V novém čísle najdete:

Téma: Stromy

 

Sortiment pro měnící se středoevropské klima

Rozhovor o stromech ve Vídni a v Praze

Pro zdravé stromy v ulicích - pilotní projekt Budečská

Použití prokořenitelných buněk v Brně

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Obsah časopisu 04/2010 Architektura Štýrského Hradce, Václav Babka

Architektura Štýrského Hradce, Václav Babka

Tisk

Štýrský Hradec (Graz) je znám mezi odbornou veřejností především současnými nevšedními architektonickými díly, která zde byla realizována kolem roku 2000. Euforii spojenou s oslavou příchodu nového tisíciletí pojali místní městští a zemští „vládcové" velmi velkoryse, konkrétními stavebními počiny dosáhli vyhlášení Štýrského Hradce za hlavní město kultury roku 2003.

Významní architekti z celého světa měli možnost postavit svá ojedinělá architektonická díla právě ve Štýrském Hradci, zatímco v jiných městech se jiní vládcové zmohli na světelné hrátky, ohňostroje nebo vlaječky na náměstích. Centrum Štýrského Hradce bylo v roce 1999 zapsáno na seznam UNESCO, tak jsme se jeli s přáteli plni očekávání před několika lety do Štýrského Hradce podívat.

Štýrský Hradec leží v nadmořské výšce kolem 350 m. Na první pohled působí jako menší město, i když se svými 287 000 obyvateli je druhým největším městem dnešního Rakouska. V údolí řeky Mur, která zde má charakter divoké horské bystřiny, má ideální polohu: ze severu je chráněn dvoutisícovkami alpských pásem, na jihu se před městem rozevírá široká nížina Pomuří.

Štýrský Hradec měl význam především za vlády Habsburků, kteří z místního hradu ovládali a kontrolovali Štýrsko, Korutany, Slovinsko a severní Itálii. V Hradci se narodil také pro Čechy významný císař Ferdinand II. Habsburský, proslavený především popravou 27 českých pánů v roce 1621.

S odvážnými novostavbami, přestavbami a podle současných potřeb vytvořenými adaptacemi jsme se setkali již při „výstupu" na hradební kopec. Obdivuhodná je přestavba podzemních chodeb a vojenských objektů, které byly adaptovány pro soudobé kulturní využívání. Podzemní objekty hradního kopce jsou propojeny rychlostním výtahem, který vyúsťuje na vrcholu poblíž charakteristické věže s hodinami (Uhrturm 1560) a nedaleko vyhlídkové kavárny (1999).

Z hradního kopce jsme pak na živo uviděli pověstný „archigramový" avantgardní Kunsthaus s mediální fasádou BIX, která večer komunikuje s okolím. Autory této stavby jsou londýnští učitelé a teoretikové architektury Peter Cook a Colin Founier. Objekt Kunsthausu je umístěn na okraji dodnes rozpoznatelné středověké městské struktury. Je dokladem široké spolupráce mnoha firem a institucí a zřejmě i neobvyklých příhodných konstelací, které umožnily jeho realizaci.

Nedaleko na řece Mur „plave" umělý ostrov (Murinsel, 2003), „sochařská instalace" Vita Ascontiho s New Yorku. Lasturovitý tvar ostrova obsahuje kavárnu a venkovní polyfunkční amfiteátr.

Při našem toulání po městě jsme viděli pak další a další moderní a neobvyklé stavby, které stály za zhlédnutí (nové nádraží bez bariér, Augartenhotel a další). Prošli jsme nádvořím renesančního městského domu (Landhaushof 1657), viděli barokní mausoleum Ferdinanda II ze 17. století s výzdobou Bernarda Fischera z Erlachu, věž s pověstným dvojitým schodištěm Sbratření (1499), na nádvoří „zbytky" štýrského hradu.

Jako správní zahradníci jsme také prošli místní botanickou zahradou s novými skleníky (zrovna kvetly nádherné odrůdy pivoněk), poté Augarten i Volksgarten a Stadtpark. Navštívili jsme také zámeckou zahradu barokního zámku Eggenberg. Původní barokní zahrada zámku Eggenberg ze 17. století byla postavena na přání Ulricha von Eggenberg a v 19. století přestavěna do romantické podoby v anglickém stylu. Z těch dob v ní žijí překrásné monumentální stromy.

Na závěr zmíním Skulpturenpark švýcarského architekta Dietera Kienasta, který postavili v letech 1997-2000 u jezera Schwarzel jižněji od města. Na sedmi hektarech dramaticky modelované pietní parkové plochy jsou dnes umístěny sochy Michaela Schustera, Michaela Kienzera, Petera Weibela, Nancy Rubinsové, Bruno Gironcoliho, Nicolase Lacknera, Andrewa Bushe a dalších.

Plastika v Skulpturenparku, autor Michael Schuster

Vstup do Skulpturenparku

Skleníky v botanické zahradě

Zahradní kreace v Skulpturenparku

Plastika v Skulpturenparku, autor Michael Kienzer

Plastika v Skulpturenparku, autor Peter Weibel

Murinsel - vstup, interiér a pohled na celou stavbu

Kunsthaus

 


 

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg