V novém čísle ZPK 4/2019 najdete:

Téma: SPOLUPRÁCE

Ružová záhrada v Dolnej Krupej

Zahradní slavnost na Flore Olomouc

Revitalizace parku Riegrovy sady, Praha

Jedeme v tom všichni

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív zakládání a údržba zeleně Udržovací řezy stromů – stromy bez rizik

Udržovací řezy stromů – stromy bez rizik

Tisk
David Hora
Stromy se dlouhodobě vyvíjely nezávisle na lidských potřebách. Řez stromu je proto z hlediska jeho života a existence cizím zásahem, který více či méně ovlivňuje jeho další setrvání na stanovišti.
Z filozofického hlediska stromy řez nepotřebují. Případné defekty, které lze eliminovat řezem, maximálně způsobí kratší životnost jedince, což v rámci zachování druhu nehraje významnou roli. Naopak z hlediska vývojového je žádoucí, aby se jedinci s genetickými predispozicemi pro tvorbu určitých defektů (například tlakových vidlic) nedožívali vysokého stáří a omezili distribuci své nevhodné genetické informace.
Na druhou stranu jsou stromy na poškození řezem, respektive ztrátu části koruny poměrně dobře adaptovány. Řez v některých případech kontrolovaně napodobuje přirozené procesy, tedy účinky větru nebo sněhu, které život stromu dále ovlivňují. Zejména z reakcí stromů na staré zlomy můžeme sledovat naplnění cílů, které se někdy snažíme řezy dosáhnout, zejména pokud jde o odlehčení větví nebo obvodové redukce.
Máme tu také stranu třetí - strom v sousedství člověka. Řezat, či neřezat? Pro arboristy téměř hamletovská otázka. Od doby, kdy si člověk začal přizpůsobovat krajinu kolem, je odpověď víceméně jasná. Logicky vyplývá, že čím vyšší je hustota osídlení, tím potřebnější je péče o stromy zahrnující zejména řez. Stromy mají ze své podstaty relativně velký potenciál z hlediska rizikovosti a člověk soustavně pracuje na tom, aby rizika svého okolí snižoval. Některá rizika, jako je třeba dravá zvěř, se eliminují hůře a nutně došlo k jejímu vyhubení. Některá rizika, jako je pád stromu nebo větve, se eliminují snáze. Stromy tedy nemusíme likvidovat - stačí se o ně odborně starat.

Cílem všech řezů, od výchovných až po přírodě blízké, je prioritně zajištění akutní nebo preventivní provozní bezpečnosti v blízkosti stromu. Cílem udržovacích řezů, na které se tento článek zaměřuje, je zajištění setrvání jedince na určité lokalitě po co nejdelší možnou dobu s minimalizací jeho negativních vlivů na své okolí. Udržovací řezy v systému péče o dřeviny optimálně překrývají nejdelší časové období života stromu, tedy od stabilizovaného jedince, který ukončil intenzivní růst, přes stromy dospělé až po stromy stárnoucí.
Mám jistou výhodu, že navazuji na článek o řezech výchovných od autorů Ing. Marka Ždárského a Ing. Pavla Wágnera, který vyšel v předchozích dvou číslech tohoto časopisu. Autoři zde podrobně rozebrali zásady techniky řezu, velikosti řezných ran, termínu provedení řezu a ošetření řezných ran, které platí nejen pro řezy výchovné ale i pro řezy udržovací. Proto jsem se snažil v tomto článku nahlížet na problematiku řezů z jiného úhlu pohledu se zapracováním postřehů ze své každodenní praxe při jejich realizaci.
Řez je pěstebním zásahem, který může velice lehce sklouznout k poškození dřeviny, pokud je prováděn bez toho, aby jeho realizátor měl jasno v následujících otázkách:
• Co je cílem daného řezu?
• Jakou předpokládáme reakci dřeviny na provedený řez?
• Má tato konkrétní dřevina předpoklady pro daný řez?
• Ovlivní daný zásah životnost dřeviny?
Pokud realizátor řezu není schopen předchozí otázky zodpovědět, neměl by mu být zásah svěřen. V případě řezu je ke každému stromu nutné přistupovat individuálně. Významný vliv na rozsah a provedení řezu hraje aktuální stav stromu, zejména fyziologická vitalita. Možná podstatu správně provedeného řezu vystihuje výrok Heinricha Beltze:
"Kdo chce pochopit, zdali a jak se má řezat, musí předtím pochopit rostlinu."

V kategorii udržovacích řezů jsou nejčastěji uváděny tři typy základních řezů - bezpečnostní, zdravotní a redukční. Vzhledem k rozsahu problematiky se zaměřím pouze na první dva typy řezů, které jsou nejběžnější - bezpečnostní a v příštím čísle zdravotní řez.
Toto členění řezů a následně použité definice vycházejí ze seznamu technologií publikovaných Sekcí péče o dřeviny - ISA, na který navazují i další systémy, například ceníky prací ÚRS. Jednou z bolestí současné doby je používání velkého množství různých termínů a různě definovaných technologií pro stejné typy pěstebních zásahů. Použití určité terminologie a technologií má obvykle návaznost na typ předchozího studia projektanta či navrhovatele zásahu. S rozvojem arboristiky vnímáme jako nutnost přizpůsobovat terminologii a technologie reálným možnostem a potřebám praxe. Aby byly technologie v praxi použitelné, musejí mít jasně definované kvalitativní parametry s jednoznačným výkladem, tak aby mohla plynule a zřetelně fungovat komunikace mezi dodavatelem a odběratelem.


Bezpečnostní řez - definice, charakteristika a cíle
Podle obecné definice spočívá bezpečnostní řez v odstraňování suchých větví s průměrem nad (3) 5 cm včetně stabilizace větví se zřetelnými, staticky významnými defekty, které bezprostředně ohrožují provozní bezpečnost a v odstraňování větví zavěšených či zlomených. Neřeší komplexní statické poměry celého stromu (možnost vývratu, zlomu kmene či velkých kosterních větvení). Lze jej realizovat kdykoli, protože je podmíněn především požadavkem zajištění provozní bezpečnosti, nikoliv fyziologickými požadavky stromu.
Bezpečnostní řez je nejzákladnějším způsobem péče o stromy v urbanizovaném prostředí a v návaznosti na úvodní zamyšlení by v případě potřeby měl být takto ošetřen každý strom v blízkosti našich domovů.
Cílem bezpečnostního řezu je zajištění aktuální čili bezprostřední provozní bezpečnosti v okolí stromu, a to nejen pro osoby, ale také dopravu, energetiku a budovy. Při realizaci tohoto řezu je nutné, aby po jeho dokončení, za obvyklých podmínek, ze stromu nespadlo nic, co by ohrozilo provozní bezpečnost dané lokality.
Protože provozní bezpečnost je primárním cílem tohoto řezu, je její zajištění upřednostněno před biologickými potřebami stromu. Z tohoto důvodu nelze striktně stanovit kvalitativní parametry pro hodnocení správně provedeného bezpečnostního řezu (velikost ran, množství odstraňované hmoty apod.). Jako příklad lze uvést velikost řezných ran. V odůvodněných případech, jako je například prasklá velká větev po vichřici, můžeme při řezu způsobit i rány větší než obvyklé zásady řezu doporučují. Na druhou stranu pokud je to možné, zachováváme všechny obecné technologické zásady řezu a odchylky od nich provádíme pouze v odůvodněných případech. Realizace bezpečnostního řezu nás neopravňuje k nadměrnému poškozování dřeviny - jak je někdy vidět na zásazích po vichřicích prováděných často ještě pod vlivem emocí z proběhlé události.
Požadavky na provozní bezpečnost stromů jsou dány jejich stabilitou a dopadovým terčem - bezpečnostní řez provedený u stromu ve frekventovaném městském parku může být odlišný od řezu stromu v otevřené krajině či okrajových porostech parku.
Diskuze
Z hlediska objednatele a dodavatele je podstatné pochopení ekonomického rozdílu mezi bezpečnostním a zdravotním řezem, neboť právě ekonomický aspekt je v podstatě primárním relevantním důvodem, proč nedělat na stromech, „co je potřeba" - ve většině případů zdravotní řez. Pokud bezpečnostní řez skutečně respektuje náplň výše zmíněné definice, je relativně rychlý a ve srovnání s řezem zdravotním je výrazně levnější. Problémem dnešní praxe je, že ani ze strany investorů ani ze strany dodavatelů není dodržována „technologická kázeň". Částečně je to dáno širokým a nejednotným výkladem jednotlivých technologií řezu a někdy neochotou stromolezce ošetřit na stromě jen to nejnutnější, když je zvyklý dělat vše, co je potřeba.
Kvalitativní požadavky
Bezpečnostní řez odstraněním nebo redukcí řeší:
 větve zasahující do průjezdného či podchodného profilu
 větve suché, které svým pádem ohrožují provozní bezpečnost (viz definice)
 větve s rozvinutým defektem (prasklina, dutina, zřetelná infekce...), u nichž hrozí akutní zlomení
 větve s rozvinutými růstovými defekty, které mají vliv na jejich bezprostřední stabilitu (například rozvinuté tlakové větvení s počínající prasklinou či v kombinaci s výraznou hnilobou)
 větve zlomené či zavěšené ve stromě (případně další objekty, u kterých hrozí pád ze stromu)
 v některých případech též extrémně zatížené větve u křehkých dřevin (vrba, topol...)
Bezpečnostní řez neřeší:
 zásahy spadající charakterem do řezu zdravotního
 odstranění stabilních pahýlů a zlomů
 řešení akutní stability celého stromu, tedy jeho odolnosti proti vývratu, zlomu nebo rozpadu koruny jako celku
Bezpečnostní řez nejčastěji navrhujeme:
 u stromů s nízkou vitalitou
 u stromů krátkodobě perspektivních
 v případě omezených finančních prostředků
 u stromů se sníženou společenskou hodnotou nebo u stromů v otevřené krajině (je-li vůbec vyžadován)

Zdravotní řez - definice, charakteristika a cíle
Zdravotní řez je zaměřen na řešení zdravotního stavu stromu. Odstraňují se především větve suché, vitálně oslabené, nevhodné z hlediska architektury koruny, křížící se, infikované či napadené škůdci, rizikové z hlediska provozní bezpečnosti, to vše při zachování charakteristického habitu daného taxonu. Zdravotní řez primárně řeší cíle řezu bezpečnostního (akutní zajištění provozní bezpečnosti) a navíc dlouhodobě zlepšuje biomechanickou vitalitu stromu, tj. ovlivňuje jeho provozní bezpečnost v budoucnosti.
Samotný název tohoto řezu je poněkud zavádějící, protože vyvolává dojem, že tímto řezem strom uzdravujeme, nebo mu pomáháme zbavit se nějaké nemoci. To ovšem platí jen tehdy, je-li tento řez (často označován jako sanitární) součástí boje s konkrétní chorobou - například spálou růžovitých nebo s některou tracheomykózní chorobou.
Reálně je v praxi zdravotní řez v 95 procentech případů zaměřen na zdravotní stav dřeviny ve smyslu biomechanické vitality - tj. eliminaci a prevenci vzniku a možnosti selhání mechanických poškození, růstových defektů a defektů vzniklých působením patogenů.
Některé definice dávají za cíl zdravotnímu řezu stromů, kromě zlepšení zdravotního stavu dřeviny, také zlepšení fyziologické vitality dřeviny. Vitalita fyziologická se řezem jako takovým velice těžko ovlivňuje. Zde totiž hrají mnohem větší roli podmínky stanoviště. Řez však může ve dřevině nastartovat fyziologické procesy (zejména zvýšenou výmladnost) tím, že záměrně dojde k narušení hormonální a energetické rovnováhy. Je ale velice diskutabilní, jaký má tento efekt dlouhodobý vliv například na jedince s nízkou fyziologickou vitalitou, kteří často nemají dostatek energie pro tvorbu spontánního sekundárního obrostu. Pro stromy s nízkou fyziologickou vitalitou je naopak velice riskantní odstraňování jakéhokoliv množství asimilační plochy a zásahy na takovýchto dřevinách musí být posuzovány mnohem obezřetněji.
Zdravotní řez obecně nemění velikost a architekturu koruny stromu a strom by po řezu měl vypadat v očích laika jako před zásahem. Po jeho provedení by však mělo dojít k nastartování procesů (byť v malých krocích) vedoucích například k oslabení jednoho z kodominantů, omezení vlivu tlakového větvení, dlouhodobé stabilizace defektní větve nebo symetrizace nevyvážené části koruny. Pokud však dřevina nemá zásadní problémy neměla by se na ní realizace tohoto řezu prakticky projevit.
Pokud některé růstové defekty není možné opravit jedním zásahem na stromě, postupujeme vždy ve více krocích a pokud zásah nespadá do kategorie řezu bezpečnostního, volíme intenzitu zásahu spíše menší. Dříve používané pravidlo, že při zdravotním řezu můžeme odstranit až 30 procent listové plochy, je poměrně drastické, protože k porušení hormonální a energetické rovnováhy stromu může dojít již po odstranění 10 procent listové plochy. Je nutné si uvědomit, že záleží nejen na druhu a vitalitě jedince, ale i na lokalizaci odstraňovaných asimilačních orgánů v rámci dřeviny (zda se jedná o vrcholové nebo postranní části).
Zdravotní řez v sobě zahrnuje i aspekty dalších typů řezů, které jsou někdy samostatně zmiňovány v kategorii řezů udržovacích, většinou však jen upřesňují zásah, který by měl být beztak proveden již v rámci běžného zdravotního řezu (například řez symetrizační, odlehčovací...)
Dříve se jako jeden z cílů zdravotního řezu uvádělo prosvětlení korun, někdy samostatně definované jako řez prosvětlovací. Tento řez má smysl jen výjimečně u světlomilných dřevin vytvářejících hustý obvodový plášť, a to pro obnovení vnitřního obrostu koruny. Pro zajištění tohoto cíle je nutné ho realizovat zejména v obvodových partiích koruny. Zředění listové plochy koruny tímto řezem a jeho vliv na stabilizaci stromu (zvýšením prodouvavosti koruny) bylo v minulosti přeceňováno. Z dlouhodobého hlediska obvodové prosvětlení koruny spíše korunu zahustí tvorbou vnitřního obrostu. V každém případě je však nutné mít jasnou představu o cíli řezu a provádět ho velice citlivě.
Diskuze
Všichni z nás, kteří o stromy pečujeme, většinou umíme některou z definic zdravotního řezu odříkat jako básničku včetně spojení, že „cílem zdravotního řezu je odstraňování větví křížících se, rostoucích do středu koruny a větví zahušťujících". Před důslednou aplikací uvedeného spojení bych rád vyzval ty, kdo řez realizují, k zamyšlení nad funkcí větví uvnitř koruny. Je bez diskuze, že je nutné odstraňovat větve, které svým růstem způsobují vzájemné poškození takového charakteru, který snižuje jejich stabilitu.
Jiná situace je s větvemi, které vlastně přímé poškození nezpůsobují nebo mají „zahušťující" charakter. Dřeviny obvykle vytvářejí určité množství vnitřního obrostu koruny mimo jiné v závislost na druhových vlastnostech dřeviny. Dřeviny snášející zastínění mají obvykle přirozeně zahuštěné koruny a strom hustotu koruny reguluje přirozeně. Vnitřní obrost koruny je sice méně výkonný z hlediska celkové bilance tvorby asimilátů, ale svoji významnou funkci sehrává zejména v létě, kdy se při vysokých teplotách na obvodových partiích stromu asimilace zpomaluje nebo zastavuje. Vnitřní části koruny se tolik nezahřívají a asimilace zde pokračuje i při takovýchto podmínkách.
Velice důležitou roli sehrává vnitřní obrost koruny se zvyšujícím se stářím jedince. Pokud z důvodu zhoršeného zdravotního stavu musíme dřevinu stabilizovat, je nejefektivnějším způsobem snížení jejího těžiště. U korun s rozvinutým vnitřním obrostem koruny je realizace tohoto kroku například obvodovou redukcí mnohem šetrnější a efektivnější než u korun tzv. vyčištěných.
Nelze opominout ani srůsty větví, které mohou sice ojediněle, ale velmi účinně stabilizovat větvení s určitým defektem. Obávám se, že příliš kategorické dodržování některých definic by nebylo v souladu s potřebami stromů.

Problematika výmladnosti
Dalším diskutovatelným tématem při realizaci zdravotního řezu je regulace výmladnosti v koruně. Výmladnost je jedním z obranných mechanismů stromu. Vznik výmladků je vždy důsledkem porušení rovnováhy v rostlině, většinou jako reakce na nějaký stresový faktor. Často se strom výmladností snaží kvantitativně nahradit ty části, o které vlivem vnějších okolností přišel (například řezem či zlomením části stromu větrem). Výmladky strom vytváří pro nastolení porušené rovnováhy a za účelem obnovy sama sebe často v místě oslabení (poranění), tedy tam, kde je zvýšená spotřeba energie. Odstraněním výmladků omezujeme dřevině možnost vyrovnat se se vzniklým stresem a v podstatě postupujeme proti životní strategii dřeviny a prodlužujeme dobu nutnou pro nastolení původní rovnováhy.
V devadesátých letech bylo ještě poměrně častou praxí čištění koruny od výmladků a občas se s těmito přístupy setkáme i dnes. Výmladky samy o sobě jsou zdrojem energie pro rostlinu a v žádném případě ji neoslabují. Problematické začínají být až od určité velikosti, kdy pro jejich relativně málo pevný srůst s kmenem hrozí jejich vylamování. Většina výmladků v koruně dříve nebo později vlivem nastolení opětovné rovnováhy nebo velkého zastínění sama odumírá. Výmladky, které dosáhnou určité velikosti, je třeba redukovat nebo odstranit, dále je z provozního hlediska žádoucí odstraňování výmladků z kmene a zasahujících do průjezdného profilu nebo okolních objektů. Význam výmladků pro danou dřevinu je tím větší, čím menší je její fyziologická vitalita.
Výmladky a vnitřní obrost koruny tvoří významnou část asimilační plochy stromu, zejména je-li nutné přikročit ke stabilizaci stromu řezem v obvodových partiích. Fraxinus excelsior, Jihlava 2009
Nemohu si odpustit jednu malou úvahu související s výše diskutovanými tématy. Pokud se zamyslíme nad historií zahradnického oboru jako takového a nad kořeny péče o neovocné dřeviny, není možné si nepovšimnout vlivu ovocnářství - historicky mnohem rozvinutějšího odvětví zahradnictví. Právě v přístupu k řezu ovlivňujícího hustotu korun, redukci výmladnosti a prosvětlování bych hledal spíše kořeny v tradicích ovocnářství než v reálných potřebách neovocných dřevin.
Kvalitativní požadavky
Zdravotní řez řeší:
 všechny zásahy spadající do kategorie bezpečnostního řezu - tj. zajištění akutní provozní bezpečnosti (včetně zajištění podjezdného a podchodného profilu)
 z dlouhodobého hlediska minimalizuje rozvoj růstových defektů dřeviny - potlačuje kodominantní větvení, omezuje rozvoj tlakových větvení
 preventivně stabilizuje takové poškození nebo defekty, u kterých je zřejmý jejich budoucí vliv na provozní bezpečnost stromu
 odlehčením nebo redukcí minimalizuje vliv lokálních infekcí ve stromě na jeho stabilitu
 v odůvodněných případech prosvětluje obvodové partie koruny
 v případě sanačního řezu důsledně odstraňuje napadené části rostliny
Zdravotní řez neřeší:
 odstraňování drobných suchých větví - obvykle do průměru 1 cm - není-li to součástí dohody s investorem (obvykle z estetického důvodu)
 akutní stabilitu celého stromu, tj. jeho odolnosti proti vývratu, zlomu nebo rozpadu koruny jako celku
Zdravotní řez nejčastěji navrhujeme:
 u stromů střednědobě až dlouhodobě perspektivních
 u stromů s dobrým zdravotním stavem a fyziologickou vitalitou
 u stromů na místech s potřebou zvýšené provozní bezpečnosti
Termín realizace
Odstraňujeme-li v rámci zdravotního řezu malé množství živých větví, je optimální jeho provedení v době plné vegetace, tj. 2. polovina května až konec července - v závislosti na průběhu počasí. Pokud odstraňujeme větší množství živých větví, je vhodnější předjaří - opět podle počasí únor až 1. polovina dubna. Nemá smysl však tajit, že stromy se z provozních důvodů ošetřují téměř po celý rok a zde hraje zásadní roli fyziologická vitalita. Pokud je strom vitální a zásah malého rozsahu, jsem přesvědčen, že řez provedený i mimo optimální termín neznamená pro stromu významný stresový faktor. Velice opatrný bych byl při výběru vhodného termínu při práci se stromy s nízkou vitalitou, zejména musíme-li přistupovat k jejich výraznějším redukcím.
Nejběžnější udržovací řezy představují naprostou většinu zásahů prováděných na dospělých stromech. Pro jejich správnou realizaci neexistuje jednotná šablona, ale je jasné že pro pochopení dřeviny a její reakce na provedený zásah potřebujeme širokou škálu znalostí a osobních zkušeností, které musíme neustále korigovat na základě projevů dřeviny po provedeném řezu. Vyhodnotit kvalitu a účelnost provedeného řezu po jeho realizaci je poměrně těžké a staví ty, kdo hotové dílo přebírají, do nejednoduché situace. Špatně provedené ošetření se díky velmi proměnlivým kritériím u každého stromu nejednoduše prokazuje. Proto buďte odborníky a spolupracujte s certifikovanými profesionály!
David Hora, DiS. - CV v AK

Mýty o řezu zdravotním
„Zdravotní řez zlepší vitalitu (fyziologickou) stromu."
„Stromy jsou rády, když jim zdravotní řez provádíme."
„Zdravotní řez je detailnější než řez bezpečnostní, zejména se odstraňují i malé suché větve."
„Při zdravotním řezu zakracujeme preventivně všechny dlouhé větve, tak aby do budoucna byly méně odolné k rozlomení."

Za čáru:
Mýty o řezu bezpečnostním
„Bezpečnostní řez je v podstatě pouze odstranění suchých větví."
nebo naopak:
„Po realizaci bezpečnostního řezu nesmím v koruně stromu nalézt žádnou suchou větev."
„Odříznuté suché větve je nutné ošetřit stromovým balzámem."

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg