V novém čísle najdete:

Téma: 100 let oboru

 

Ohlédnutí za 100 lety oboru zahradní a krajinářská tvorba z různých pohledů

Úvahy nad budoucností - jak se náš obor bude vyvíjet?

Anketa

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív zakládání a údržba zeleně Hlavový tvar korun jako záměr

Hlavový tvar korun jako záměr

Tisk

Václav Štojdl

Stromy si podle vlastního genetického programu udržují přirozenou architekturu koruny, která je v průběhu věkových a růstových stádií života stromů ovlivňována mnohými vlivy, mimo jiné i člověkem. Nachází li se stromy v blízkosti lidských sídlišť, mohou být pro jejich obyvatele z různých příčin na obtíž. To je důvod k ovlivňování architektury korun stromů, tedy i realizaci řezu na hlavu.

Hlava v koruně stromu může vzniknout jen pravidelným řezem, v cílovém místě založení na kosterních větvích. V místě řezu vznikají rány, kde dochází k nucené obnově růstu vytvořením nových proventálních výhonů, vzniku kalusu a k postupné diferenciaci tzv.ránového dřeva. Tento proces se vizuálně projevuje zbytněním. Opakovaným řezem tímto způsobem vzniká v průběhu několika let od založení vizuálně rozpoznatelná „hlava".

Řez na hlavu se řadí do kategorie řezů speciálních a jedná se o řez tvarovací (Kolařík 2003). Pro řez na hlavu jsou vhodné lípy, platany, jírovce, jasany, hlohy a další rody, u nichž se výhony odstraňují každoročně, nejlépe ke konci vegetačního klidu, mimo období silných mrazů (do konce března). Naopak nevhodné jsou pro tento způsob převážně rody trpící jarním mízotokem a s nevhodným typem větvení - bříza, habr, ořešák, javor apod. U těchto rodů je lépe řez realizovat v první polovině vegetačního klidu po opadu listu, mimo období silných mrazů (do poloviny prosince). Velikost řezných ran by neměla přesáhnout 3 cm průměru, v místě nad větevním kroužkem. Větší rány by mohly způsobit náchylnost k infekci a to by mohlo vést až k rozpadu celé hlavy.

Základní zásady při realizaci řezu na hlavu

· Řez realizujeme vždy v období vegetačního klidu (do konce března).

· Velikost řezných ran při udržovacím hlavovém řezu by neměla přesáhnout 3 cm.

· Výhony zakracovat na větevní kroužky, nebo několik milimetrů nad, kde je větší koncentrace pupenů.

· Při zakládání dodržovat dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými hlavami (min.30 cm).

· Řez nerealizovat, pokud venkovní teplota klesne pod - 5 °C.

· Interval cyklického udržovacího hlavového řezu 1-3 roky.

· Před řezem musíme zhodnotit zdravotní stav a vitalitu stromu.

· Používat vždy kvalitní nářadí (ostré zahradnické nůžky, kvalitní, nejlépe dvojbřité ruční vyvětvovací pilky). Motorové pily používat jen k odstranění starých odumřelých hlav.

V minulosti byl hlavový tvar korun stromů využíván jednak z praktických důvodů při cyklickém řezu vrb k získání proutí (výhonů) v košíkářském průmyslu, jednak z důvodů okrasných, např. v zámeckých a církevních zahradách, v lázeňských uličních stromořadích apod. K tomuto účelu byly koruny stromů zvěstovávány již v přípravném období ve školce a po výsadbě na trvalé stanoviště se koruny dále tvarovaly. Při řezu v pravidelných intervalech nevznikaly v korunách stromů velké rány.

Dříve se do profilu úzkých ulic, převážně v městském prostředí, vysazovaly nevhodné druhy stromů, vytvářející objemné (primární ) koruny, které nevyhovovaly stanovištním podmínkám. Veřejnost si z různých příčin (např. opad listí, zastínění oken, omezení výhledu, zasahující větve do fasád, okapů, vodičů elektrických sítí, apod.) na tyto stromy stěžovala u správců zeleně, takže v mnoha případech došlo k odstranění primárních korun až na kosterní větve nad hlavním rozvětvením. Následkem tohoto naprosto nepřijatelnému zásahu se vytvářely druhotně rostoucí koruny. Řešíme-li v současné době problém takových stromů, musíme se nejprve ujistit, zda se jedná o stromy s primární, nebo sekundární korunou.

Uliční stromořadí s primárními korunami

V tomto případě je vždy nutné hodnotit stromy individuálně. Stromy nevyhovující například v důsledku vyvětvování kmene či kosterních větví, nestabilních úžlabí, výrazně zhoršené vitality apod. je vhodné odstranit a nahradit.

U primárních korun vzrostlých stromů v žádném případě neuvažujeme o řezu na hlavu. Stane li se tak, jedná se vždy o vážné a nevratné poškození stromu, což je v rozporu se zákonem č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Pokud u mladých výsadeb zvolíme vhodný taxon, můžeme přistoupit na variantu tohoto typu tvarovacího řezu a od mládí jej tvarovat do cílového hlavového tvaru koruny.

V případě, že se jedná o stromy s primárními hlavami, je nutné posoudit, zda mají vyhovující počet a rozložení kosterních větví. Na těchto hlavách realizujeme cyklický udržovací hlavový řez (odstraňování jednoletých, maximálně tříletých výhonů). Stává se, že některá z hlav odumře, proto je možné (pokud nedochází k celkové destrukci hlav a koruna stromu vykazuje i nadále příznaky dobré vitality) tuto hlavu nahradit zapěstováním nového perspektivního výhonu.

Uliční stromořadí se sekundárními korunami

Většinou se jedná o stromy, jejichž primární koruny byly v minulosti redukovány řezem zpětným (Smýkal 1996) a dále ponechány svému vývoji bez zapěstování sekundární struktury koruny a cyklicky prováděného udržovacího hlavového řezu v cílovém místě založení hlav. Také v tomto případě je nutné stromy hodnotit individuálně a z výsledku pozorování si vytvořit představu, jaká následná pěstební opatření zvolíme. Toto rozhodnutí se odvíjí od mnoha skutečností:

· Zda se jedná o druhy (rody) stromů, které lépe reagují na daný typ řezu.

· Zda tyto stromy mají vhodnou strukturu a rozložení kosterních větví.

· Zda se jedná o stromy s dobrou vitalitou.

· Zda stav kmenů a kosterních větví odpovídá vhodným statickým poměrům při zakládání nových hlav.

· Zda velikost obrostu na nových hlavách a tvar sekundárních korun odpovídá požadavkům stanoviště.

· Zda jsou přijatelné podmínky s ohledem na dlouhodobou perspektivu stromů na stanovišti.

Pokud sekundární koruny stromů nevykazují vážnější riziko statického selhání v místě nasazení na primárních hlavách, je možné aplikovat jen stabilizaci odlehčením exponovaných částí koruny, případně zvýšením korun stromů na provozní výšky včetně odstranění kmenových výmladků. Tento stav se může v návaznosti na čas a změny zdravotního stavu a vitality stromů různě měnit.

Stává se, že se v těchto ulicích setkáváme s věkovou, výškovou a mnohdy i druhovou rozrůzněností. Pokud se v tomto případě rozhodneme pro hlavový tvar sekundárních korun, je vhodné stromy s prostorově menšími korunami tvarovat v průběhu následujících let až do požadovaného (cílového) tvaru a velikosti korun.

Poté, či zároveň s tím, provádíme v takto založeném tvaru koruny cyklicky udržovací hlavový řez spočívající v odstraňování jednoletých výhonů.

Před realizací udržovacího hlavového řezu musíme zhodnotit vitalitu stromů. Z fyziologického hlediska se u těchto stromů jedná o velmi složitý úkol. V praxi lze vitalitu povrchně určit vizuálně, množstvím a délkovým přírůstem nových výhonů (letorostů).

V případě zhoršené vitality neprovádíme žádný zásah, nebo odstraníme jen nejsilnější (např. dvouleté) výhony. Doporučíme zálivku s hnojivy (lze aplikovat jen u stromů s dostatečnou zásakovou plochou) a po překonání stresu realizujeme v následujících letech každoroční odstraňování dvouletých, tříletých, případně i víceletých výhonů s ponecháním výhonů jednoletých. V praxi se jedná o náročnější práci, kdy odstraňujeme silnější výhony s možností poškození jednoletých výhonů, které je vhodné ponechat.

V případě dobré vitality můžeme podle regeneračních schopností jednotlivých taxonů přistoupit k variantním řešením:

1. Koruny s ponecháním obrostu na hlavách

Cílem je udržení výhonů s již založenými normálními pupeny, které v jarním období vyraší nejdříve a následkem toho dojde k rychlému ozelenění (obnově) asimilačními orgány.

Postup: a) Každoročně odstraňovat všechny silné jednoleté výhony s ponecháním výhonů slabších.

b) Každoročně odstraňovat jen dvouleté, případně tříleté výhony s ponecháním výhonů jednoletých .

Jedná se opět o náročnější práci, neboť je nutné zachovat jednoleté výhony, což je v praxi složitý úkol bez ohledu na to, že ne vždy se slabý (bod a) nebo jednoletý (bod a) obrost na hlavách vůbec vytvoří, případně se vytvoří jen na některých hlavách koruny, což vizuálně vypadá nejednotně. V některých případech se jedná o bylinné výhony, založené ve vegetačním období, které do zimy nestačí zdřevnatět (tzv. jánské výhony) a v období vegetačního klidu omrzají. Z těchto důvodů je někdy lépe přistoupit k následující variantě.

2. Koruny s pravidelným odstraňováním všech výhonů na hlavách

Postup: a) Odstraňujeme všechny výhony (letorosty, případně i víceleté výhony) z koruny. Jedná se o poměrně jednodušší práci s ponecháním většího počtu menších ran na hlavách. Tím dochází k tvorbě velkého množství výhonů z nově vytvářejících se pupenů adventivních.

b) Odstraňujeme všechny výhony s ponecháním jednoho trojočkového čípku (tažně) na každé hlavě koruny s normálními pupeny. Tyto čípky je nutné po skončení vegetačního období, v následujícím roce, odstranit. Po odstranění těchto obrostlých čípků vznikají ovšem na hlavách větší rány.

c) Odstraňujeme všechny výhony s ponecháním jednoho perspektivního výhonu (tažně) s normálními pupeny na každé z hlav koruny . Ostatní jako v bodě b.

V průběhu vegetačního období je vhodné odstranit všechny odumřelé části koruny včetně kmenových výmladků od báze kmene do hlavního rozvětvení. Zároveň s tím provádíme případné zvýšení korun na provozní výšky (většinou se jedná jen o jednotlivě svěšené nebo jinak deformované výhony).

Zakládání hlavového typu koruny je možné jen ve výjimečných a nevyhnutelných případech, kde nelze navrhnout jiné řešení před vlastním odstraněním stromu. Vždy se v takovém případě jedná o vážné poškození! Hlavovým typem koruny docílíme výrazného estetického efektu spíše ve vegetačním období, v plném olistění stromů. Domnívám se, že i v zimním období, kdy jsou hlavy stromů pokryté vrstvou sněhu, najde vnímavý a citlivý člověk v architektuře takto zapěstovaných korun svoji fantazii a úctu k lidské tvůrčí činnosti.

Foto autor

02

Příklad každoročního řezu k získání vrbového proutí na primárních hlavách

01

Ukázka dlouhodobého pěstování na sekundárních hlavách

03

Ukázka ponechání víceletých výhonů na primárních hlavách - při následném řezu vznikají na hlavách velké řezné rány.

04

Každoroční řez na sekundárních hlavách výrazně snižuje vitalitu. Minimálně další vegetační období je třeba stromy ponechat bez zásahu.

05

Ukázka založení architektury na primárních hlavách mladých jírovců

06

Příklad každoročního řezu na sekundárních hlavách - poměrně dobrá vitalita

07

Ukázka každoročního řezu na sekundárních hlavách lip, s ponecháním tříočkového čípku - tažně na každé hlavě

08

Stromořadí vitálních lip s primárními hlavami, poměrně nízko nasazenou korunou a velmi špatným stanovištěm

09

Koruny dvou javorů před okny obytné budovy byly zapěstovány řezem na hlavu, ostatním byla ponechána primární koruna.

10

Ukázka neudržovaných stromů s mohutnou sekundární korunou na defektních primárních hlavách javorů v intravilánu obce

11

Založení sekundárních hlav na zanedbaných stromech. Jedná se o druhově různé stromy s odlišným počtem kosterních větví, strukturou koruny a odlišnou výškou nasazení korun.

12

Vážné a nevratné poškození stromů ve snaze provést řez na hlavu

13

Strom, který již neplní žádnou z funkcí, natož funkci estetickou

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg