V novém čísle najdete:

Téma: Stromy

 

Sortiment pro měnící se středoevropské klima

Rozhovor o stromech ve Vídni a v Praze

Pro zdravé stromy v ulicích - pilotní projekt Budečská

Použití prokořenitelných buněk v Brně

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív teorie a dějiny zahradního umění Předběžné výsledky archeologického výzkumu Květné zahrady v roce 2009

Předběžné výsledky archeologického výzkumu Květné zahrady v roce 2009

Tisk
Jiří Janál
Mezinárodní charta o historických zahradách z roku 1982 (tzv. Florentská charta) uvádí ve svém patnáctém článku: „Jakékoli restaurování, a tím spíše jakoukoli obnovu historické zahrady nelze zahájit bez vypracování důkladné studie, vycházející z odborného průzkumu, eventuálně i zahradního archeologického výzkumu a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, týkajících se dané zahrady a obdobných zahrad, aby byl po všech stránkách zajištěn vědecký charakter návrhu. ..." [Poláková (ed.) 2007, 132]. Před obnovou historického parku či zahrady by tedy měla být vyhotovena obdoba stavebně-historického průzkumu stojících staveb. Návrhu obsahu historického průzkumu zahrad se před časem věnovali na stránkách tohoto časopisu Petr Macek a Přemysl Krejčiřík [2003]. Metodiku obnovy historických zahrad zatím v naší literární produkci postrádáme.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži připravuje památkovou obnovu kroměřížské Květné zahrady, a proto je nutné soustředit co nejvíce informací k této významné památce zahradního umění. Historické údaje nalezneme v Dějinách města Kroměříže od Františka Václava Peřinky [Peřinka 1913-1948], mapy a plány zpracoval Ondřej Zatloukal [2004] a nedávno vyšla reedice unikátního ikonografického pramene - rytin Justa van den Nypoorta z roku 1671, který zachycuje podobu Libosadu těsně po jeho založení [Zatloukal (ed.) 2008]. Zde nalezneme též přehled výsledků bádání o Květné zahradě od poloviny 19. století do dnešních dnů. Na základě těchto pramenů byly zpracovány základní podklady k památkové obnově Květné zahrady, kterými jsou zadání a návrh památkového záměru obnovy. Zde byl vznesen požadavek na provedení archeologického průzkumu dotčených částí zahrady.
Významné obohacení poznatků o historickém vývoji zahrad a parků mohou přinést metody archeologického výzkumu, jak to ukazují příklady z ostatních evropských zemí (např. Het Loo, Hampton Court, Ogród Branickich). Příklady výsledků „zahradní archeologie" zpracoval naposledy Milan Jančo [2009]. Archeologický výzkum byl v nedávné minulosti prováděn též na území kroměřížské Květné zahrady. Několikrát je publikovaný výzkum v tzv. „Holandské zahradě", jež je součástí Květné zahrady v Kroměříži [např. Chybová 2008; 2009, 322-355]. V loňském roce byla dokumentována část historického rozvodu vody mezi rotundou a kašnou Tritónů [Křesadlová - Janál 2009].
Ministerstvo kultury ČR vypsalo dotační program „Podpora pro památky UNESCO". Územní odborné pracoviště v Kroměříži Národního památkového ústavu získalo z toho programu dotaci na projekt „Archeologická evaluace historických ikonografických pramenů Květné zahrady v Kroměříži" . Realizace tohoto projektu měla přispět ke splnění podmínek formulovaných v Zadání památkového záměru obnovy Libosadu - Květné zahrady v Kroměříži (Krejčiřík 2007) a navazujícího Návrhu památkového záměru obnovy Libosadu - Květné zahrady v Kroměříži (Křesadlová 2008). Jako podklad pro obnovu zahrady by měl být použit především soubor rytin z roku 1691, znázorňující Květnou zahradu krátce po jejím založení. Tato dochovaná vyobrazení však nelze přijímat nekriticky. Opodstatněnost použití detailů dochovaných na historických vyobrazeních je nutno podložit archeologickými nálezy a archivním průzkumem, protože věrohodnost rytin může být ovlivněna uměleckou licencí autora. Probíhající archeologický průzkum si kladl za cíl v co nejširší míře ověřit věrohodnost detailů znázorněných na rytinách z konce 17. století i na dalších dochovaných ikonografických materiálech a to jak nedestruktivními, tak destruktivními metodami archeologického výzkumu. Památková obnova se má dotknout Holandské a Pomerančové zahrady, kde byl již proveden archeologický výzkum, Pstružích rybníků a Ptačince se zaniklým Králičím kopečkem.
Rytiny z konce 17. století zachycují Pstruží rybníčky (obr. 1) jako vodní plochy čtvercového půdorysu, obehnané balustrádou prolomenou dvěma vstupy se schůdky. Ve středu rybníčků byla umístěna socha Tritona troubícího na mušli, z níž tryskala voda. Obvod přístupové cesty lemoval plůtek (konstrukce s rostlinami), v rozích zdůrazněný sochou (ty ovšem na některých pohledech chybí). Rybníček měl být hluboký 5-6 stop (cca 1,5-2,0 m). Památkový záměr navrhuje celkovou obnovu obou rybníčků do funkčního stavu včetně navrácení balustrády kolem vodního prvku a obnovu plůtku porostlého popínavou rostlinou vně obvodových cest.
Památkový záměr požadoval provést archeologický průzkum s cílem upřesnit dobovou hloubku nádrží, konstrukci břehů, umístění a počet vstupů k vodní hladině, stopu vedení obvodového balustrády nádrže, stopu vedení plotu lemujícího cestu, lokalizaci zvýrazněných nároží a dalších detailů. Na základě tohoto požadavku byl k výzkumu vybrán západněji položený Pstruží rybník, neboť jeho obvodová komunikace není lemována novodobým habrovým plotem, při jehož výsadbě mohl být poškozen archeologický záznam v terénu z doby založení zahrady. Archeologickou sondáží bylo zjištěno, že nádrž Pstružího rybníku je izolována vrstvou jílu, která doposud plní svou funkci. Okraj rybníku lemují tři schůdky z větších kamenů, níže je pak šikmá stěna vyskládána z lomového kamene. Místy jsou použity fragmenty kamenných článků (obr. 3). Původní dno vyskládané z plochých kamenů bylo ve zkoumané části dosti porušeno. Osazení původní dřevěné balustrády se nepodařilo spokojivě objasnit. Na několika místech rybníku se nachází buď na okraji nebo zřícené do rybníku dlouhé kamenné kvádry, které s velkou pravděpodobností tvořily lem obvodu rybníku a na ně byla osazena dřevěná balustráda. V rybníku bylo začištěno znatelné schodiště na severní, východní a jižní straně. Na západní straně bylo sice začištěno místo s kamenným kvádrem, ale jak se ukázalo nejednalo se o schodiště (to by bylo více ve středu stěny), nýbrž o zřícený kvádr z okraje rybníku. Kolem rybníku vede současná štětová cesta, která zničila původní úpravu pochůzích ploch. V rohu cesty byl zjištěn kamenný základ, na němž stála jedna ze čtyř soch umístěných do tohoto prostoru. Od nalezeného kamenného základu vybíhal rovnoběžně s hranami rybníku žlábek o šířce 20 cm vyplněný štěrkem. Jedná se pravděpodobně o podsyp obvodové konstrukce popnuté rostlinami. Překvapením byly další dva menší kamenné základy po stranách sochy na okraji chodníku. Na rytinách z konce 17. století zde další objekty nejsou nakresleny. Interpretujeme je jako základy pod kamenná sedátka, která jsou zachycena na soudobých rytinách u soch v prostoru Kuželny a Ptačince. Archeologický průzkum dále zachytil aktivity ze začátku 20. století. V roce 1908 se konala v Květné zahradě hospodářská výstava. Byl zde nalezen rozbitý půllitr a skleněné fragmenty pivní láhve.
Další pozornost byla soustředěna do prostoru zaniklého Králičího kopce a Ptáčnice (obr. 4). Králičí kopec tvořil v 17. století poměrně originální prvek Květné zahrady, tvořený pahorkem protkaným umělými králičími norami. Králíky bylo údajně možné pro pobavení návštěvníků z nor vyhnat proudem vody. Prostor kopce byl vymezen tvarovaným plotem, na který navazovala travnatá plocha s výsadbami stromů v rastru (obr. 6). Program byl doplněn čtyřmi alegorickými postavami lovců představujícími tehdy známé světadíly a sochou bohyně lovu Diany na vrcholu kopce. Vše obklopovaly vysoké zdi. Králičí kopec zanikl pravděpodobně již v první polovině 18. století. V první polovině 19. století byla zrušena zeď mezi prostorem Králičího kopce a navazující Ptáčnicí a vznikla tak rozlehlá travnatá plocha. V 17. století byla vystavěna také zděná voliéra na ostrově obklopená bazénem určená pro chov vodních ptáků. Vše bylo ohraničeno pravděpodobně dřevěnou balustrádou analogickou s balustrádou u Pstružích rybníků ve Štěpnici. Prostor okolo Ptáčnice byl vymezen nízkým plůtkem v nárožích zdůrazněným sochařskou výzdobou a doplněný jednotlivými sedátky pravděpodobně kamennými. Navazovaly travnaté plochy s výsadbou stromů v rastru. Do dnešních dnů zůstal zachován značně poškozený objekt Ptáčnice a bazénu. Okolí je pojato jako volná trávníková plocha. V současné době prostor Ptáčnice i bývalého Králičího kopce slouží částečně ke skladování organických odpadů ze zahradnické činnosti, z části je pokryta travním porostem. Návštěvníkům je tato část zahrady nepřístupná.
Památkový záměr požaduje zachovat prostor jako příklad prolnutí estetické a užitkové funkce v daném historickém typu zahrady a doporučuje zvážit možnosti a formu obnovy hmoty Králičího kopce i obnovu funkce Ptáčnice. Při zpracovávání projektu obnovy má být navrhnut způsob navrácení balustrády kolem vodního prvku a obnova plůtku porostlého popínavou rostlinou vně zpevněných ploch. Zároveň by měly být obnoveny výsadby ovocných stromů v rastru.
Archeologickým výzkumem byl zjištěn negativ základu zdi oddělující prostor Králíčího kopce a Ptačince. Zajímavostí bylo, že se nad negativem zdiva neobjevil zásyp, který by nahrazoval vylámanou hmotu zdi. Po vylámání zdi došlo k nějakému přepracování půdního horizontu. Pod stávající přístupovou cestou byl zjištěn průběh přívodu kanálu vyzděný z cihel a překryt pískovcovými plotnami, místy byly použity cihly. Tento kanál bude souviset s Maxmiliánových vodovodem z první poloviny 19. století. Dále se podařilo objevit základ Králičího kopečku, který překrývaly zbytky kamenné destrukce. Po začištění části konstrukce se objevil kruhový půdorys složený z vnitřní a vnější zdi spojené paprsčitými zídkami (obr. 5). V místě zaniklého Králičího kopce pak byl zřízen záhon kruhového půdorysu s vodním prvkem. Z něj byla nalezena uprostřed rozlámaná maltová kra a po obvodu záhonu či chodníku lem z cihel. Dále bylo na zkoumané ploše zjištěno několik jam téměř bez archeologických nálezů. Pravděpodobně jsou to jámy po zasazených stromech.
Kromě archeologického výzkumu destruktivními technikami na výše vymezených plochách je prováděn ve spolupráci s Ústavem archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity průzkum s využitím geofyzikálních metod (magnetometrie a georadar).
Archeologický průzkum v Květné zahradě přinesl cenné poznatky o míře vypovídající hodnoty rytin z konce 17. století. U Pstružího rybníku byla zdokumentována skladba břehu a schodiště. Dále zde byl odhalen podstavec pro sochu a žlábek vyplněný štěrkem, jenž je ve stopě plotu znázorněného Nypoortem. Archeologickým výzkumem jsem tedy získali věrohodný archeologický obraz situace z konce 17. století zobrazené na historických rytinách (obr. 1 a 2). Navíc bylo prokázáno umístění kamenných sedátek i v tomto místě, i když historický ikonografický materiál tuto skutečnost nedokládá. Naproti tomu archeologický obraz situace v prostoru tehdejšího Ptačince a Králičího kopečku byl méně úplný. Byl zachycen vlastně jen negativ dělící zdi a základy zaniklého Králičího kopečku. Pozdější terénní úpravy setřely stopy po plůtcích a vzali za své pravděpodobně i základy soch a sedátek.
Podrobné výsledky projektu „Archeologická evaluace historického ikonografického materiálu Květné zahrady" podpořené Ministerstvem kultury ČR v rámci Programu podpory památek UNESCO budou zveřejněny v příštím čísle sborníku Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Kroměříži Ingredere hospes III.

Literatura:
CHYBOVÁ, H. 2008: Příspěvek archeologie k poznání zaniklé podoby holandské části Květné zahrady v Kroměříži. Zprávy památkové péče, roč. 68, č. 4, s. 290-294.
CHYBOVÁ, H. 2009: Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města. Kroměříž.
JANČO, M. 2009: Historické zahrady a parky a jejich obnova z pohledu zahradního archeologického výzkumu, Zprávy památkové péče, roč. 69, č. 5, s. 358-370.
KŘESADLOVÁ, L. - JANÁL, J. 2009: Příspěvek k poznání historických rozvodů vody v Květné zahradě v Kroměříži. Ingredere hospes II. Sborník Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Kroměříži, Kroměříž, s. 19-26.
MACEK, P. - KREJČIŘÍK, P. 2003: Stavebně-historický průzkum. Historický průzkum zahradního umění a jeho interpretace. Zahrada - park - krajina, roč. XIII, č. 4, s. 6-9, XV, XVI.
PEŘINKA, F.V. 1913-1948: Dějiny Kroměříže 1-3. Kroměříž.
POLÁKOVÁ, J. (ed.) 2007: Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. I. svazek. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště Praha.
ZATLOUKAL, O. 2004: Et in Arcadia ego. Olomouc.
ZATLOUKAL, O. (ed.) 2008: Kroměříž. Květná zahrada 1691. Kroměříž.
Mgr. Jiří Janál (1975), absolvent Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, obor středověká archeologie a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, obor archeologie, v současnosti památkář - archeolog v Národním památkovém ústavu, územní odborné pracoviště v Kroměříži.
Vyobrazení:
Obr. 1: Pohled od Jahodového kopečku přes Pstruží rybník směrem ke kolonádě na rytině z konce 17. století (podle Zatloukal ed., 2008, index 21).
Obr. 2: Zkoumaná plocha u Pstružího rybníku. Vlevo je vidět podstavec pod sochu. Od něj vybíhá pás vyplněný štěrkem ve stopě plotu. Menší kamenné základy po stranách podstavce pod sochu jsou základy pro sedátka. U hrany rybníku žlutá jílovitá izolace. Foto J. Janál
Obr. 3: Začištěná stěna Pstružího rybníku. Foto J. Janál.
Obr. 4. Letecký pohled na zkoumanou plochu u Ptačince. Přibližně uprostřed snímku se nachází část odkrytého půdorysu Králičího kopečku. Foto Veronika Skálová.
Obr. 5 Detail části půdorysu Králičího kopečku ve čtverci 5x5 m. Vlevo odrytý kanál z 1. poloviny 19. století. Foto. J. Janál.
Obr. 6. Králičí kopeček na rytině z konce 17. století (podle Zatloukal ed., 2008, index 27).



 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg