V novém čísle najdete:

Téma: 100 let oboru

 

Ohlédnutí za 100 lety oboru zahradní a krajinářská tvorba z různých pohledů

Úvahy nad budoucností - jak se náš obor bude vyvíjet?

Anketa

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív teorie a dějiny zahradního umění Historie a současnost národní kulturní památky Vyšehrad

Historie a současnost národní kulturní památky Vyšehrad

Tisk
Drahomíra Kolmanová
„Daleko široko se rozkládá kraj... obklíčený horami, jež se podivuhodným způsobem táhnou po obvodu celé země, že se na pohled zdá, jakoby jedno souvislé pohoří celou tu zemi obklopovalo a chránilo. Povrch zaujímaly širé lesní pustiny. Vody tam byly čisťounké a lidskému užívání zdravé... Je to divná věc a lze z ní uvážiti, jak vysoko se vypíná tato země: Nevtéká do ní žádná cizí řeka, nýbrž všechny toky malé i velké, pojaty arci do větší řeky, jež slove Labe, tekou až do Severního moře." (Kosmova kronika česká)
V té zemi, na skále nad Vltavou, po staletí dlí staroslavný Vyšehrad.
Od počátků k novověku
Díky své strategické poloze patří Vyšehrad k nejdéle osídleným lokalitám pražské kotliny. Osídlení je archeologicky prokázáno v době 3200 let před naším letopočtem.
První písemná zpráva pochází z roku 1003, kdy Vyšehrad náležel Přemyslovcům. V letech 1067 - 1140 byl centrem české státnosti 1). Vládl odtud první český král Vratislav I., po něm jeho bratr Konrád a pak Vratislavovi synové. Vratislav přebudoval knížecí sídlo na královský hrad, založil chrám sv. Petra - nynější chrám sv. Petra a Pavla - a při něm zřídil tzv. Vyšehradskou kapitulu, církevní jednotku podřízenou přímo papeži.
Počátkem 14. století 2) Jan Lucemburský rozprodával zdivo vyšehradského hradu k výstavbě kapitulních domů. Následuje doba vlády Karla IV., syna Jana Lucemburského a poslední Přemyslovny Elišky. Karel IV. buduje kamenné opevnění, z úcty k přemyslovským předkům opravuje vyšehradský hrad a do korunovačního ceremoniálu českých králů zavádí v předvečer korunovace pouť na Vyšehrad. Zde se budoucí král účastnil mše a na důkaz pokory se poklonil lýčené mošně a střevícům Přemysla Oráče, které byly uchovány v chrámu až do husitské bitvy na Vyšehradě v roce 1420.
Doba husitská přináší Vyšehradu zkázu. Pražané, na jejichž straně Vyšehrad stál, náporu husitů neodolali. Vyšehrad byl dobyt a vypleněn, kostely byly rozbořeny. Ve 2. polovině 15. století zakládá král Jiřík z Poděbrad „město hory Vyšehradu".
17. století bylo dobou válek. Město Vyšehrad těžko odolávalo náporu útočníků. Habsburkové se proto rozhodli vybudovat v jeho místě vojenskou pevnost, která by chránila Prahu od jihu. V roce 1655 tedy město hory Vyšehradu zaniká.
Barokní pevnost byla budována sto let, v jejím zdivu mizí další část středověkého hradu. Na území královského a knížecího okrsku (akropole), v místě dnešního parku s Myslbekovými sochami, budují Habsburkové vojenskou zbrojnici a u ní prostor pro výcvik vojska.  V prostoru cvičiště vzniká v 1. polovině 20. století hřiště Slavoje Vyšehrad, které bylo užíváno až do roku 2002.
19. století přináší na Vyšehrad ducha národního obrození. Pevnostní charakter ztrácí opodstatnění, vojenský erár prodává pozemky městu. Probíhá výstavba novodobých objektů vyšehradské kapituly. Na přelomu 19. a 20. století byl vystavěn Slavín, hrobka významných osobností české kultury, který se stal národním pohřebištěm.
Vojensky strohé vzezření vyšehradské pevnosti ustoupilo krajinářským úpravám. Změny podoby Vyšehradu z této doby tvoří základ jeho podoby současné.
Vyšehradské parky 19. a 20. století
Historie dnešních vyšehradských parků počíná rokem 1872. Tehdy vznikl první vyšehradský parčík zvaný Svatováclavský, dnešní Štulcovy sady, v návaznosti na právě dokončenou budovu nového proboštství. V letech 1889-90 následovaly sady Svatojánské, nyní Karlachovy. Oba parčíky založili představitelé Královské kolegiátní kapituly na Vyšehradě, Václav Štulc a Mikuláš Karlach. Další parky vznikaly na přelomu 19. a 20. století, kdy vojenský erár opustil Vyšehrad a předal pozemky městu. Jejich koncepci utvářeli ředitelé Pražských sadů František Thomayer, Karel Skalák a Leopold Batěk, park u kostela v místě po vyhořelé zbrojnici projektoval Arnošt Černovský (1927) a návrh obnovy Štulcových sadů Jiří Novotný (1956).
Vyšehrad tvoří spolu s Hradčany, Starým Městem, Novým Městem a Malou Stranou historické centrum Prahy. V roce 1971 bylo prohlášeno Pražskou památkovou rezervací, jedním z největších památkově chráněných území na světě, a v roce 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Současné proměny parků započaly rokem 1993. Financuje je Hlavní město Praha a organizačně zajišťuje Národní kulturní památka Vyšehrad, příspěvková organizace hlavního města Prahy, pod vedením ředitelky Jitky Švejdové (do roku 1995) a Miloslavy Havelkové (dosud). Změny probíhají ve spolupráci s Národním památkovým ústavem - postupně s architekty Olgou Bašeovou, Zdeňkem Chudárkem, Janem Hendrychem, v současné době s Ing. Boženou Pacákovou a Ing. arch. Ondřejem Šefců. Záchranný archeologický dohled nad pracemi provádí Archeologický ústav Akademie věd ČR, PhDr. Bořivoj Nechvátal.
Zahradnické práce zajišťovala v letech 1993-98 firma ZASA, Zdeněk Venuš. Od roku 1998 provádí realizační i udržovací zahradnické práce ve vyšehradských parcích zahradnická firma Antonín Pechek. O zeleň těžko dostupných míst - na korunách hradeb a vyšehradské skále - pečuje horolezecká firma Jiří Světlý.
Stavební údržbu objektů NKP Vyšehrad zajišťuje Stavebně historický úsek pod vedením Ing. Františka Stádníka, péči o parky organizačně zajišťuje Úsek péče o zeleň NKP Vyšehrad pod vedením autorky článku.

Obnova vyšehradských parků v datech
Zahradnické práce na obnově parků, kde není uvedeno jinak, provedla firma Antonín Pechek a stavební práce firma Zahradní architektura Tábor.
1994 - 2009 - instalace závlahového systému podle projektů firmy Ittec, provádí firma Aquastart
1995 - 1997 - revitalizace trávníků na hradbách v návaznosti na závlahový systém
1995 - 2008 - parkový mobiliář dodávají firmy HEVI, FEMAT a MIVAL
1997 - 1998 - obnova nástupního prostoru Gorlice podle projektu Ing. arch. Marie Švábové, realizace - firma ROKAZ, sochařské prvky - prof. Jan Henrdych
1999 - 2000 - obnova Karlachových sadů podle projektu Doc. Dr. Ing. arch. Otakara Kuči
2000 - 2001 - obnova Štulcových sadů podle projektu Ing. arch. Ivany Tiché, replika historického oplocení - Václav Pitule a Petr Soukup
2001 - obnova trávníku v prostoru u hřbitova v návaznosti na výstavbu hřbitovního domku, vybudovaného Správou pražských hřbitovů podle projektu Ing. arch. Marie Švábové
2002 - 2006 - obnova Královské a knížecí akropole na Vyšehradě podle projektu Doc. Dr. Ing. arch. Otakara Kuči, v návaznosti na rekonstrukci objektu starého purkrabství, které organizačně zajistil stavebně historický úsek NKPV. Hlavní cestu vybudovala firma DAP, kamenické práce - firma STAVOS
2002 - 2007 - veřejné a slavnostní osvětlení realizovala firma ELTODO a organizačně zabezpečil Odbor městského investora MHMP
2006 - dětské hřiště v Malé zahradě vystavěné za podpory Ordo Lumen Templi - Daniela Landy, který uspořádal koncert s dětmi z dětských domovů a z výtěžku financoval instalaci herních prvků a úpravy povrchů. Autoři projektu - Ing. Tomáš Tomsa a Kryštof Rybák, herní prvky - Tomovy parky, řezbářské práce - Jiří Hrabáček
2006 - 2007 - napojení závlahového systému na vltavskou vodu - provedeno ve spolupráci s Ústavem péče o matku a dítě v Podolí. Projekt a realizace - firma Promont pod vedením Ing. Martina Budaře
2007 - 2008 - ekocentrum ve spolupráci s Jedličkovým ústavem a školou
2008 - 2009 - obnova odpočívadla u Táborské brány podle projektu Doc. Dr. Ing. arch. Otakara Kuči.
Poznámky
1) 12. století bylo dobou vzniku vyšehradského vodovodu, vedeného od „nedaleké studánky Jezírky v Michli". Voda prý měla léčivé účinky. Vedení bylo zprvu otevřené, poté zatrubněné do dřevěných trub a ve 14. století vyzděné. (V. Ruffer, Historie vyšehradská, 1861).
2) Vyšehrad je od 14. století spojen s pěstováním vinné révy. Tradici počala v 10. století kněžna Ludmila, která podle pověsti učila sv. Václava vzdělávat vinohrad. Ve 14. století přiváží Karel IV. z Francie do Čech odrůdu Burgundské modré. Z této doby pocházejí četné zprávy o zakládání vinic, jejich vzdělávání a rozšiřování. Také na Vyšehradě vznikají vinice.
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg