V novém čísle najdete:

Téma: Květiny

 

Květiny a bylinné patro kolem nás

Interaktívna experimentálna záhrada na FZKI SPU v Nitre

Hummelo - soukromý trvalkový ráj Pieta Oudolfa

Květinový záhon ve veřejném prostoru

Zkušenosti s použitím květin ve Zlíně

Trvalkové výsadby ze suchomilných rostliny

The Path: Show světového formátu

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív krajina Genius loci. O stejnojmenné knize Christiana Norberga-Schulze

Genius loci. O stejnojmenné knize Christiana Norberga-Schulze

Tisk
Markéta Veličková
Genius loci - už zase? Co se o něm dá ještě říci či napsat? Osobně píšu z laskavého vyzvání a taktéž proto, že některá témata jsou podle mého názoru pro architektonickou tvorbu zcela stěžejní. Například literatura - při vší úctě nemám na mysli encyklopedie ani příručky, ale knihy, které nám pomohou se dívat, v duchu citátu Luise Barragána: „Pro architekta je důležité vědět, jak se má dívat - tím myslím vnímat věci tak, že ona zření nelze podrobit racionální analýze."1)
Právě takovou knihou je Genius Loci od světově proslulého norského teoretika architektury Christiana Norberga Schulze. Autor vychází z Heideggerovy fenomenologie a daří se mu plně rehabilitovat tak často zneužívaný pojem Genius loci. Ne nadarmo „zavedl" kdysi Václav Cílek pravděpodobně z podobných pohnutek pojem Debilus loci2). Jen mimochodem - víte, kde zaručeně naleznete Debilus loci? Například na benzínové pumpě, na dálnici či v letištní hale - zkrátka všude tam, kde je to pravé prázdno s absencí jakéhokoli tvůrčího prostředí, kde zcela zaručeně neuvidíte člověka psát básně.
Co se tedy skrývá pod tím záhadným pojmem Genius loci? „Každá nezávislá bytost (i Bohové) má svého Génia, tedy ochranného ducha, tento duch dává lidem i místům život, určuje jejich charakter i povahu"3). Kdysi mělo stěžejní význam, aby člověk vycházel s Géniem lokality, v níž žije. Jistě - je přirozené, že ve starém Egyptě byla země obdělávána v souladu se záplavami Nilu, ale nejen to: sama struktura krajiny sloužila k umisťování „veřejných" staveb! „Moderní člověk dlouho věřil, že ho věda a technika osvobodí od závislosti na místě - tato víra se však ukázala jako naprostá iluze. Neboť identita člověka předpokládá identitu místa - tedy že stabilas loci je základní lidskou potřebou." 3)
Fenomenologický přístup, který volí Ch. N. Schulz, lze shrnout dvěma slovy: návrat k věcem. Věda jde od konkrétní věci k obecně platné teorii, naopak fenomenologie jde od abstraktní teorie ke konkrétní věci, ke konkrétnímu místu.
Prostor krajiny má svůj základ v místech. Existenciálním úkolem architektury je proměnit nějakou polohu v místo, tedy odhalit významy potenciálně přítomné v daném prostředí. Podstatou místa je charakter prostředí - atmosféra. Vědecky nelze popsat, že příbytek je ochraňující, kancelář praktická, sál slavnostní nebo kostel velebný. Uchovávat Génia loci neznamená konzervovat, ale zviditelňovat jeho podstatu v daném historickém kontextu. "Místo je tedy východiskem i cílem tvorby."3)
Schulz dělí krajinu na místa přírodní a umělá.
Přírodní místa člení na tři kategorie, které ale nenalezneme v čisté formě, nýbrž v různých kombinacích.
- Romantická krajina - například Alpy, severská krajina - je špatně srozumitelná až chaotická, schází jí výrazný jednotící prvek, je zde spousta přírodních sil, které ji velmi rozdrobují.
- Kosmická krajina - například poušť - taková krajina naopak neobsahuje individuální místa, je monotónní, je zde výrazně přítomný řád.
- Klasická krajina - například Řecko, Řím, ale také česká zemědělská krajina - jasně definovaná přírodní místa jsou zde zvýrazněna láskyplnou péčí člověka.
Umělá místa dělí obdobně na romantická, kosmická a klasická.
- Romantická - například středověké město - je typické mnohostí, rozmanitostí, tajemností, tvarovou složitostí, je výrazně lokální.
- Kosmická - například islámská města či barokní palác s parkem - převládá uniformita, absolutní řád, je racionální, abstraktní, přísně geometrická. Typickou degeneraci kosmického řádu nalezneme v mřížových plánech amerických měst - svět příležitostí je zde otevřený horizontálním i vertikálním směrem, o Géniu loci nelze mluvit.
- Klasická - typická je obrazivost i artikulovaný řád. Organizace je logická, ale k plnému pochopení vyžaduje empatii.
Umělá místa se k přírodě vztahují trojím způsobem:
- člověk zviditelňuje své pochopení - například cesta mezi úbočími skal
- člověk přidává, co chybí - vertikála aleje do ploché krajiny
- člověk symbolicky přenáší význam - především tvorba ve městě
Bydlet v nějakém umělém místě znamená identifikaci s místem a orientaci v něm. Opravdu patřit nějakému místu znamená obojí. Moderní společnost se velmi věnuje praktické funkci orientace, identifikaci však nerozvíjí. A výsledkem je pak pocit odcizení.
Proč se člověk mnohem snáze cítí doma v cizím městě než v cizí krajině? Město je založené na symbolickém shromáždění několika krajin na jediném místě, je to centrum zahrnující svět plný významů. Krajina je však výrazně lokální. Kde tedy ve městě nalezneme tu přírodní složku? V raném stádiu vývoje západního umění v liniích, ornamentech. I egyptské pyramidy jsou jen umělé hory spojující zemi a nebe.
Kosmický řád je vizualizován prostřednictvím prostorové organizace - urbanistické struktury a charakter, tedy atmosféra, je vizualizován formou - slohem. V dnešní době však dochází ke ztrátě propojení člověka a jeho prostředí - není schopen mu již rozumět.
Odcizení vzniká ztrátou identifikace člověka s přírodními i umělými věcmi - ztrátou místa. Věci jsou vytvářeny proto, aby cosi zjevovaly, dnes jsou to však více záležitosti spotřeby, které po použití odhazujeme.
Ztráta místa je všudypřítomná - odráží se v otevřené, poškozené městské tkáni, ztratil se ten fascinující zážitek z objevování, město již není místem v přírodě. „Většina moderních staveb je v jakémsi nikde - nemají vztah ke krajině, ani ke koherentnímu městskému celku."3) Moderní prostředí znesnadňuje orientaci a chudoba podnětů zapříčiňuje pasivitu lidí.
Co můžeme dělat? Cílem je osvobodit nás od abstraktního uvažování a přivést nás zpět k věcem.
„Plánování mnoho nepomůže, pokud budeme přehlížet povahu místa."3) „Výchova uměním je zapotřebí více než dřív, a uměleckým dílem, které má především sloužit jako základ naší výchovy, je místo, jež nám dává naši identitu. Jen pochopíme-li své místo, můžeme se tvořivě podílet na jeho dějinách." 3)
Tento článek nemá ambici být recenzí - to bych si skutečně u díla takového formátu nedovolila. Jen nahlédnutím do překrásného imaginativního světa „fenomenologie architektury", ve kterém nalézáme velmi přirozený řád pevně spojený s bytostí člověka a jeho prostředím. Dávný řád, který nám ukazuje cestu ke kořenům a zároveň dopředu, cestu k smysluplné tvorbě naší krajiny i urbánního prostředí.
Za zmínku zcela jistě stojí bohatá fotografická příloha, která jasně „vysvětluje" text, a neméně fakt, že si autor vybral tři města, na kterých prezentuje svůj přístup - Prahu, Chártúm a Řím. Je ctí alespoň chvíli pobývat v takové společnosti.
Pokusme se tedy oprostit od obecně „platných" metodik, od inženýrského plánování krajiny a přejděme k místům jako k nesmírně cenným individualitám, které můžeme plošným řešením pouze poškodit. Typologie krajiny může být nástrojem, ale bez pochopení individuality místa zcela neplodným. Chraňme tedy nejen své prostředí, ale především sami sebe. Neboť člověk je věrným obrazem krajiny, ve které žije.


Literatura:
1) HERZÁN, Dominik. c2006, Luis Barragán [online]. c2006, last revision 5th of Mai 2009 [cit.2006-10-9].<http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=2138&KatId=9>
2) CÍLEK, Václav. Géniu loci jako otázka sublimace kultu mrtvých. In Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích. Klatovy 7-8 September, 2005. Edit. by Pelhřimov, Nová tiskárna Pelhřimov, c2005, p. 22-28. ISBN 80-85116-40-5
3) NORBERG-SCHULZ, Christian. Genius loci. KRATOCHVÍL, Petr, HALÍK, Pavel. K fenomenologii architektury. 1. vyd. Praha : Odeon, 1979. 218 s.





















Ing. Markéta Veličková (1978) - autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura. Absolventka
oboru Zahradní a krajinářská architektura na zahradnické fakultě v Lednici na Moravě, spoluzakladatelka Ateliéru Wellgard, kde se podílí na vedení a tvorbě projektů jako hlavní architekt.

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg