V novém čísle najdete:

Téma: 100 let oboru

 

Ohlédnutí za 100 lety oboru zahradní a krajinářská tvorba z různých pohledů

Úvahy nad budoucností - jak se náš obor bude vyvíjet?

Anketa

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív architektura Thames Barrier Park

Thames Barrier Park

Tisk

Jana Pyšková

Předměstí velkých měst často zničená průmyslem, zatížená nezaměstnaností, etnickými problémy a minimem příležitostí k pozitivním aktivitám se stávají časovanými bombami. Radnice evropských metropolí začínají zjišťovat, že regenerace se vyplácí a vložené prostředky se vracejí v hodnotě původně bezcenných pozemků, v lepším prostředí jsou lidé spokojenější, vzniknou pracovní příležitosti. Jedním z příkladů je obrovské území londýnských Docklands na východním okraji města, v němž leží Thames Barrier Park.

Park byl založen u futuristických protipovodňových bariér na Temži, které od roku 1982 chrání město před ničivými přílivy. Celá oblast bývala zastavěna továrnami, skladišti, doky. Koncem 60. let minulého století byl průmysl utlumen, ale území bylo průmyslem naprosto zničeno. V 80. letech zahájila organizace LDDC největší projekt urbánní regenerace Royal Docks, který je měl rehabilitovat. Prvním úkolem bylo vybudovat infrastrukturu. Součástí záměru byl i park, který se měl stát zeleným centrem, jež by přitáhlo zájem investorů o pozemky pro výstavbu domů a mrtvá zóna by oživla.

Dokončení parku bylo naplánováno na rok 2000, park měl být symbolem nového milénia, nových začátků.

Do architektonické soutěže v roce 1995 se přihlásilo přes 200 zájemců, vyhrála skupina Groupe Signes (mimo jiné autoři parku Citroën)/Patel Taylor/Ove Arup and Partners. Mottem projektu bylo: "Naším cílem je vytvořit něco víc než "zelené plíce" na zbytku místa mezi budovami: místo toho chceme vytvořit zvláštní místo s kulturním významem a vlastní identitou."

Postupný vývoj

Realizace začala roku 1997 dekontaminací. Zemina prosycená olejem a dehtem byla odtěžena, znečistěná podzemní voda odčerpána. Na ošetřenou plochu byla rozprostřena vrstva z tvrdých inertních nepropustných materiálů, na ni porézní propustné zeminy a písky (ty se za deště nasytí čistou vodou, přebytek pak odteče po tvrdém inertním podloží). Další dva roky probíhaly stavební, terénní a sadové úpravy; skončily v březnu roku 2000. Investice 12,5 miliónu liber zvýšila hodnotu pozemku na 50 milionů liber a vzrostl zájem o okolní plochy. Po obou stranách parku byly vystavěny i rezidenční bloky a vše vypadalo velmi idylicky.

Obyvatelé měli přímý přístup do krásného nového parku, jenže záhy se objevily i negativní jevy. Návštěvníci z jiných částí města sem mohli přijet jen autem nebo velmi komplikovaně autobusem: tak jsem zažila park v roce 2002 při své první návštěvě. Zdál se opuštěný, nevlídný a nebezpečný. Propojení domů s parkem skutečně přineslo kriminalitu, a proto bylo nutné jednat: park olemovaly neprostupné ploty zahalené hustými porosty, zvýšil se bezpečnostní dohled. Park ale doopravdy ožil až v roce 2005, kdy byla otevřena stanice nadzemní dráhy. Nyní sice správci připouštějí občasné potíže zejména v okolí basketbalového hřiště, kam se stahují teenageři, ale nejde o žádné vážné incidenty. Při loňské návštěvě jsem viděla park plný lidí nejrůznějšího věku a národnosti, bylo tam příjemně, bezpečno. V současnosti už také probíhá proměna území navazující na severní straně, čímž se rezidenční oblast se spoustou zeleně a vody stane opravdovým kusem města.

Geometrický design

Na obdélníkový půdorys pozemku navázal základní layout parku: volnou pláň člení diagonální linie, jimž dominuje "Zelený dok". Dalšími diagonálami jsou cesty, mosty, travnaté průhledy mezi boskety. Obdélník se opakuje ve tvaru nástupní plochy s velkorysou fontánou, altánu a kavárny. Zelený dok je na výškové úrovni vstupu, pláň je o pět metrů výš. Rozdíl vyrovnává u vstupu betonová zeď, přecházející v šikmou zelenou stěnu zpevněnou konstrukcí z ocelových sítí a juty. Přes zelený dok vedou tři mosty. Střídmé výsadby v bosketech jsou v kontrastu s pestrým Zeleným dokem a bariérami u oplocení: kromě trvalek se bohatě uplatňují žlutě olistěné a stálezelené dřeviny. Trávník na pláni je částečně sečený - pobytový, částečně extenzívní - luční. Park je zajímavý jak pro odpočívající obyvatele, tak pro architekty. Každopádně je jedním z nejzajímavějších výtvorů zahradní architektury v Londýně.

Informace o projektu:

Lokalita: North Woolwich Road, Silvertown, London

Investor: London Development Agency (LDA)

Otevření: 22. listopadu 2000

Rozloha: 11 ha

Náklady: 12,5 milionu liber

Projekt: Groupe Signes (zahradní architektura)

Patel Taylor (architekt)

Realizace zeleně: Hasmeads

Závlaha a vodní prvky: Ocmis

Ocenění: Millennium Marque 2000

RIBA Award 2001

AIA Award 2002

Civic Trust Landscape Award 2002

RTPI Commendation 2002

Popis k plánu:

1 Vstupní část (Fountain Plaza). Vodní plaza tvoří dramatickou vstupní partii: choreografii 32 trysek umístěných v dlážděné ploše řídí počítač, a proto nelze předvídat, kdy návštěvníka voda pokropí.

2 Louky pěkně kvetou a jsou útočištěm pro hmyz a drobné živočichy. Na biodiverzitu je v parku kladen velký důraz.

3 Zelený dok (The Green Dock). Široká linie protínající pláň evokuje měřítko a hloubku lodních doků. Tisové vlny se podobají těm na Temži. Vzniklo zde mikroklima i pro náročnější rostliny v duhové zahradě (Rainbow Garden).

4 Pavilon vzpomínek (Pavilon of Remembrance). Na památku obyvatel, kteří zahynuli při náletech na Londýn v 2. světové válce. Lehkou střechu s kruhovým otvorem, jímž se krásně pozorují letící mraky, podpírá 23 ocelových osmimetrových sloupů, podlahu tvoří dřevěná paluba pokračující jako vyhlídka na Temžské bariéry.

5 Kavárna a informační centrum s rozsáhlou terasou z tropického dřeva

6 Dětské hřiště

7 Sportovní hřiště

8 Zelené bariéry

9 Říční promenáda

Zajímavé kontakty (BOX):

www.thamesbarrierpark.org.uk

www.lda.gov.uk

www.pateltaylor.co.uk

www.signes-paysages.fr

wwp.greenwich2000.com/info/tourism/barrier.htm

Foto Jana Pyšková, Kristýna Nejepínská, Peter Cook, Fred Demesure

Plán Groupe Signes

Ing. Jana Pyšková

Po absolutoriu oboru zahradnictví na Vysoké škole zemědělské Brno strávila dva roky na studijním pobytu v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích. Od roku 1993 pracuje jako nezávislá zahradní architektka, je členkou SZKT, Botanické společnosti a nepravidelně publikuje v odborných i populárních časopisech.

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg