V novém čísle ZPK 4/2019 najdete:

Téma: SPOLUPRÁCE

Ružová záhrada v Dolnej Krupej

Zahradní slavnost na Flore Olomouc

Revitalizace parku Riegrovy sady, Praha

Jedeme v tom všichni

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív zakládání a údržba zeleně Stromy v Litvě

Stromy v Litvě

Tisk
Martin Němec
Přijíždíte-li do Litvy poprvé, jistě vás po překročení hranice zaujme ráz krajiny - nekonečné borové lesy, jezera, plochá zemědělská krajina. Podél silnic chybí aleje, na které jsme u nás tolik zvyklí, větší význam však mají samostatně rostoucí stromy v krajině.
Stromy k dobře uspořádané litevské usedlosti patří stejně jako malá sauna nebo čapí hnízdo. Starý dub či javor ve dvoře má svoji „duši", je součástí rodu. Pokud se v Litvě vůbec setkáte s alejemi, pak nejspíše podél vedlejších cest, nejčastěji z topolů. Naopak aleje podél příjezdové cesty ke dvorci či zámožnější usedlosti byly vysazovány jako výraz bohatství. Takové stromořadí pak většinou bývá z lip či javorů, méně již ze smrků a modřínů. Výjimečné stromořadí z borovic vede podél „napoleonské" cesty ke dvorci v Meikštai.
Solitérní exempláře
Vaši pozornost upoutají zajisté solitérní stromy v krajině. Nejčastěji se jedná o duby, z nichž mnohé jsou chráněny zákonem. Systém ochrany stromů se poněkud liší od našeho. Litevci mají zavedeno několik úrovní ochrany: nejvýše stojí „památníky přírody", což jsou ty nejcennější, nejmohutnější a nejstarší stromy. Jejich soupis obdobný našemu ústřednímu seznamu je veden Agenturou ochrany přírody. Chráněné botanické objekty a chráněné objekty místního významu vyhlašují k ochraně krajské úřady. Proces vyhlášení ochrany stromu je poměrně složitý a často se mu úředníci z krajských úřadů brání. Nemají s tím zkušenosti, nechtějí si přidělávat práci a obávají se, že po vyhlášení bude nutné se o strom starat a vynakládat peníze na jeho údržbu. Sám jsem podal několik návrhů na vyhlášení ochrany stromů, bez osobní aktivity a kontaktů by ale nejspíš celý proces skončil někde v šuplíku. Chráněné stromy jsou většinou obehnány více či méně zdobným plůtkem a směřuje k nim dřevěný vyřezávaný ukazatel.
Litevci mají ke stromům silný vztah, často svázaný s pohanskými nebo křesťanskými tradicemi. Stromům přikládali ochrannou a léčebnou moc, věřili, že duše mrtvých se „stěhují" do stromů. K významným starým stromům přinášeli kameny, obětiny, stavěli zde kůly se symboly Slunce, hvězd a úrody a ke stromům se také modlili. V blízkosti těchto uctívaných stromů nebylo například možné zabít nepřítele. Kdo poškodil strom, byl jakoby prokletý a nevedlo se mu dobře. Později se na stromech a kůlech místo pohanských symbolů začaly objevovat křížky, obrázky a sošky svatých. Bohužel mnoho pro pohany posvátných stromů křesťané pokáceli.

Litevci využívají stromy i méně obvyklými způsoby. Již jen ojediněle je možné nalézt stromy, kde včelstva sídlí přímo v dutinách za přístupovými dvířky nebo se zavěšenými úly vyrobenými z dutých klád. Na jaře je populární navrtávání javorů a bříz a pití získané tekutiny. Nám již prakticky neznámý je sběr a využití smůly z borovic, které v Litvě bylo možné nařezávat ještě počátkem devadesátých let.

Ti největší z Litvy
Mnohé z litevských chráněných stromů dosahují úctyhodných rozměrů. Modřín v Degsnes vysoký 46 m je nejvyšším stromem v Litvě, následují ho smrky 45 m, borovice 42 m. Neobyčejný je „Čarodějný smrk" u Šilutes s obvodem 7,5 m.
Neobjevil jsem krásnější lípy než „Lípu Matičku" v obci Braziukai nedaleko od Kaunasu s obvodem kmene 8,40 m a „Lípu Krasavici" v Lampedžiai s obvodem 7,2 m. Velice zajímavá lípa roste v obci Papiles. Má 13 kmenů, dva se již vylomily, obvod je neměřitelný.
Za pozornost stojí také například jalovce, a to ať už jejich hektarové porosty či mnohakmenné, až 20 metrů vysoké solitéry. Mezi chráněnými stromy najdete olše, jilmy, jasany, topoly, javory, hrušně i další druhy. Sám jsem například objevil a navrhnul k ochraně u dvorce v Pašimše brslen evropský s kmínkem o obvodu 91 cm.
Litevským národním stromem je dub. Nádherné exempláře najdete na mnoha místech, například v Tverečiaus, obvod 7,5 m, Sandariškiai 7,2 m, v Trainiškis 6,2 m, v Kazliškiai 7,2 m, ve Vieštovenai 7,7 m, v Glitiškés 7,4 m atd. Stromy jsou díky drsným klimatickým podmínkám většinou mnohem starší než se zdá.
Další z unikátů je ve vesnici Bijotai, kde můžete obdivovat dva duté duby. Okolo jejich torz jsou postaveny prosklené domky, které je chrání před povětrnostními vlivy. V jednom z dubů počátkem 19. století žil a psal knihy litevský obrozenec a básník Dionizas Poška, ve druhém měl malé muzeum.
Dub ve Stelmuže
A který je litevský „nej nej" strom? Samozřejmě, že to je dub ve Stelmuže, blízko Zarasai. Jeho obvod měří 9,6 m a stáří je odhadováno na 1000 až 1500 let. Jde tedy o třetí nejstarší a nejmohutnější dub v Evropě! Bohužel není v nejlepším stavu, zejména kvůli nevhodným zásahům v minulosti i zanedbání pravidelné péče. V roce 2006 byla realizována první etapa záchranných prací - zlepšení fyziologické vitality, dub je pravidelně sledován. V letošním roce krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem ochrany přírody podpořil návrh na sestavení mezinárodní skupiny specialistů - arboristů a dendrologů, která bude mít za úkol zpracovat dlouhodobý plán péče o tohoto cenného velikána. S potěšením mohu poznamenat, že práce v této skupině se zúčastní i čeští arboristé.
Litva letos slaví významný svátek - 1000 let od první písemné zmínky o své zemi. Stelmužský dub je tak pravděpodobně jediným živým svědkem vzniku Litvy. Jeho význam však dalece přesahuje hranice této země. Je to úžasné dílo přírody, které si zaslouží obdiv nás všech.

Lesy a parky
Za pozornost stojí v Litvě nejen jednotlivé stromy. Mohu doporučit návštěvu největšího dubového lesa v Litvě, nedaleko od Vilniusu, u obce Dukštas. Lesní komplex je součástí projektu Natura 2000, vyskytuje se zde mnoho druhů bezobratlých včetně páchníka a roháče a bezpočet zástupců z ptačí říše. U parkoviště jsou umístěny informační tabule, podél začátku bezbariérové stezky stojí desítky dřevěných plastik mytologických postav a pohádkových bytostí. Na konci jedné ze stezek najdete mýty opředený kámen se znaky připomínajícími runy. A u něj je, jak jinak, urostlý dub. Škoda, že sírovec na kmeni rychle přispívá k jeho zániku.
Dalším významným komplexem se starými duby je městský park „Ažuolynas" v Kaunasu, který byl díky výskytu páchníka hnědého zařazen do programu Natura 2000. Na ploše 63 hektarů rostou až 310 let staré duby s obvody kmenů až 150 cm.
Zajímavé staré duby byly ošetřeny v areálu rafinerie Mažeikiu nafta. Zásahy byl provedeny v souladu s principy přírodě blízkého ošetřování stromů. O další zajímavé duby je pečováno v rámci mých dobrovolnických aktivit v přírodně krajinářském chráněném území u Benediktavas.


Martin Němec (1962) - absolvent střední zemědělské technické školy a specializačního studia Komplexní péče o dřeviny, držitel certifikátu European Treeworker, profesionální arborista od roku 1986. Od roku 1999 ošetřuje památné stromy v Litvě.

Fotografie: M. Němec, V. Balkúnas

O chráněných stromech je možné najít informace v knize Medžiai senoliai Lietuvoje, která byla vydána jako součást litevsko-česko-švédského projektu „Ochrana stromů - objektů přírodního a kulturního bohatství", nebo v publikaci Lietuvos gamtos paminklai o památnících přírody. Dub ve Stelmuže má své internetové stránky - www.stelmuzes-azuolas.lt.

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg