V novém čísle najdete:

Téma: Květiny

 

Květiny a bylinné patro kolem nás

Interaktívna experimentálna záhrada na FZKI SPU v Nitre

Hummelo - soukromý trvalkový ráj Pieta Oudolfa

Květinový záhon ve veřejném prostoru

Zkušenosti s použitím květin ve Zlíně

Trvalkové výsadby ze suchomilných rostliny

The Path: Show světového formátu

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív krajina Větrná elektrárna v krajině

Větrná elektrárna v krajině

Tisk

Lukáš Štefl

V krajině České republiky se v posledních několika málo letech začaly objevovat nové prvky a to sice stavby větrných elektráren. Politicky zajištěná podpora těchto energetických zdrojů zapříčinila jejich velmi rychlý rozvoj a stále stoupající zájem o jejich výstavbu. Následující článek by měl stručně charakterizovat hlavní vlivy a souvislosti týkající se umísťování těchto staveb do krajiny a nastínit možnou cestu k řešení této problematiky.

VÝVOJ SITUACE V ČR
První stavby větrných elektráren se na našem území objevily počátkem 90. let minulého století. Skutečný rozvoj však nastal po roce 2004 a to hlavně díky řadě politických opor a zvýhodnění tohoto zdroje energie. Z údajů zveřejněných Českou společností pro větrnou energii vyplývá, že celkový počet větrných elektráren v ČR byl ke konci roku 2006 cca 62. Stejný zdroj udává k 1.6.2009 na našem území již cca 127 těchto staveb. Ze závazků daných našim členstvím v EU (tykajících se podílu obnovitelných zdrojů energie) a současného vývoje této problematiky, lze předpokládat, že počty větrných elektráren v naší krajině budou každoročně narůstat.

VLIVY VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN NA KRAJINU - RIZIKA
Větrné elektrárny jsou technické objekty, které se díky svým rozměrům (hlavně výška, jež se pohybuje v rozpětí 80 až 150 m a výrazně tak převyšuje ostatní krajinné prvky), dynamickému charakteru (pohyb vrtule) a neobvyklosti (novotvar, geometrické linie, vertikální charakter, použitý materiál) stávají téměř vždy nepřehlédnutelnou krajinnou dominantou.
Větrné elektrárny díky působení všech svých vlastností jednoznačně dominují pohledům a upoutávají naši pozornost (díky pohybu vrtule na větší vzdálenost než-li prvky statické). Umístěním těchto staveb do krajiny tak dochází k významnému ovlivnění až změně krajinného rázu, vzniká i nová charakteristika této krajiny, může dojít k potlačení současných krajinných prvků či dominant, narušení stávající estetické hodnoty krajinného rázu či harmonického měřítka krajiny.
Málo diskutovaným, ale velmi závažným problémem může být i tzv. „nepřímý" vliv větrných elektráren na okolní krajinu. Ten spočívá v nebezpečí, že doposud „nedotčené" lokality ve kterých jsou již povoleny/postaveny stavby větrných elektráren, mohou být následně vystaveny velkému tlaku dalších různých investorů či záměrů. Může tak dojít k významné změně v poměru mezi prvky přírodními a umělými (resp. kulturními) a tím tak i podstatné změně této krajiny.

VIDITELNOST A PŮSOBENÍ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN V KRAJINĚ
Nejvýznamnější faktor ovlivňující působení těchto staveb je jejich začleněni a vazba na okolní krajinu. V otevřených krajinách větrné elektrárny nezabírají tak velkou část viditelného pole jako v krajinách uzavřených. V otevřených krajinách tedy díky velikostnímu nepoměru mezi velikostí krajiny a velikostí elektráren nemusí elektrárny dominovat měřítku krajiny. V uzavřených krajinných prostorech je tato situace opačná. Pro krajinu ČR je příznačné její drobné měřítko. Novou dominantu v podobě větrné elektrárny (o zmíněné výšce cca 80 - 150 m) lze většinou velmi obtížně začlenit do této krajiny, a ve většině případů tak přesahují její měřítko a významně jej narušují.
Důležité je i vlastní umístění větrných elektráren ve vztahu k reliéfu. Viditelnost elektrárny umístěné na konkávních plochách může být zdůrazněna jejím kontrastem s pozadím (horizontem, svahem). Naopak na konvexních plochách elektrárna vystupuje (je pozorovatelná proti obloze) a zmíněný kontrast tak nenastává.

MOŽNÉ SMĚRY PŘÍSTUPU K ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY UMÍSŤOVÁNÍ VĚTRNNÝCH ELEKTRÁREN DO KRAJINY
Připustíme-li fakt, že větrné elektrárny se stávají prvky některých částí naší krajiny, je nutné tuto situaci řešit odborným způsobem, jež zajistí co nejvíce šetrné začlenění těchto staveb do krajiny, za současného respektovaní rozsáhlého spektra dalších vlivů a souvislostí.
Následující body (v ideálním případě jejich kombinace) naznačují možné směry a způsoby budoucího řešení problematiky umísťování větrných elektráren do krajiny.

1) RESPEKTOVÁNÍ OBECNÝCH PRAVIDEL KRAJINNÉ KOMPOZICE A MOŽNOSTÍ ZAČLENĚNÍ STAVEB
Existují různé způsoby jak začlenit dominantní stavby do krajiny. Vhodným výběrem lokalit a respektováním obecných pravidel krajinné kompozice a možností začlenění staveb je možné docílit toho, aby tyto stavby co nejméně rušily či negativně ovlivňovaly stávající krajinný obraz. V případě větrných elektráren se může jednat např. o tyto zásady: uzpůsobení velikostí nových prvků krajinné scény k prvkům stávajícím, dominance a kontrast elektráren před homogenním pozadím (před různorodým pozadím stavby nemusí tolik dominovat), situování těchto staveb do lokalit s vyšší hustotou ostatních prvků (tím může být částečně potlačena dominance elektrárny), vzájemné uspořádání elektráren (lépe působí je-li v rozmístění jasný řád, pravidelné a jednotné rozestupy, jednotná výška, směr natočení, apod.).

 

Rámcové zásady ochrany krajinného rázu podle příslušnosti ke krajinářskému typu

krajinný typ

krajinářská hodnota

ochrana krajinného rázu (KR)

potenciální umístění v. elektráren

A krajina plně antropogenizovaná

-

KR zasluhující ochranu neexistuje

ANO

0

nové počiny nejsou z hlediska ochrany KR omezovány

ANO

+

případná ochrana dochovaných fragmentů KR

ANO/NE

B krajina harmonická

-

ochrana zbytků KR v typických či jedinečných oblastech

ANO/NE

0

nebudovat objekty vymykající se harmonickým vztahům

NE

+

preventivní ochrana KR ( harmonické měřítko krajiny)

NE

C krajina relativně přírodní

-

renaturalizace v místech po povrchové těžbě, imisních katastrofách atd., obnova či tvorba nového KR

NE

0

ochrana KR (ten je předurčený přírodními podmínkami)

NE

+

plošná ochrana krajinného rázu

NE

 

 

Tab. 1. Rámcové zásady ochrany krajinného rázu podle příslušnosti ke krajinářskému typu. Sestaveno dle zásad definovaných LÖW - MÍCHAL (2003), upraveno.

 

2) KATEGORIZACE (TYPIZACE) KRAJINY VE VZTAHU K VĚTRNÝM ELEKTRÁRNÁM
Princip: v různých typech krajiny může mít umístění větrné elektrárny různý dopad.
Tato typologie by spočívala v předem dané přípustnosti či nepřípustnosti umístění stavby větrné elektrárny v závislosti na jednotlivém typu krajiny. Vzhledem k velmi obsáhlému typu krajin, které se u nás vyskytují, není takřka možné sestavit objektivní typologii určenou pro přímé využití v praxi. S jistou mírou zobecnění lze však sestavit tzv. rámcové zásady. Ty by mohly v jednotlivých typech krajiny vymezit podmínky pro případné umístění větrných elektráren.
Možný příklad využití tzv. rámcových zásad ukazuje Tab.1. Eventuální umístění větrných elektráren zde vychází z obecných podmínek ochrany krajinného rázu v jednotlivých krajinářských typech. Výrok ANO či NE je zde chápán pouze jako předběžné a zjednodušující pravidlo, které umožňuje utvořit si prvotní představu o přijatelnosti umístění větrné elektrárny v jednotlivém krajinném typu. Nedá se brát jako pravidlo závazné, neboť je vždy nutné zohlednit konkrétní charakteristiky, specifika a dopad na dané lokalitě.

3) KOMPLEXNÍ MEZIOBOROVÉ STUDIE
Jedná se patrně o nejlepší možné řešení této problematiky. Hlavní kroky těchto studií se dají shrnout v následujících bodech :
 preventivní vyhodnocení všech charakteristik a aspektů daného území, které by mohly být ohroženy potencionální výstavbou větrných elektráren
 vymezení priorit, hodnot a hlavně limitů daného území
 definice jasných pravidel a podmínek spojených s potenciálním umístěním staveb větrných elektráren (lokalizace, vzájemné rozmístění, počet, výška,..)
 zpracování těchto studií pro jednotlivé územní celky → jejich výsledky závazné pro další postupy
 VÝSLEDEK: vymezení nevhodných, ale i vhodných lokalit pro umístění větrných elektráren
Příklad osnovy detailní komplexní studie řešící možnost umístění větrných elektráren ukazuje Tab.2.

ZÁVĚR
Stavby větrných elektráren bezesporu ráz naší krajiny ovlivňují a mění. Musíme proto předem definovat jasná pravidla a limity, které budou umísťování a výběr lokalit pro tyto stavby řešit. Jen tak nenastane situace, že pod sílícím tlakem investorů bude naše krajina "plná" staveb větrných elektráren, které v ní budou rozmístěny bez jakéhokoliv jejího pochopení, řádu, začlenění, pravidel či estetického souladu.

LITERATURA:
Tabulka aktuálních instalací k 1.6.2009. ČSVE: Česká společnost pro větrnou energii [online]. 29.06.2009, [cit. 02.07.2009]. Dostupný z WWW: <http://www.csve.cz/clanky/detail/120>

LÖW, J. - MÍCHAL, I. Krajinný ráz. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2003. 552 s. ISBN 80-86386-27-9.

SALAŠOVÁ, A. - KUCHYŇKOVÁ, H. - KASLOVÁ, J. et al. Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny. Ostrava, 2007.

OSNOVA STUDIE

1) OCHRANA PŘÍRODY

1) ochrana přírody

­ analýza území, limity, návrhy regulativů

1.1) základní charakteristika zájmového území (sumarizace)

­ VKP a prvky ÚSES

­ ZCHÚ

­ zvláště chráněné druhy rostlin/živočichů

­ soustava NATURA 2000 (SPA i SCI)

1.2) limity území (zákon č. 114/1992 Sb.)

­ limity VKP a prvků ÚSES

­ limity ZCHÚ

­ limity zvláště chráněných druhů rostlin/živočichů

­ limity soustavy NATURA 2000 (SPA i SCI)

1.3) stanovení ochranných pásem

­ stanovení regulativů: úprava stávajících ochranných pásem (dle možných vlivů VE)

2) OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU

2.1) posouzení vhodnosti území pro umísťování VE vyhodnocením

­ přírodních hodnot území

­ vybraných kulturně – historických charakteristik území s významným percepčním projevem

­ významných kulturních dominant

­ harmonického měřítka krajiny

­ prostorových vztahů

2.2) percepční terénní šetření/ určení:

­ významných stanovišť pro posuzování krajinného rázu

­ citlivých pohledových horizontů

­ charakteristických znaků vnímané krajinné scény

­ působení kulturních dominant

­ působení historických krajinných struktur

­ dochovanosti architektonických znaků

2.3) ochrana krajinného rázu - zdůvodnění, doporučení, návrhy limitů a regulativů dle:

­ vzhledové charakteristiky VE

­ vhodnosti umísťování VE podle typu krajiny

­ A plně antropogenizovaná

­ B harmonická

­ C relativně přírodní

­ přírodní hodnoty krajiny

­ viz. 1) ochrana přírody

­ hlavně VKP, ZCHÚ, ÚSES, přírodní parky

­ kulturně-historické hodnoty krajiny

­ historické krajinné struktury

­ sakrální stavby

­ městské/vesnické památkové rezervace, zóny

­ historické zahrady a parky

­ významné rekreační a lázeňské oblasti

­ vizuálního vlivu VE na KR - vymezení :

­ území se zvýšenou pohledovou citlivostí

­ pohledových horizontů

­ krajinných dominant

­ stanovišť posuzování krajinného rázu

­ estetické hodnoty krajiny

2.4) mapové výstupy

­ "mapa ochrany přírody"

­ "mapa hodnoty krajiny"

­ "souhrnná mapa limitů umísťování VE"

Tab. 2. Osnova komplexní mezioborové studie tykající se možnosti umístění staveb větrných elektráren ve vybraném území. (Pozn. VE = větrná elektrárna) Sestaveno z podkladů dle SALAŠOVÁ - KUCHYŇKOVÁ - KASLOVÁ (2007).
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg