V novém čísle najdete:

Téma: 100 let oboru

 

Ohlédnutí za 100 lety oboru zahradní a krajinářská tvorba z různých pohledů

Úvahy nad budoucností - jak se náš obor bude vyvíjet?

Anketa

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív teorie a dějiny zahradního umění Historie a současnost obnovy Květné zahrady v Kroměříži z pohledu památkové péče

Historie a současnost obnovy Květné zahrady v Kroměříži z pohledu památkové péče

Tisk
Ing. Lenka Křesadlová Ph.D.
Snaha o obnovu areálu Květné zahrady v Kroměříži trvá již 60 let. Od počátku si byli zástupci památkové péče vědomi její unikátnosti a nevyčíslitelné umělecké hodnoty a snažili se ji vždy uchránit před negativními vlivy vyplývajícími ze změn společenských řádů a tím i změn jejích majitelů, uživatelů, funkce...
Květná zahrada měla do této doby příslovečné štěstí na velmi kvalitní tvůrce, kteří vložili svůj um do plánů její obnovy. Přesto, že doba druhé poloviny 20. století, se svými silně omezenými zdroji materiálů a technologií, nebyla pro kvalitní péči o památky vždy příznivou, úpravy realizované v Květné zahradě lze označit za citlivé a odpovídající tehdejší možné míře poznání.
Nicméně obnova zahrady i po 60. letech snah stále zůstává z větší části nedokončena. Květná zahrada mezi tím získala status národní kulturní památky (1995) a v roce 1998 byla zařazena na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tyto významné události opět podnítily snahy o důstojné dokončení obnovy jejího areálu.
Vlastník, Česká republika prostřednictvím svého správce Národního památkového ústavu, si je vědom, že by se mělo jednat obnovu opravdu vzorovou. Z tohoto důvodu je tato obnova již připravována několik let s důrazem na maximální propracování předprojektové přípravy tak, aby vlastní projekční činnost a realizace projektu mohla probíhat na podkladě co nejkomplexnějších analýz historického a současného stavu objektu a jasně formulovaného památkového záměru.
Květná zahrada po svém založení biskupem Karlem Lichtenstein-Castelcorn v druhé polovině 17. století sloužila ryze okrasným účelům jen poměrně krátkou dobu. S postupným rozkvětem druhé kroměřížské biskupské zahrady - Podzámecké zahrady, přebírá Květná zahrada funkci produkční kuchyňské zahrady. Unikátní architektonická složka a hlavní vegetační prvky kompozice, vysoké tvarované stěny, však zůstávají zachovány. Do povědomí široké veřejnosti se zahrada dostává od poloviny 19. století, kdy se zde začínají konat sjezdy různých profesních a zájmových skupin (včelař, učitelé, mlékaři...) a hospodářské výstavy. Tou poslední byla velká výstava 100 let českého národního života Kroměříž 1948.
Po odebrání zahrady z církevní zprávy bylo tehdejším Ministerstvem školství věd a umění doporučeno Místnímu národnímu výboru v Kroměříži obrátil se na architekta Pavla Janáka (1882-1956) s žádostí o vypracování projektu na „definitivní úpravy zahrady podle původního stavu." Co bylo považováno za původní stav vyplývá z dopisu ze 14. července 1949 v němž byl Pavel Janák oficiálně písemně požádán o vytvoření plánů, dle kterých bude možno upravit Květnou zahradu v Kroměříži tak, aby odpovídala původnímu stavu ze 17. století. „Těšíme se, že nám pomůžete vybudovat z Kroměříže a z jeho krásných zahrad turistické středisko, které k nám přiláká nejen hosty tuzemské ale i zahraniční. V zámeckém archivu v kroměřížském muzeu jsou zachovány ještě mnohé kresby, které nám jistě velni poslouží při konečné úpravě."
Kresbami bylo myšleno album grafických listů, které nechal v roce 1691 vydat zakladatel Květné zahrady biskup Karel Lichtenstein-Castelcorn (biskupem 1664-1695). Na 32 mědirytinách byly zachyceny pohledy na nejzajímavější části kompozice zahrady, v době jejího největšího rozkvětu. Tento ojedinělý ikonografický soubor již od počátku sloužil jako hlavní podklad při návrhu obnov zahrady.
Pavel Janák nejprve vytvořil projekt na obnovu prostranství před kolonádou sloužící jako výstaviště. Plány dokončené v roce 1951 byly v zápětí realizovány. Pavel Janák měl spolupracovat na obnově zahrady až do roku 1955, kdy vážně onemocněl a na projektu směřujícímu tehdy k obnově prostoru u tzv. Ptáčnice pracoval dále arch. V. Hradil. Jeho návrhy však již nebyly realizovány, částečné opravy se dočkala pouze vlastní stavba ptáčnice. Toto krátké období znamenalo pro zahradu velice kvalitní autorský vstup, který použil dostupných historických podkladů k vytvoření svébytné umělecké vrstvy důstojně nahrazující původní, již zaniklé, prvky zahradní kompozice.
Projekční příprava obnovy Květné zahrady byla od 60. let svěřena Státnímu ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze (SURPMO). Ing. arch. J. Němec a Ing. arch. D. Riedl vytvořili projekt Kroměříž - Květná zahrada 1962-1963, který se snažil o co nejvěrnější navrácení většiny částí zahrady do podoby zachycené na dochovaných rytinách ze 17. století. Z hlavních kompozičních částí zahrady Květnice a Štěpnice byly vytěsněny všechny historické hospodářské stavby a vegetační prvky neodpovídající původní koncepci. Část navržených zásahů odporovala zásadám později vytyčených v mezinárodních chartách o ochraně památek (Benátská charta 1964, Florentská charta 1984). Většina z nich však nebyla realizována. Obnova proběhla pouze v části Květnice a u jednoho z Jahodových kopečků. Jejím výsledkem je současná podoba zahrady.
Po změně společenských poměrů a uznáním uměleckých kvalit zahrady i v mezinárodním měřítku, začaly přípravy další etapy úprav zahrady. Ta již měla v plné míře splňovat požadavky kladené na tento typ zásahu do velmi hodnotného historického prostředí, jak jej stanovila Mezinárodní charta o historických zahradách vydaná Mezinárodním výborem pro historické zahrady ICOMOS-IFLA ve Florencii 1982, běžně známá zkráceně jako Florentská charta. Její článek 15. a 16. říkají:
„Jakékoli restaurování, a tím spíše jakoukoli obnovu historické zahrady nelze zahájit bez vypracování důkladné studie, vycházející z odborného průzkumu eventuelně i zahradního archeologického výzkumu a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, týkajících se dané zahrady a obdobných zahrad, aby byl po všech stránkách zajištěn vědecký charakter návrhu. Před vlastními pracemi musí provedená studie vést k vypracování projektu, jenž bude předložen k posouzení a odbornému odsouhlasení."
„Obnovné práce musejí respektovat vývoj příslušné zahrady V zásadě by se nemělo privilegovat jedno slohové období na úkor druhého, výjimkou skutečnosti, kdy chátrání nebo odumírání některých částí může být mimořádnou příležitostí pro restituci doloženou na dochovaných pozůstatcích původní koncepce nebo na dokonalé dokumentaci..."
Bezprostředně po zapsání Květné zahrady na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO vznikal v letech 1999 -2002 projet na úpravu zaniklé části tzv. Holandské a Pomerančové zahrady. Autorem části projektu byl Doc. Dr. Ing. arch. Otakar Kuča. Konečná podoba jeho návrhu vycházela mimo jiné také z výsledků archeologického výzkumu provedeného v této části zahrady v letech 2000-2001. Z projektu však byla realizována jen marginální část terénních úprav.
Splnění požadavků kladených na přípravu obnov historických zahrad Florentskou chartou vyžaduje především týmovou spolupráci odborníků. S tímto vědomím byla v roce 2003 zřízena Komise pro přípravu koncepce zahradních děl Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži, jako poradní orgán ředitele Národního památkového ústavu v Brně. Jejími členy se stali Ing. Zdeněk Novák, Ing. Ina Truxová, Ing. Zdena Dokoupilová, Mgr. Petr Sedláček, Doc. Ing. Pavel Šimek Ph.D., Ing. Michaela Šojdrová, Aleš Vožda, Jana Hradečná. Práce komise kontinuálně pokračovala i po zřízení nového územního odborného pracoviště památkového ústavu v Kroměříži, současného správce zahrady. Komise se od roku 2006 scházela v tomto složení Ing. Ina Truxová, Ing. Zdena Dokoupilová, Mgr. Petr Sedláček, Doc. Ing. Pavel Šimek Ph.D., Ing. Michaela Šojdrová, Aleš Vožda, Jana Hradečná Mgr. Ondřej Zatloukal, Ing. Jiří Olšan, Ing. Lenka Křesadlová Ph.D., Ing. Jindřich Ondruš, Doc.Ing. Jiří Hirš, CSc., RNDr. Pavel Pospíšil, Ph.D., Ing. Radomír Foukal.
Dílčím výsledkem práce komise bylo vytvoření základních analytických podkladů: Libosad v Kroměříži - Interpretace historického vývoje (Krejčiřík 2004), Vyhodnocení dendrologického potenciálu Květné zahrady v Kroměříži (ZF MZLU v Brně, 2005), Kroměříž - hydrologický režim Květné a Podzámecké zahrady - hydrogeologický posudek (Vegi s.r.o., 2005) a především Zadání památkového záměru obnovy Libosadu - Květné zahrady v Kroměříži (Krejčiřík, 2007).
Tento dokument v kapitolách: Analýza přírodních podmínek areálu, Analýza historického vývoje areálu, Analýza současného stavu areálu, Analýza vztahů areálu k území města Kroměříže a k okolní krajině, Analýza areálu z hlediska dochovanosti hlavních vývojových etap, shrnul a interpretoval všechny dosavadní poznatky o historickém vývoji prostoru a i současném stavu zahrady. Na jich základě pak byly stanoveny Zásady pro památkovou obnovu Květné zahrady.
Již v době tvorby Zadání památkového záměru bylo počítáno s vytvořením navazujícího Návrhu památkového záměru obnovy Libosadu - Květné zahrady v Kroměříži. Byl vypracován autorkou tohoto článku v roce 2008, ve spolupráci s dalšími specialisty Národního památkového ústavu jako odborné organizace státní památkové péče.
Návrh památkového záměru byl koncipován jako shrnutí dosud známých skutečností, na jejichž základě byly rozvedeny do potřebných podrobností konkrétní požadavky památkové péče na zpracovatele projektové dokumentace pro obnovu zahrady, reflektující současný stupeň poznání objektu a respektující požadavky vytyčené Florentskou chartou.
Nejprve byly stanoveny celoobjektové zásady obnovy týkající se budoucího využití a provozu zahrady, vodního režimu zahrady a souladu obnovy parku a zájmů ochrany přírody. Plocha zahrady byla dále rozdělena na dílčí úseky (kompoziční jednotky), ke kterým bylo vytvořeno shrnutí dosavadního historického vývoje, popis současného stavu a definován Návrh památkového záměru, který konkretizoval Zásady pro památkovou obnovu vytyčené P. Krejčiříkem. Tyto zásady vycházely z konstatování: „...vyobrazení na 32 leptech z alba z roku 1691 jsou naprosto unikátním dokladem o stavu zahrady. Proto je tento podklad brán jako východisko kompozičního řešení a další vrstvy jsou označeny jako pozdější zásahy s velmi rozdílnou uměleckou kvalitou."(ZPZ Krejčiřík 2007)
V Návrhu památkového návrhu bylo, ve shodě s předešlým, řečeno, že rytiny ze 17. století budou i nadále brány jako východisko kompozičního řešení zahrady; zároveň musí být zachovány již realizované hodnotné autorské vstupy z dalších historických období za něž je možné považovat především působení architekta Antona Archeho v polovině 19. století a dílo Pavla Janáka z poloviny 20. století. Opodstatněnost použití zaniklých detailů dochovaných na historických vyobrazeních je ale nutno podložit archeologickými nálezy a archivním průzkumem. Detailní řešení kompozice nelze odvozovat pouze z dochovaných rytin ze 17. století, protože jejich věrohodnost může být ovlivněna uměleckou licencí autora.
Tento požadavek v sobě ukrývá snahu o zapojení nejnovějších analytických metod především z oboru zahradní archeologie do předprojektové přípravy obnov historických zahrad, a je veden snahou o dosažení maximální pravdivosti, která podmiňuje autenticitu památky.
Šance, získat finanční prostředky na obnovu Květné zahrady z fondů Evropské unie podnítila v rychlém sledu vznik dalších dokumentů rozvíjejících Návrh památkového záměru směrem ke vzniku projektové dokumentace obnovy. Nejprve to byl Generel Národního centra zahradní kultury v areálu Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži - zodpovědný projektant: Ing. Petr Všetečka 2008, vypracovaný pro potřeby podání žádosti do IOP. Generel vznikal paralelně ze Zadáním památkového záměru, ale plně respektuje v něm vytyčené požadavky památkové péče. Navázalo Zadání projektu Národního centra zahradní kultury v areálu Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži, které již bude sloužit jako podklad pro potřeby výběrového řízení na vypracování příslušné projektové dokumentace obnovy dílčích částí obnovy Květné zahrady v Kroměříži. V roce 2009 byl také realizován projekt Ikonografická evaluace ikonografických materiálů Květné zahrady v Kroměříži, jako snaha o naplnění části požadavků kladených v Návrhu památkového záměru na předprojektovou přípravu vlastní obnovy zahrady.
Doufejme, že architekti, kteří dostanou možnost podílet se na obnově této unikátní památky zahradního umění, budou mít dostatek vnitřní pokory a schopností, aby naplnily zásadu svého velkého předchůdce Pavla Janáka:
„Architekt chce-li dělat památky, má a musí umět pochopit starou architekturu, kterou má k životu upravit, aby rozeznal, jak ji nejšetrněji zabezpečit a kde možno do slohového organismu nejméně zasáhnou, co nejméně obětovat a co nejvíce zachovat, aby zůstala tu stále jednotnost, celek složek kultury, umění. Architekt má mít na mysli památku a sám sebe co nejméně uplatňovat. Kde již staré umění je, nevnucovat se. Práce architekta bude nejlepší, není-li ji na památce vrácené k životu - vidět." (Architekt a památka; Architektura ČSR XIII/1952)
Ing. Lenka Křesadlová Ph.D.
Absolventka Střední zahradnické školy v Mělníku a MZLU v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Pracovnice Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Kroměříži na pozici specialista pro historickou zeleň a kulturní krajinu.
Obrázky:
1 Veduta Květné zahrady z roku 1791
2. Letecký snímek Květné zahrady z roku 1926
3. Letecký snímek Květné zahrady z roku 2002
4. „Janákův parter" před kolonádou patří dnes k nejznámějším částem Květné zahrady

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg