V novém čísle ZPK 4/2019 najdete:

Téma: SPOLUPRÁCE

Ružová záhrada v Dolnej Krupej

Zahradní slavnost na Flore Olomouc

Revitalizace parku Riegrovy sady, Praha

Jedeme v tom všichni

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív zakládání a údržba zeleně Inventarizace stromů – východiska a metodiky

Inventarizace stromů – východiska a metodiky

Tisk
Jaroslav Kolařík

V souvislosti s nárůstem zájmu veřejnosti v oblasti péče a kontroly stromů je zřejmé, že nastává čas pro standardizaci postupu inventarizací stromů a jejich kontrol. Postupy používané v dosavadní praxi jsou často neúplné a nereflektují požadavky novodobé praxe. K tomu, abychom mohli definovat, co to znamená kvalitně a komplexně provedená inventarizace stromů, se nejprve musíme zamyslet nad jejím hlavním účelem.

Vlastník stromů má ze zákona dvě základní povinnosti: zabraňovat vzniku škod vyplývajících z titulu vlastnictví stromů jako určitého typu nemovitého majetku (Občanský zákoník č. 40/1964 Sb.), a pečovat o ně a zabraňovat vzniku jejich poškození (Zákon o ochraně přírody č. 114/1992 Sb.)
Myslím, že je tedy logické tvrzení, že jakákoli inventarizace musí primárně naplňovat tyto potřeby vlastníka stromů a musí tedy obsahovat hodnocení provozní bezpečnosti stromů a návrh ošetření včetně stanovení naléhavosti jednotlivých zásahů
Hodnotitel (arborista - konzultant) provádějící inventarizaci tedy předává svému zákazníkovi - vlastníku stromů - výše uvedené dvě základní informace včetně automatické záruky za jejich kvalitu a komplexnost. Tento požadavek současně poukazuje na úroveň kvalifikace osoby, která inventarizace provádí.
Hodnotitel musí mít odpovídající znalosti v oborech dendrologie, arboristická technika (ošetřování stromů), fyziologie a anatomie stromů, základy nauky o dřevě a materiálového inženýrství (selhávání stromů), fytopatologie (především dřevní houby a dřevokazný hmyz) a znalost souvisejících metodik (oceňování dřevin, pokročilé hodnocení provozní bezpečnosti apod.)
Z tohoto výčtu je zřejmé, že odpovídající provedení inventarizace stromů je velmi komplexní úkol, který se vymyká studijním oborům nabízeným v současné době středními a vysokými školami. Nejčastější kvalifikací člověka, který provádí inventarizace stromů, je absolvovaná lesnická, zahradnická či agronomická fakulta některé z vysokých škol či univerzit. Z uvedeného je ovšem jasné, že kompletní vzdělání nutné pro celkové pojetí studovaného tématu může zájemce získat pouze kombinací studia s následným postgraduálním vzděláním. Přelomem v této praxi by mělo být otevření nového studijního oboru Arboristika na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v září tohoto roku.

Inventarizace stromů
Definujme si tedy, co by konkrétně měla inventarizace stromů zahrnovat, abychom ji mohli považovat za kompletní.
Prvním bodem je lokalizace stromů. Ta se provádí nejčastěji s využitím zaměření v podkladových mapách (ať již katastrálních, technických či v leteckých snímcích). Využití systémů GPS dosud komplikuje jejich nedostatečná přesnost v praktických podmínkách porostů a členitého terénu. Využití identifikačních štítků či čipů má sice pouze doprovodný charakter, ovšem při praktickém využití dat z inventarizace se může jednat o zcela zásadní faktor.
Další oblastí je zjištění základních dendrometrických charakteristik, tedy průměru kmene, výšky stromu, průměru (průmětu) koruny a výšky nasazení koruny. Zjištěné informace lze následně využít i pro další účely, jako je například oceňování dřevin (metodika Agentury ochrany přírody a krajiny ČR) nebo kalkulace větrné zátěže (metoda WLA - Wind Load Analysis). Přesnost jejich určení tedy musí odpovídat citovaným metodikám. Hodnotitel by měl být vybaven odpovídajícími přístroji pro měření průměrů (průměrky, obvodová pásma) a výšek (výškoměry různých konstrukcí) a musí být schopen s nimi pracovat bez vzniku systematických chyb.
Do této oblasti informací můžeme zahrnout i určení taxonu dřeviny.

Hodnocení stavu stromu
Základní roli má zhodnocení stavu stromu. Na tomto místě je třeba se zamyslet nad používanou metodikou. Používání příliš rozsáhlých metodik může sice působit komplexním dojmem, ovšem významným způsobem snižuje jak přehlednost hodnocení, tak i možnost jeho následné aktualizace. Naopak hodnocení stromů příliš málo charakteristikami (v extrémním případě jen jednou hodnotou) vede k nemožnosti analyzovat stav stromů ve zkoumané oblasti a usuzovat na příčiny jeho změn. Praktickým důsledkem zvážení těchto dvou extrémů je jednak odmítnutí využívání tzv. sadovnické hodnoty dřevin jako jediného identifikátoru stavu stromů, jednak omezení počtu hodnot na tři až čtyři základní oblasti - fyziologické stáří, fyziologický stav (vitalita), mechanický stav (zdravotní stav, provozní bezpečnost) a doplňkové hodnoty (estetický, ekologický význam stromu, umístění v kompozici apod.)
Z pohledu hodnocení rizik, která strom představuje pro své okolí, stojí za zvážení možnost taxativního výčtu defektů, které byly v rámci šetření nalezeny. Takový výčet poskytuje hodnotiteli následně důkaz, že při svém šetření vzal v úvahu všechny souvislosti pro vynesení výsledného výroku. Výčet základních defektů je možné provádět například pomocí zkratek do databázových položek (možnost následného vyhledávání stromů s určitým typem defektu) nebo prostým zápisem do obecné poznámky.

Návrh ošetření
Pravděpodobně nejdůležitější částí hodnocení je návrh ošetření. Na základě dříve popsaných charakteristik tak hodnotitel předkládá vlastníku stromů konstruktivní cestu, jak řešit nevyhovující stav stromu, případně jak postupovat při běžné péči. Vzhledem ke skutečnosti, že naprostá většina stromů v prostředí obývaném lidmi potřebuje nějaký typ péče (byť v mnohaletých intervalech), měl by návrh pěstebního zásahu chybět v podstatě jen v naprosto výjimečných případech.
Zásahy je nutné členit do tříd naléhavosti, protože pouze takový přístup umožňuje vlastníku stromů plánovaný zásah členit například podle jeho finančních možností. Navíc tak lze upozornit na zásahy vysoce naléhavé, u nichž by mohlo hrozit riziko z prodlení.
Pro účely popisu typu zásahů byl na konci minulého roku vydán Sekcí péče o dřeviny seznam zásahů pro realizaci na stromech v urbanizovaném prostředí. Od tohoto seznamu se nadále odvíjí postupná tvorba ceníků a další aktivity v rámci oboru arboristiky. Je proto vhodné v rámci průzkumů tuto nomenklaturu respektovat.

Forma předávaných dat
Významnou důležitost má i forma předávaných dat. Při inventarizaci stromů se setkáváme zcela pravidelně s faktem, že množství stromů v rámci hodnocené oblasti se pohybuje ve stovkách či tisících jedinců. Navíc se jedná o data, která budou nutně využívána po mnoho let (desetiletí) v průběhu realizace předepsaného typu ošetření a v tomto časovém úseku je nutné zajistit možnost jejich aktualizace.
Z těchto důvodů je nutné počítat s využíváním získaných dat v rámci některého z databázových systémů. Optimální volbou jsou systémy propojené s digitální mapou - systémy GIS. Podobným systémem v současné době disponuje již většina měst.
Další volbou jsou speciální oborové systémy, které kromě obecných funkcí systémů GIS umožňují uživateli i další funkční možnosti, související specificky s otázkami péče o stromy.
Mezi tyto speciální možnosti patří například:
- Možnost sestavovat pracovní příkazy - tedy zadávat dávkově k ošetření práce podle určitého klíče a stejným způsobem (dávkově) tyto práce přebírat do karet stromů jako práce realizované. Pokud tento modul chybí, může být využívání systému při aktualizaci dat natolik zdlouhavé a komplikované, že k němu uživatel raději nepřistupuje.
- Využívání dat pro další související úlohy (oceňování stromů podle různých metodik, sofistikované hodnocení statických poměrů stromů apod.)
- Možnost připojování souvisejících souborů ke kartám stromů, ale i celých ploch. Může se jednat o fotodokumentaci, elektronické verze různých dokumentů apod.
- Možnost evidence systému kontrol - a to nejen u jednotlivých stromů (což může být mimo možnosti uživatele systému), ale i k jednotlivým plochám.
Na uživateli pak záleží, zda se rozhodne pro obecný databázový modul bez speciální funkčnosti, nebo zda zvolí oborový software s profesionálním rozhraním. Každopádně je třeba konstatovat, že předávání inventarizací více než cca 100 ks stromů pouze v papírové podobě lze v současné době považovat již za anachronismus.

Financování inventarizace
Obecným problémem většiny obcí a měst je značný počet stromů, rostoucích na jejich pozemcích a z toho vyplývající vysoká finanční náročnost realizace komplexní inventarizace. Ještě než začneme popisovat možná řešení, je třeba upozornit na fakt, že inventarizace stromů je úkolem, který souvisí se správou veřejného majetku. Tak jako při správě jakékoli jiné věci, i v případě stromů pro zahájení kvalifikované komplexní péče nutně potřebujeme základní informace: kolik stromů máme ve správě, v jakém jsou aktuálním stavu, jaký je optimální plán péče. Bez těchto informací nejsme schopni ani naplánovat kvalifikovanou péči, ani prokázat adekvátní úroveň kontroly, nemluvě o možnosti získání finančních prostředků z externích zdrojů. Dříve či později bude každý vlastník či správce nucen provést inventarizaci stromů, protože v opačném případě není schopen svou práci provádět tak, aby odpovídala současným standardům (tedy aby byla „lege artis").

Řešení financování inventarizací jsou v podstatě dvě:
1) Postupné naplnění databáze o stavu stromů počínaje nejfrekventovanějšími oblastmi (dětská hřiště, sportoviště, hřbitovy, centrální stromořadí a parky) až po oblasti s nižší frekvencí pohybu osob. Při využívání odpovídajícího databázového systému je relativně snadné držet data o stromech aktuální i v případě postupné inventarizace zahrnující více než deset let.
2) Jednorázová realizace inventarizace dřevin jako podklad pro žádost na Operační program životní prostředí (www.opzp.cz). S pomocí tohoto operačního programu lze v rámci osy 6.5. (Podpora regenerace urbanizované krajiny), příp. osy 6.3. (Obnova krajinných struktur) požádat o prostředky pro realizaci pěstebních zásahů na soliterních stromech a jejich porostech. Jako podklad pro tyto zásahy jsou požadovány inventarizace s popisem nutných zásahů, které tvoří část uznatelných nákladů. Tento program bude fungovat do roku 2013.

Z uvedených skutečností vyplývá, že v současné době lze inventarizaci stromů chápat jako nutný podklad pro kvalitní a kvalifikovanou správu stromů v urbanizovaném prostředí. Jedná se o jediný způsob, jak provádět na odpovídající úrovni kontrolu provozní bezpečnosti stromů a plánovat nutné pěstební zásahy. Pokud tedy správce pozemků (a stromů) k podobnému soupisu přistoupí, je bezpodmínečně nutné, aby použitá metodika byla komplexní, databázový systém adekvátní a aby realizátorem terénních prací byly osoby s odpovídající kvalifikací.

Ing. Jaroslav Kolařík, PhD. - absolvoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Doktorát v oboru Fytologie lesa obhájil na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Vedoucí autorského týmu zpracovatelů dvoudílné metodiky Péče o dřeviny rostoucí mimo les I. a II., spoluautor metodiky WLA a oceňování dřevin AOPK ČR.

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg