V novém čísle najdete:

Téma: 100 let oboru

 

Ohlédnutí za 100 lety oboru zahradní a krajinářská tvorba z různých pohledů

Úvahy nad budoucností - jak se náš obor bude vyvíjet?

Anketa

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív architektura Příspěvek pro časopis Zahrada-park-krajina, Nadace Proměny, Jolana Říhová

Příspěvek pro časopis Zahrada-park-krajina, Nadace Proměny, Jolana Říhová

Tisk

Podobně jako krajinářská díla vznikají a vyvíjejí se řadu let, jsme i my v nadaci Proměny teprve na začátku zvolené cesty. Naším cílem jsou jednoduše krásné, funkční a lidmi oblíbené městské parky. Znáte ten pocit, kdy v zahraničí procházíte parky zaplněnými lidmi a sami sebe se ptáte, proč to stejně dobře nemůže fungovat i u nás? Podobně se ptáme i my a hledáme způsoby, jak současnou situaci změnit.

Zakladatelé nadace, Karel a Lenka Komárkovi, se před pěti lety rozhodli založit nadaci a zaměřit ji na rozvoj městské zeleně. Impulsem k tomu byla především nespokojenost se situací ve městech České republiky a snaha ji změnit. Nadace je přesvědčena o tom, že se problematice veřejných prostranství nikdo komplexně a dlouhodobě nevěnuje a že existuje šance pro změnu. Šance ukazovat lidem, jak moc nás prostředí ovlivňuje, a podporovat přirozenější vztah lidí k místům, kde žijí. Vztah, který byl přerušen čtyřiceti lety minulého režimu, a bohužel kvůli přetrvávajícím návykům lidí nebyl plně obnoven ani v následujících dvaceti letech.

V našich projektech se proto zaměřujeme jednak na konkrétní proměny městských prostranství, jednak se doprovodnými aktivitami snažíme ovlivňovat přístup veřejnosti k prostředí, které nás obklopuje. Pokoušíme se narušovat mezi lidmi stále značně rozšířený postoj, jenž se zrodil v době, kdy „všechno bylo všech a vlastně ničí". Postoj, který v lidech vyhladil pocit vlastní odpovědnosti. Vhodnými aktivitami v projektech vytváříme podmínky pro hledání vyváženého propojení individuálních zájmů uživatelů se zájmy města, tedy správce veřejných prostranství. Ukazujeme jednotlivcům, co představuje jejich požadavek v praxi a jaké jsou reálné možnosti pro jeho uskutečnění. Městům pak napomáháme při zjištění skutečné poptávky ze strany veřejnosti.

Cesta

Činnost nadace je financována z darů soukromých dárců. Příjemcem nadační podpory jsou města, obce a městské části v České republice. Do zaběhaných vod evropských dotací vnášíme dosti odlišný přístup. Pokud má být proměna veřejného prostranství skutečně kvalitní a dlouhodobě udržitelná, je třeba investovat již do její přípravy, která značně ovlivňuje konečnou realizaci. Návrh proměny by měl začínat zamyšlením se nad další udržitelností kvality nového parku, jeho využitím, náplní, poptávkou lidí, jejich potřebami a reálnými možnostmi města. Tento úkol z větší míry spočívá už právě na samotném městě, grant pro uskutečnění proměny pomáhá dlouhodobý proces uvést v realitu.

Jsme si vědomi toho, že upravený prostor, který nepřijme veřejnost a u kterého není zajištěna následná kvalitní údržba, se může velmi brzy vrátit do původního nefunkčního stavu. Nadace proto nepřispívá městům pouze na realizaci proměny, tedy na stavbu, ale na celý projekt včetně jeho přípravy, zapojení veřejnosti, organizace architektonické soutěže, zpracování projektové dokumentace a posléze také na údržbu nového parku. Právě soutěž do projektu vnáší pohled architektů, odborníků na veřejný prostor a zásadně zvyšuje kvalitu jeho konečného řešení.

Součástí nadační podpory není jen finanční příspěvek. Kromě plnění role dárce dohlíží nadace také na řádný průběh jednotlivých etap projektu, přináší náměty k budoucímu řešení parku, usiluje o efektivní řešení dílčích kroků v realizaci a iniciuje spolupráci s veřejností.

Reflexe

K větší aktivitě motivujeme města už samotnou grantovou výzvou. V ní nadace vybírá jeden projektový záměr, který podpoří. Město tedy musí žádost dobře připravit a promyslet, aby v konkurenci ostatních měst uspělo. To také podstatně ovlivňuje pozdější kvalitu a tedy i úspěšnost celého projektu. Požadujeme, aby města oslovila s projektovým záměrem veřejnost ještě před podáním žádosti. Právě to může městům ukázat cestu a odkrýt nové, širší možnosti projektu. Často postrádáme originalitu, otevřený přístup, snahu vnímat dobré příklady. Na území měst se často nacházejí plochy s velkým potenciálem, který je zcela nevyužitý. Kvalitně zpracovaných projektových záměrů je velmi málo, přesto přibývají. Radost máme zejména z návrhů, do jejichž zpracování byli přizváni odborníci - architekti, umělci, sociologové. Na kvalitě záměrů je to hodně znát. Naopak obavu máme z žádostí, které jsou finančně podhodnocené, nedotažené, bez jakékoliv návaznosti na místní podmínky nebo požadavky veřejnosti. Je opravdu všude taková poptávka po informačních tabulích v parcích, naučných stezkách nebo po herních prvcích pro dospělé? Hraje se skutečně všude v Čechách a na Moravě petanque?

Usměrňujeme také přístup měst k údržbě veřejných prostranství. V architektonické soutěži musejí ateliéry vycházet z předem stanovených reálných možností města pro další údržbu obnoveného parku. Po realizaci projektu na ni nadace městu ve třech letech přispívá, a to v případě splnění smluvně stanovených podmínek: odborně garantované péče a podpory využívání nového parku veřejností. Na údržbu parku v dalších letech po jeho dokončení pravidelně dohlížíme.

V neposlední řadě s městem v průběhu projektu řešíme zapojení místních lidí. Aby proměnu vzali za svou a aby prostor vycházel z potřeb jeho skutečných uživatelů. A tak společně s městem organizujeme doprovodné akce, na kterých místní veřejnost informujeme, společně diskutujeme, vzděláváme a hlavně převádíme věčné kritiky a pesimisty na novou optimistickou víru.

Města na nás někdy hledí s výčitkou: proč se v takové míře angažujeme v projektu, proč toho po nich chceme tolik, proč „jen" neposkytujeme peníze? Zdá se nám, jako by tento přístup zrcadlil v České republice všeobecně nedostatečnou poptávku po kvalitě a odpovědnosti i chybějící uvažování v dlouhodobých souvislostech. V nadaci proto zůstáváme s městy v kontaktu i po dokončení realizace, doporučujeme či iniciujeme potřebné změny, dohlížíme a přispíváme na další údržbu veřejného prostoru. Tento přístup rovněž vychází z odpovědnosti k našim dárcům. Jestliže nám poskytují ze svých soukromých prostředků vysoké částky na realizaci a další rozvoj parků, jsme jim zavázáni zajištěním efektivního vynaložení finančních prostředků a udržitelnosti zvoleného řešení.

Další rozvoj

Nadace je přesvědčena o tom, že vzhled měst je ovlivňován poptávkou obyvatel. Pokud lidé nevědí, jak může vypadat kvalitní zahrada nebo jak by mohl fungovat veřejný prostor, nikdy tuto kvalitu nebudou vyžadovat. Proto jsme se rozhodli zaměřit další nadační podporu na nejmladší veřejnost, u které chceme budovat povědomí o životním prostředí a kvalitní architektuře skrze školní zahrady, se kterými děti odmalička přicházejí do styku. Připravovaný program ZAHRADA HROU je určen zařízením pro děti a mládež, jeho cílem je podpora zakládání a kreativního využívání originálních zahrad. Chceme přesvědčit děti, učitele, rodiče i nejširší veřejnost, že zahrada může děti bavit a přinášet jim důležité podněty, které v počítači, televizi, ale někdy ani ve třídě nenajdou. Pokusíme se navázat na tradici školních zahrad, která byla v ČR budována po staletí. Řešení, které nabízíme, však bude odpovídat současným potřebám a požadavkům dnešních uživatelů. Chceme pomáhat utvářet zahradu naučnou a zábavnou, kde se děti učí názorným způsobem dle principů školy hrou J. A. Komenského. Proto také název programu: ZAHRADA HROU. Naší snahou také bude, aby zahrady vytvořené díky nadační podpoře a spolupráci tvůrců z různých oborů byly pro školy dlouhodobě udržitelné. Novým programem bychom rovněž rádi propagovali význam práce architekta a propojovali studenty architektury s praxí. Věříme, že na zahradě, která „neslouží pouze mně, ale celému kolektivu", se děti mohou lépe naučit principy fungování a sdílení veřejného prostoru.

Koncepční dlouhodobá péče o městský prostor, která by plnohodnotně rozvíjela využívání veřejných prostranství, zapojovala architekty, urbanisty, umělce, zahradníky i nejširší veřejnost, v České republice stále chybí. Přitom celosvětově stoupá počet obyvatel žijících ve městech. Proto chceme v nadaci i nadále inspirovat zástupce měst i širší veřejnost k aktivnímu zájmu o okolní prostředí a ukazovat jim možné cesty k jeho proměnám. Každá taková cesta je plná úskalí a neopakovatelných zkušeností. Ty naše jsou čerstvé a každý den na sebe nabalují další. Stále se učíme, ale také stále věříme, že i malá proměna má svůj význam a ve svém důsledku může odstartovat proměnu zcela zásadní.

Podpořené PROMĚNY

Proměna Šenovských parků

realizace projektu: 2006-2009

celkové náklady včetně projektové přípravy a dokumentace: téměř 22 milionů Kč; z toho
příspěvek nadace PROMĚNY necelých 20 milionů korun

Dvořáčkův park

rozloha: 0,44 ha

projektant: atelier AND, spol. s r.o.

autorský návrh: Ing. arch. Magdalena Dandová

vedoucí projektant: Ing. arch. Vratislav Danda

dodavatel stavby: Gardenline s.r.o.

Janurův park

rozloha: 0,86 ha

projektant: atelier AND, spol. s r.o.

autorský návrh: Ing. arch. Jaromír Kosnar

vedoucí projektant: Ing. arch. Vratislav Danda

dodavatel stavby: Gardenline s.r.o.

První projekt, který nadace podpořila, proměnil střed čtyřtisícového města Kamenický Šenov v Libereckém kraji. Cílem bylo vytvořit dvě menší parkové plochy v místech, kde k nim byly základy položeny již krátce po druhé světové válce. Oba původní parky začaly brzy po svém založení chátrat, postupem času se staly zcela nefunkčním zanedbaným prostorem. Proměna byla zahájena až v roce 2006 společnou iniciativou nadace PROMĚNY a města Kamenický Šenov. Současná jména obou parků si zvolila místní veřejnost.

Dvořáčkův park, přestože přiléhá k náměstí, k domu s pečovatelskou službou a vyhlášené Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské, nebyl téměř využíván. Nově zrekonstruovaný dům pro seniory byl od něj oddělen plotem, navíc zcela chyběl východ umožňující přímý vstup z domu do parku. Právě díky projektu se podařilo odstranit všechny bariéry prostoru, nyní mohou všichni využívat upravený park se vzrostlou zelení, altánem, který příležitostně plní úlohu letní scény nebo tanečního parketu, novým dětským hřištěm, pergolou či originální „líbací" lavičkou.

Janurův park se rozkládá na březích Šenovského potoka. Nově vybudované široké dřevěné molo propojuje dříve oddělené plochy parku. Architektonické řešení zachovává původní fragmenty budov jako připomínku historie místa. Hřiště s originálně zpracovanou vodní kaskádou využívají hlavně děti z blízké základní školy.

Projekt jsme podpořili během čtyř let několika doprovodnými akcemi pro veřejnost, jež tvořily součást celé proměny. Konaly se veřejné ankety, besedy, soutěže pro děti, zábavní den Cesta kolem parku, setkání s místními seniory, komentovaná prohlídka stavby parků, ankety a výstavy, vznikal originální Deník Šenovských parků. Za velmi přínosné považujeme propojování minulosti a vzpomínek lidí s přítomností. Na začátku projektu jsme iniciovali historický průzkum, který upozornil na zajímavý osud někdejšího šenovského rodáka německé národnosti. Ten postupem času upadl v zapomnění, přestože se podílel na rozvoji místního sklářství. Bývalý majitel krásného domu, který stával v místě dnešního Janurova parku, byl zajímavou osobností, vynálezcem a dokonce pětinásobným doktorem přírodních i humanitních věd. Pro místní základní školu jsme proto připravili projekt, v jehož rámci děti pátraly po tajemném Pallme-Königovi, zpracovávaly o něm příběhy a sestavovaly jeho životopis. Architekti z atelieru AND zakomponovali základy jeho domu do architektonického řešení parku. Aby Pallme-König nebyl opět zapomenut, vymysleli jsme informační systém, který formou hry trvale připomíná jeho jméno.

Koncept originálního „infosystému 4P", který vznikl právě v rámci pilotního projektu, nenarušuje prostor parku všudypřítomnými cedulemi a sází hlavně na vtip, hru, netradiční podání informací a především aktivní účast návštěvníka. Uplatňujeme jej také v dalších projektech, zkratka 4P odkazuje k principu: Pátrej a Poznávej Proměny Parku.

Proměna broumovské Alejky

realizace projektu: 2007-2010

celkové náklady včetně projektové přípravy a dokumentace: více než 31 milionů korun; z toho příspěvek nadace PROMĚNY 23,5 mil. Kč

Park Alejka

rozloha: 2,6 ha

projektant: atelier AND, spol. s r.o.

autorský návrh: Ing. arch. Jaromír Kosnar, Ing. arch. Ondřej Smolík, Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D.

vedoucí projektant: Ing. arch. Vratislav Danda

dodavatel stavby: Gardenline s.r.o.

Obnovu parku Alejka v osmitisícovém městě Broumov v Královéhradeckém kraji nadace podpořila v letech 2007-2010. Nejstarší veřejný park v Broumově získal své jméno díky jírovcové aleji lemující hlavní cestu parkem. Založen byl v letech 1814-1815 výsadbou prvního stromořadí. Místní okrašlovací spolek se následně zasadil o vybudování celého parku s ozdobnými kašnami, altány a promenádou. Původní alej byla v 2. polovině 20. století vykácena a nahrazena novými stromy. Bohužel neodborně provedená výsadba bez následné odpovídající péče zapříčinila špatný stav aleje. Řada stromů byla před zahájením rekonstrukce parku mechanicky poškozena a trpěla houbovými chorobami. Po odborném posouzení a projednání s místní veřejností bylo proto rozhodnuto o jednorázové obnově aleje. Toto velmi citlivé téma jsme s lidmi diskutovali na několika setkáních. K plánované rekonstrukci jsme vydávali zpravodaj s aktuálními informacemi, postupné kroky proměny pak byly navíc názorně vysvětleny v samostatně vydaném kresleném komiksu Alejka v říši divů, ze kterého dospělí i děti snadno pochopili, že po kácení přijde výsadba nové aleje. O tom, jaký druh stromu bude v nové aleji vysazen, mohli lidé rozhodnout ve veřejné anketě. Ze tří odborníkem vytipovaných druhů stromů nakonec vybrali opětovnou výsadbu jírovce maďalu, který má v Alejce dvousetletou tradici. A my měli radost, že vztah k prostředí v lidech přeci jen přetrvává; nebo se postupně navrací?

Další aktivitou se zapojením veřejnosti byla literárně-výtvarná soutěž nazvaná Příběhy z Alejky, do níž mohli děti i dospělí přispět svými zážitky z mládí i smyšlenými příběhy. Vznikly tak originální knihy o strašidlech, kouzelné stromy pro novou alej, modely parkového mobiliáře, na světlo se ale dostaly také autentické vzpomínky pamětníků někdejší zašlé slávy parku. Akce nazvaná Cesta Alejkou pak oživila prostor ještě před kácením aleje a zahájením stavby.

Po náročných terénních úpravách došlo i na všemi očekávanou výsadbu nové aleje. Díky vstřícnosti dodavatele se jí mohli zúčastnit i žáci místní základní školy a studenti gymnázia a o svůj zážitek se následně podělit zasláním nadací vydané pamětní pohlednice s návodem, jak správně zasadit strom. Prostor parku dotvořil netradiční informační systém 4P. Historické souvislosti připomíná atypická „Jiráskova lavička" odkazující na studentská léta spisovatele strávená na broumovském gymnáziu.

V rámci proměny byla zpřístupněna dosud nevyužívaná část parku, kde vzniklo nové dětské hřiště. Travnatá plocha poskytuje prostor pro nejrůznější míčové hry. Propojení obou ploch parku oddělených korytem potoka zajistily nově vybudované lávky. Park ležící ve svahu, v bezprostřední blízkosti centra města dnes slouží základní škole a gymnáziu, jejichž budovy s parkem sousedí, i široké veřejnosti.

Proměna sušického Santosu

realizace projektu: příprava zahájena v roce 2009

celkové náklady: budou určeny na základě výběrového řízení na dodavatele stavby; příspěvek nadace PROMĚNY může činit až 25 milionů Kč

Ostrov Santos

rozloha: 4,6 ha

projektant: Ing. Pavel Šimek - FLORART; byl vybrán v architektonické soutěži Cena nadace PROMĚNY 2010

autorský návrh: doc. Ing. Pavel Šimek, Ph. D., Ing. Zdena Rudolfová, Ing. Martin Kovář, Pavel Cupák, Ing. arch. Petra Handlířová a Ing. Hana Skalková

dodavatel stavby: bude určen výběrovým řízením

Cílem projektu je revitalizace říčního ostrova Santos ve dvanáctitisícovém městě Sušice v Plzeňském kraji. Lesopark na ostrově Santos se nachází v blízkosti městského centra a sušického sídliště. Ze všech stran je území ohraničeno vodními toky: řekou Otavou a Mlýnským potokem, a svým specifickým charakterem se tak blíží lužnímu lesu. Území je součástí ekologicky významného lokálního biocentra Pod Kateřinkou. Pokrývá jej pestrá skladba listnatých i jehličnatých dřevin, mezi nimi i památná lípa srdčitá.

Městský lesopark byl na ostrově založen už před 1. světovou válkou a za první republiky se stal centrem společenského dění v Sušici. Taneční parket, dřevěný kuželník nebo zemědělské výstavy lákaly obyvatele města k pravidelným nedělním výletům na ostrov. Po válce začal park kvůli chybějící údržbě chátrat, přesto je dodnes oblíbeným místem rekreace.

Cílem projektového záměru je vytvořit ze Santosu „Ostrov pokladů", kde si každý najde svůj poklad v podobě místa, které ho osloví a kde je mu dobře.

Revitalizace lesoparku byla předmětem druhého ročníku architektonické soutěže Cena nadace PROMĚNY vyhlášené v lednu 2010. Pořádáním soutěží chceme napomoci městům najít to nejkvalitnější řešení proměny veřejného prostoru. Organizace soutěže a ceny vítězným atelierům jsou plně hrazeny z grantu nadace PROMĚNY. Vyzvané soutěže o nejlepší návrh budoucího řešení ostrova Santos se zúčastnilo pět renomovaných atelierů z celé České republiky. Porota, ve které zasedali zástupci Města Sušice, nadace PROMĚNY a nezávislí odborníci, vyhodnotila jako nejlepší návrh z atelieru FLORART - Ing. Pavel Šimek. Přesvědčil porotu přiznáním přírodního charakteru místa a vlastností říční nivy. Ostrov se v návrhu stává vřetenem, plavidlem, prodírajícím se proti proudu řeky. Centrální část ostrova v okolí kiosku je pomyslnou lodí s palubami, zázemím pro pasažéry a jejich děti. Dětská hřiště symbolicky připomínají lodní vybavení. V parku je navržena cestní síť uzpůsobená současnému provozu na ostrově, křižovatky cest pak slouží jako místa k zastavení a setkávání. Architekti v návaznosti na původní podobu území navrhují obnovu propojení řeky Otavy s Mlýnským náhonem skrze ostrov. Na někdejší „říční lázně" navazuje návrh vybudováním městské pláže vybavené dřevěnými lehacími platy a demontovatelnými převlékárnami. Návrh počítá také s rekonstrukcí kiosku a pódia s terasou. Na původní umístění se navrací bývalý kuželník.

Všechny soutěžní architektonické návrhy byly v létě vystaveny přímo na ostrově. V září proběhla anketa o dalším využití ostrova, v říjnu veřejná prezentace vítězného návrhu, na které mohli zájemci diskutovat o proměně ostrova. Následovat bude zpracování projektové dokumentace, zahájení stavby se předpokládá na podzim 2011.

Proměna Jiráskových sadů

Nejnovější projekt, který získá podporu nadace PROMĚNY, má za cíl rehabilitaci parku Jiráskovy sady (6,2 ha) v Litoměřicích. Do nadačního programu PARKY byl vybrán z Grantové výzvy 2010. Příprava projektu byla zahájena na podzim 2010, v roce 2011 se uskuteční architektonická soutěž na návrh řešení proměny parku. Celkové náklady budou určeny na základě výběrového řízení na dodavatele stavby; příspěvek nadace PROMĚNY může činit až 25 milionů Kč.

 

 


 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg