V novém čísle najdete:

Téma: Květiny

 

Květiny a bylinné patro kolem nás

Interaktívna experimentálna záhrada na FZKI SPU v Nitre

Hummelo - soukromý trvalkový ráj Pieta Oudolfa

Květinový záhon ve veřejném prostoru

Zkušenosti s použitím květin ve Zlíně

Trvalkové výsadby ze suchomilných rostliny

The Path: Show světového formátu

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív legislativa Vegetační doprovod silnic, vliv na dopravní nehody a problémy s obnovou alejí, Daniela Švédová

Vegetační doprovod silnic, vliv na dopravní nehody a problémy s obnovou alejí, Daniela Švédová

Tisk
V posledních letech v zimním období probíhají rozsáhlé mediální kampaně za záchranu alejí podél silnic s cílem zamezit jejich kácení nebo alespoň donutit jejich správce k vysazování nových stromů místo pokácených. Zapomnělo se přitom nejenom na předpisy, které silniční správce musí dodržovat, ale i na to, že strom potřebuje důstojné místo pro svůj růst a vývoj. V této věci chybí informovanost, celospolečenská i meziresortní diskuse.

Zeleň provázela cesty člověka odnepaměti. Nejdříve bylo nutno zeleň likvidovat, aby se udržela průchodnost cest, pak se kácela a udržovala v dostatečné vzdálenosti od silnice. Tato vzdálenost byla uváděná různě, např. jako vzdálenost „co by dohodil kamenem obepjatým prsty", podle jiného předpisu bylo nutno vykácet zeleň na vzdálenost jednoho až půldruhého provazce (lesní provazec = 32 m). Důvodem bylo zajištění bezpečnosti cestujících před útoky pobertů a lapků. Mnohem později se zeleň začala vysazovat. Hlavní rozvoj výsadeb u nás nastal až v 17. století, kdy byla různými předpisy a nařízeními stanovena povinnost vysazovat stromy u silnic. Jejich výsadba významně poznamenala vzhled naší krajiny. Aleje byly od té doby podél silnic vysazovány neustále, vryly se do naší paměti jako jejích neodmyslitelná součást a proto si naši krajinu bez nich nedovedeme představit.

Ve všech historických etapách se vegetační doprovod podřizoval potřebám silnice a to i v době vlády Marie Terezie, kdy byla stanovena povinnost vysazovat stromy kolem všech nových silnic. V tereziánském patentu se např. uvádí: „Jestliže blízko silnice stojící stromy a keře vrhajícím stínem překážejí jejímu vyschnutí, nařizujeme a každému k zachování ukládáme, aby ve vzdálenosti 2 sáhů (3,8 m) od patníku nebo hrany silnice nově se nevysadil žádný strom, veškeré pak nyní v této vzdálenosti stojící stromy, vyjma stromy ovocné, aby byly ihned poraženy a odstraněny".

S rozvojem silniční dopravy a zvyšující se rychlostí motorových vozidel bylo stále jasnější, že aleje, které vyhovovaly pro provoz koňských potahů a mašírování vojsk císaře pána, nejsou pro automobilový provoz vhodné. Zatímco v západních zemích probíhala diskuze na toto téma v minulém století a značná část alejí byla vykácena, tak u nás zůstalo jenom u předpisů. Vysazování alejí u silnic vyšších kategorií se nedoporučovalo již v padesátých letech minulého století a bylo to i zakotveno v ČSN 73 6101 Projektování silnic z roku 1957. Ustanovení této normy však nebyla respektována. Nejenže se i nadále vysazovaly aleje kolem silnic všech kategorii, ale nebyla dodržována ani nejmenší povolená vzdálenost kmene stromu od hrany koruny silnice (2,5 m, později 4,5 m). Stromy nám proto každoročně předkládají účet ve formě mrtvých, těžce i lehce zraněných. Proč je potřeba výsadbu stromů u silnic velmi pečlivě zvažovat vyplývá ze statistiky dopravních nehod.






Dopravní nehody (DN) na pozemních komunikacích (PK), počty usmrcených osob a riziko usmrcení po nárazu na strom

Rok

Celkový počet DN na všech PK

Celkový počet DN- náraz do stromu

Podíl DN - náraz do stromu v %

Celkový počet usmrcených na všech PK

Celkový počet usmrcených - náraz do stromu

Podíl usmrcených osob o strom v %

Riziko usmrcení

2000

211 516

5 308

2,51

1 336

199

14,90

6,80

2001

185 664

5 628

3,03

1 219

176

14,44

5,40

2002

190 718

5 333

2,80

1 314

205

15,60

6,43

2003

195 851

5 950

3,04

1 319

222

16,83

6,46

2004

196 484

5 677

2,89

1 214

187

15,40

6,12

2005

199 262

5 509

2,76

1 127

175

15,53

6,47

2006

187 965

4 838

2,57

956

149

15,59

6,99

2007

182 736

4 830

2,64

1 123

199

17,72

7,93

2008

160 376

4 353

2,71

992

177

17,84

7,78

2009

74 815

3 005

4,02

832

132

15,87

4,51

Průměr/rok

2,90

1 143

182

15,97

6,49

 

 

Poznámka: Riziko usmrcení - kolikrát častěji dojde ke smrtelnému úrazu při nárazu na strom ve srovnání s jiným typem dopravní nehody

V letech 2000 až 2009 bylo při dopravních nehodách nárazem do stromu usmrceno 1 821 osob, tj. každý druhý den zemřela jedna osoba. Podíl dopravních nehod s nárazem do stromu je 2,9 %, usmrcených osob je však téměř 16%. Při DN s nárazem do stromu připadá jedno smrtelné zranění na 28 nehod, zatímco u jiného typu DN je to 180 nehod. Pokud tedy vozidlo narazí na strom, je 6,5 krát větší riziko, že dojde ke smrtelnému zranění, než je to u jiné dopravní nehody (při nárazu do stromu působí síla nárazu na malou plochu a je vysoce destruktivní i při čelním nárazu; při bočním nárazu je šance na přežití minimální). Kromě usmrcených osob je nutno zmínit i další následky DN, tj. v průměru 570 osob těžce zraněných, 2 200 osob lehce zraněných a 380 000 000 Kč hmotných škod ročně. Dalších 15% usmrcených osob je u dopravních nehod, na které měla negativní vliv vegetace (je to zejména nedostatečný rozhled). Toto však v evidenci DN Policie ČR není podchyceno.

Dnes je jednoznačně dávána přednost ochraně vegetačního doprovodu před potřebami provozu na silnici a ochranou jejich uživatelů a je problém vykácet i stromy s nevyhovující provozní bezpečností. Statistiky dopravních nehod jsou zpochybňovány a následky dopravních nehod bagatelizovány. Tento přístup se zcela liší od přístupu, jaký byl uplatňován po předchozí staletí, kdy se vegetační doprovod přizpůsoboval potřebám silnice. Přitom vysazování stromů bez ohledu na kategorii silnice, intenzitu provozu, vzdálenost od vozovky a dopad na bezpečnost provozu je krajně nezodpovědné.

Pro silniční správce je podstatný zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (PK) z kterého mimo jiné vyplývá, že se musí rozlišovat mezi stromy rostoucí na krajnici a ostatní stromy. Problematiku je proto nutno rozdělit do dvou částí.

Aleje rostoucí na krajnici
Poslední stromy rostoucí na krajnici měly být odstraněny do 31.12.1990. Zákon č. 27/1984 Sb., o PK však umožňoval udělení výjimky, a proto rostou na krajnici i nadále. Podle dnes platného zákona č. 13/1997 Sb., o PK, § 29 strom na krajnici být nemůže. Tvoří pevnou překážku, kterou by silniční správce měl odstranit, protože udělení výjimky již není možné. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny však odstranění stromu brání. Je to typická situace pro naši legislativu, kdy jsou zákony ve vzájemném rozporu.

Aby bylo možno ponechat strom na krajnici jsou navrhována různá opatření pro zlepšení bezpečnosti:
1. Osazení svodidla
Osadit svodidlo v souladu s normou lze u stromu rostoucích na krajnici jenom výjimečně. Svodidlo má mít deformační zónu 1,10 m a jeho instalací by se vozovka příliš zúžila, nezbylo by dostatek prostoru pro obousměrný provoz. Ze silnice by se stala jednosměrná komunikace. Instalace svodidla bez deformační zóny je v rozporu s normou a z hlediska bezpečnosti řeší velmi málo. Jsou případy, kdy o instalaci svodidla nelze vůbec uvažovat, protože je silnice natolik úzká, že k vyhnutí musí automobily využít mezeru mezi stromy. V jiných případech zase neumožňuje osazení svodidla technické řešení komunikace. Ale ani osazení svodidla neřeší vše. Vozidlo se při dopravní nehodě od svodidla odrazí a vozidla jedoucí v protisměru nebo za ním, již nestačí zabránit srážce. Následky si pak odnášejí nevinní, kteří nemají žádný podíl na vzniku dopravní nehody.

2. Omezení rychlosti, zákaz předjíždění
Omezení rychlosti na silnici bude respektováno pouze tam, kde technický stav komunikace jízdu vyšší rychlostí neumožní. Řidič jedoucí omezenou rychlostí většinou vyprovokuje netrpělivé řidiče k riskantnímu předjíždění. Totéž lze říci i o zákazu předjíždění. Tato opatření by byla velmi problematická a spíše by vedla ke zvýšení počtu dopravních nehod zejména na silnicích s vysokou intenzitou provozu.

3. Nátěry kmenů, odrazky - mohou přispět ke zlepšení orientace zejména při snížené viditelnosti.

4. Dopravní značka upozorňující na aleje - zatím není schválená.

Z uvedených opatření pouze instalace svodidla zbavuje správce komunikace povinnosti strom na krajnici pokácet !!!

Pokud byly v minulosti dodržovány platné předpisy určující vzdálenost kmene stromu od komunikace, tak je stromům rostoucím na krajnici minimálně 60 let. Vzhledem k velmi nepříznivým životním podmínkám nelze předpokládat jejich dlouhověkost. Aleje těchto stromů bývají hezké jenom z dálky. Při bližším pohledu se zjistí, že stromy mají dutiny, jsou napadeny hnilobou, na kmeni nebo v dutinách jsou plodnice hub, koruny jsou proschlé, s rizikovým větvením apod. I když se zakáže jejich kácení, tak to problém alejí do budoucna neřeší. Během několika málo desetiletí dožijí. Na stejném místě je obnovit nelze.

Aleje rostoucí za příkopem
Odstranění těchto alejí není dáno zákonem, a to ani v případech, kdy rostou blíže než stanovuje norma v současném platném znění. Pokud se kácejí stromy v těchto alejích, tak je to obvykle v případech, kdy je snížena jejich provozní bezpečnost. Obnova alejí je ale i tak problém.

Obnova alejí
Jak postupovat při obnově alejí, aby jejich negativní dopad na bezpečnost silničního provozu byl minimální, ale nezmizely z krajiny a jaké jsou zásady této obnovy? Především je to nutnost respektovat všechna ustanovení ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic. Je to minimum, které se dá pro bezpečnost provozu udělat.

V zápalu boje o záchranu alejí a výsadbu nových se také zapomíná na to, že pro strom je potřeba zajistit důstojné podmínky pro jeho růst a rozvoj. V těsné blízkosti silnice toho nelze docílit. Působí zde celá řada negativních vlivů z dopravy a údržby silnic a stromy jenom živoří. Výsadba alejí v bezprostřední blízkosti frekventovaných silnic je jenom mrháním finančních prostředků. Strom vydrží hodně, ale ne všechno. Udržování stromů „na kapačkách" lze pochopit u městských komunikací. Ve volné krajině to nejde a ani to nemá opodstatnění.

Délky silnic a dálnic v km k 1.1.2009:
Dálnice 690,53
Rychlostní silnice I. tř. 359,69
Ostatní silnice I. tř. 5 850,04
Silnice II. třídy 14 592,26
Silnice III. třídy 34 161,10
Celkem 55 653,62

Dálnice a rychlostní silnice
Kolem dálnic a rychlostních silnic je dostatek prostoru pro výsadbu skupin a porostů stromů a keřů v dostatečné vzdálenosti od silnice. Je zde dostatek zeleně, i když se nejedná o aleje. Aleje nejsou vhodným typem vegetačního doprovodu pro tuto kategorii silnic.

Silnice I. třídy a dopravně významné silnice II. třídy
Klasické aleje nejsou vhodné a vzhledem k počtu km těchto silnic ve srovnání s počtem km ostatních silnic není rozumné trvat na obnově alejí kolem nich. Vegetační doprovod je potřeba řešit individuálně, při návrhu je potřeba zohlednit výškové a směrové vedení komunikace a prostorové možnosti. Využít je potřeba celou škálu řešení (keře, skupiny stromů a keřů, atd.). Mohl by se uplatnit i princip tzv. „volné aleje", kdy by se v intervalech 150-300 m vysazovaly jednotlivé stromy nebo menší skupiny stromů v dostatečné vzdálenosti od vozovky, které by působily jako rozptýlená zeleň. Samozřejmě, i zde se můžou najít výjimky, např. když se jedná o historickou alej vedoucí k významnému architektonickému objektu.

Silnice II. a III. třídy, místní a účelové komunikace
V případě výsadby klasických alejí je potřeba změnit zavedený způsob jejich výsadby. Projektanty navrhované vzdálenosti 6-8 m mezi stromy nejsou vyhovující. Vzdálenost by měla být 20-25 m (vozidlo při vybočení ze silnice opouští vozovku zpravidla v ostrém úhlu a pokud stromy rostou blízko u sebe, tak nemá šanci se stromu vyhnout. Při větší vzdálenosti se šance zvyšuje).

Co ovlivňuje možnost obnovy alejí v souladu s ČSN
Zásadní problémem je, že silniční správce obvykle nedisponuje dostatečně širokým pozemkem na to, aby strom nasázel v bezpečné vzdálenosti. Rovněž není oprávněn pozemky pro výsadbu alejí vykupovat a není tedy v jeho možnostech aleje obnovit. V této věci nelze předpokládat změnu, protože v současné době není vykoupená celá řada pozemků na kterých jsou silnice již postaveny a díky nedostatku finančních prostředků postupují výkupy jenom velmi pomalu.

Dalším faktorem ovlivňujícím výsadbu je podzemní vedení inženýrských sítí, které často vedou souběžně s komunikací a strom nelze vysázet v jejich ochranných pásmech.

Pro výsadbu je často k dispozici pouze úzký pruh pomocného silničního pozemku mezi tělesem komunikace a polem. Takto provedena výsadba je v rozporu se zněním zákona č. 13/1997 Sb., o PK: „Silniční vegetace ..... nesmí neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků". Zemědělci protestují proti výsadbám a dřeviny jsou trvale poškozovány mechanizmy obdělávajícími pole. Problém někdy vyřeší po svém - viz. foto.

Mají-li být zachovány aleje v krajině, musí být zpracována koncepce, jak problém řešit. Nelze předpokládat, že vše vyřeší správci komunikací i když to od nich veřejnost, zcela neoprávněně, očekává - nemají k tomu ani oprávnění, ani finanční prostředky. Přehlíží se skutečnost, že při kolektivizaci zemědělství, slučování pozemků a neuvážených rekultivacích byla podstatná část zeleně v krajině zlikvidována a v mnoha případech zůstaly jenom aleje kolem silnic. Řešením by měl být návrat zeleně všude tam, kde vždy byla. Kolem místních komunikací, účelových a polních cest, na mezích, ale i u cyklistických stezek a turistických tras.

S masivním rozvojem výstavby satelitů rodinných domů, průmyslových a skladových areálů mimo dosud zastavěné území vyvstává problém zachování průchodností krajiny. Polní cesty a stezky pro pěší končí u plotů nových areálů. Při řešení průchodnosti by se mělo pamatovat i na vegetační doprovod.

Vrátit zeleň zpět do krajiny je problém složitý. Naráží na vlastnické vztahy k pozemkům, nedostatek finančních prostředků i nezájem odpovědných činitelů a občanů. Pozemkové úpravy, ve kterých by se měla řešit i obnova krajinných struktur, postupují velmi pomalu. Proto se jeví zákaz kácení a obnova alejí kolem frekventovaných silnic, jako jednoduché a snadné řešení, a neohlíží se na dopady. V mnoha případech je význam alejí degradován na zdroj potravy pro brouky a prostředek k jejich šíření. Vegetační doprovod silnic sice může přispívat k zachování biodiverzity, ale nemůže to být jeho hlavní smysl. Nelze očekávat, že nahradí vše, co jsme za posledních 60 let v krajině zničili.

Díky mediálnímu tlaku byla přijatá novela zákona č. 114/1992 Sb., podle které již nemá silniční správce možnost kácet na oznámení. Pro kácení bude nutno mít povolení příslušného orgánu ochrany přírody, který může uložit náhradní výsadbu. Je zde reálný předpoklad, že silniční správci budou nuceni provádět náhradní výsadbu na zcela nevhodných místech a bez ohledu na počet usmrcených, těžce i lehce zraněných osob v budoucnu.


Ing. Daniela Švédová
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
6.8.2010


Literatura:
Bulíř Pavel, Vegetační doprovody silnic: O.P. Sempra Praha - Výzkumný a šlechtitelský ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích a Novinář, Praha 1988
Topografické sestavy nehod Policie ČR

Text k fotografiím

Foto č. 1: Alej stromů na krajnici je hezká jenom na první pohled. Při podrobnějším zkoumání je zde celá řada problémů.

Foto č. 2 a 3: Snížená vitalita stromů

Foto č. 4: Hniloba

Foto č. 5: Napadení houbami

Foto č. 6, 7, 8 a 9: U stromů rostoucích na krajnicí téměř nelze najít kmen bez poškození. Kmen nebo větve zasahují do jízdního profilu a jsou poškozovány vozidly.

Foto č. 10 a 11: Alej starých hrušek ořezaná za strany pole farmářem a detail řezu

Foto č. 12 a 13 (ing. Kateřina Vaculová): Aleje kolem polních cest a cyklostezek jsou mnohem lepší řešení než obnovování alejí kolem frekventovaných silnic za každou cenu.

Foto č. 14: Alej v dostatečné vzdálenosti od silnice. Stromy jsou však příliš blízko u sebe. Vzdálenost by měla být jako je mezi prvními stromy po levé straně, kde jeden strom chybí.

Foto č. 15: Ponechání torz stromů v těsné blízkostí silnice je nevhodné řešení z hlediska bezpečnosti silničního provozu

 

 

 


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg