mladé životy už to nevrátí. Je však nutné si uvědomit skutečnost, kterou ve své závěrečné řeči uvedl jeden z obhájců. Žijeme v době, která nám dává iluzi, že vše dokážeme změřit, vyhodnotit, předpovědět a ovlivnit. Ale příroda nám čas od času dá na vědomí, že jsme jenom její součástí a ne jejím pánem.

Pro náš obor z toho vyplývají tyto důležité závěry:

- Ochrana stromů není formální záležitost, za kterou nás všichni investoři nenávidí. Tento případ dokazuje, že jakékoli poškození kořenového systému může mít fatální důsledky. V praxi je však velmi složité najít kompromis například mezi ochrannými pásmy sítí a stromů. Většina uličních stromořadí a parků by správně ani neměla existovat, protože stojí přímo na inženýrských sítích nebo těsně v jejich blízkosti probíhala stavební činnost. Kdo z vás najde ve městě strom, kolem kterého se nekopalo?

- Údržba zeleně nespočívá pouze v sečení trávy, jak se mnozí vlastníci domnívají. Finanční prostředky na ni vyhrazené jsou celorepublikově podhodnoceny a každý správce zeleně se snaží dělat v rámci svých možností maximum. Veřejnost by však měla vědět, jaká rizika z této situace vyplývají, a nežádat hlavu správce pokaždé, když spadne suchá větev.

- Aby se dal lépe (i pro laiky) definovat pojem údržba zeleně, měl by být sepsán přesný postup, jak má údržba probíhat. A to s ohledem na bezpečnost, kvalitu a dlouhodobý efekt zeleně, případně s ohledem na umístění zeleně v intravilánu obcí. A to je právě úkol pro nás zahradníky. Nebo budeme čekat, až to za nás udělají právníci, stavaři nebo dokonce ekonomové?

Ing. Zuzana Řezníčková

15 let pracovnice odboru městské zeleně Magistrátu města Zlína

nyní soukromý projektant




 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg