V novém čísle ZPK 4/2019 najdete:

Téma: SPOLUPRÁCE

Ružová záhrada v Dolnej Krupej

Zahradní slavnost na Flore Olomouc

Revitalizace parku Riegrovy sady, Praha

Jedeme v tom všichni

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů Archív architektura Zelené město Singapur

Zelené město Singapur

Tisk
Barbora Modrá
Singapur je městský stát v jihovýchodní Asii, jehož název má základ v sanskrtu, jednom z nejstarších známých jazyků světa, a v češtině znamená „lví město“. Tato bývalá kolonie Velké Británie a v současnosti jeden z tak zvaných asijských tygrů patří dnes k nejvyspělejším státům světa. Tento ostrov, stát a město v jednom je neuvěřitelně upraveným a čistým místem.

Singapur proslul tím, že zde může dostat pokutu téměř kdokoli, a to celkem za 12 124 přestupků, které jsou tvrdě trestány. Zákazy se vztahují na jakékoli znečišťování veřejných prostranství (například za odhození papírku hrozí pokuta až 1 000 singapurských dolarů, což je v přepočtu asi 15 000 Kč), přecházení ulice na červenou, požívání nápojů či potravin ve veřejné hromadné dopravě, výrobu či dovoz žvýkaček (žvýkačku nalepenou na chodníku tu naleznete opravdu jenom stěží), nemluvě o držení drog, které se trestá smrtí. S trochou nadsázky lze říci, že co není výslovně dovoleno, je zakázáno. Singapur založil svou existenci na disciplíně a snad právě díky tvrdým předpisům a zákonům je tím, čím je – oázou čistoty, klidu a prosperity.
Dějiny
Historie Singapuru se píše od roku 1819, kdy Sir Thomas Stamford Bingley Raffles podepsal smlouvu s malajskými vládci a bažinatý a téměř neobydlený ostrov získal pro Brity. Východoindická společnost se sídlem v Londýně zde založila první obchod a celý ostrov se stal britskou kolonií. Pod správou Britů se z tohoto opuštěného místa stalo významné centrum obchodu a po otevření Suezského průplavu v roce 1869 došlo k jeho explozivnímu rozvoji. S tak enormním rozkvětem ovšem nikdo nepočítal. Výsledkem byl obrovský příliv imigrantů a naprosto neúnosné životní podmínky. Poté, co Singapur v roce 1965 získal statut samostatné republiky s oficiálním názvem Singapurská republika (nakrátko byl i součástí Malajsie), byl přijat ambiciózní plán dlouhodobého rozvoje a revitalizace, jehož výsledkem je dnešní moderní Singapur. Vývoj se však nezastavil a již dnes existují precizně propracované studie, jak bude tento ostrovní stát vypadat v roce 2050.
Současnost
Prakticky neustále se Singapur potýká s velkým problémem naprostého nedostatku místa. Na ploše 647,5 km2 zde žije 4,5 milionu obyvatel (pro srovnání – Praha má necelé 1,2 milionu obyvatel a rozkládá se na 496 km2). Výše uvedená plocha ale není překvapivě původní. Zatímco v roce 1966 měl Singapur rozlohu jen 583 km2, předpokládaná rozloha po dokončení všech plánovaných projektů bude činit 740 km2. Zvětšování ostrova spočívá v technologii zpevnění mořského dna betonovými piloty, vybudování písečné hráze a vyplnění prostoru mezi pevninou a hrází pískem. Obvod nové pevniny se poté zpevní kamenným valem. Proces přeměny moře v souš trvá přibližně dva roky až pět let. Tato metoda je efektivní pouze do hloubky moře 15 m, a proto k dalšímu rozšiřování ostrova nad tuto plánovanou rozlohu již docházet nemůže.
Město zahrad a parků
Singapur je ve světě znám především jako „zelené město“ s nesčetným množstvím parků a zahrad různého charakteru a programového uspořádání. Zatímco některé jsou využívány především místními obyvateli jako rekreační plochy, další jsou proslaveny jako významné atrakce pro 7,5 milionu turistů, kteří Singapur každoročně navštíví. Turisticky nejpopulárnější jsou Singapurská botanická zahrada, Národní zahrada orchidejí či Čínská zahrada, největší mimo území Číny.
Singapur se nestal „zahradním městem“ přes noc. Téměř 2 500 ha veřejných zahrad a parků soustředěných na relativně malé ploše je výsledkem bezmála 50leté, dobře promyšlené strategie, politické vůle a trvalého úsilí.
Duchovním otcem „zeleného města“ a iniciátorem komplexního programu pro ozelenění Singapuru, který odstartovala roku 1963 tak zvaná kampaň pro výsadbu stromů, byl bývalý předseda vlády Lee Kuan Yew.
Přeměna této „betonové džungle“ v zahradní město měla dvě základní příčiny. Jednak to byla snaha o přivedení potenciálních investorů do Singapuru, pro které by bylo „zelené město“ atraktivnější než město přeplněné budovami a infrastrukturou, jednak snaha o zlepšení neúnosných životních podmínek obyvatel a vytvoření místa příjemného pro život. Rozhodnutí, které se zdálo snad zprvu přehnaně idealistické, se začalo pomalu stávat skutečností.
K úspěchu přispělo hned několik faktorů. Za prvé to bylo vytvoření velmi promyšleného konceptu přeměny. Za druhé singapurská vláda je a vždy byla známa prosazováním zákonů a předpisů a přísnými sankcemi při jejich nedodržování. Uskutečnit tento plán umožnila také malá rozloha Singapuru a v neposlední řadě stabilní ekonomika země.
Mezi základní myšlenky a strategie, které se uplatnily při přeměně Singapuru, patřily především následující body:
- provedení přeměny v co možná nejkratším časovém úseku,
- vysazování rychle rostoucích dřevin, které poskytují dostatek stínu, jsou snadno dostupné a mají nižší požadavky na péči; mezi často používané taxony patřily především Pterocarpus indicus, Albizia saman (Samanea saman), Peltophorum pterocarpum, Alstonia angustiloba a další,
- přizpůsobení velikosti ploch pro výsadby v okolí komunikací frekvenci dopravy,
- ozelenění nevzhledných konstrukcí – přejezdů, přechodů, podezdívek a zdí – popínavými dřevinami a případně jejich zakrytí pomocí výsadeb keřů a stromů, čímž se docílí celkového vizuálního odlehčení mohutných stavebních konstrukcí a prvků,
- maximální využití ploch pro výsadby spočívající například v podporování vlastníků budov a jejich obyvatel při ozeleňování střech a podobně,
- zajištění různorodých potřeb obyvatelstva z hlediska rekreace (možnost rekreace pasivní i aktivní) včetně snadné dostupnosti rekreačních ploch,
- uplatnění abiotických prvků (plastiky, vodní prvky a jiné) tam, kde nelze využít vegetaci,
- vzdělávání veřejnosti představované snadno dostupnými informacemi pro místní obyvatele i turisty, různými vzdělávacími programy pro veřejnost a podobně.
V současné době se na relativně malém území Singapuru nachází přes třicet veřejných parků s rozlohou od 0,6 do 60 ha a čtyři přírodní rezervace. Patří k nim i Bukit Timah, jedna ze dvou světových přírodních rezervací umístěných přímo ve velkoměstě (druhá se nachází v Rio de Janeiru v Brazílii). Celým Singapurem navíc prochází Park Connector Network, což je poměrně hustá síť parkových úprav spíše liniového charakteru, jimiž jsou vzájemně propojeny významné městské parky a zahrady. Délka většiny z těchto „spojek“ je 2 až 10 km. Zpravidla jsou uspořádány tak, že sousedí s vodními kanály a slouží tedy i jako přílivové pobřežní pásmo.
Zelené koridory s bujnou tropickou vegetací mají nesčetné využití. Perfektně upravené povrchy komunikací jsou vhodné jak k samotným procházkám, tak pro in-line bruslení nebo cyklistiku, a to pro milovníky větších vzdáleností, neboť tato „zelená síť“ v součtu dosahuje délky přes 300 km. S nadsázkou lze tedy říci, že celým Singapurem lze bez větších problémů projít jako jedním velkým parkem.
West Coast Park
Jedním z největších singapurských parků je West Coast Park při západním pobřeží. Rozkládá se na ploše 50 ha a často bývá označován jako západní centrum zábavy. Je určen nejen návštěvníkům, kteří dávají přednost různým dobrodružným aktivitám a výzvám, ale i všem obyvatelům, kteří hledají klidné místo vhodné pro odpočinek a relaxaci.
Park se pravidelně každý den v dopoledních hodinách pečlivě uklízí, odklízí se veškeré odpadky, vysypávají odpadkové koše, shrabuje se spadané listí, případně se seká trávník, vše v naprosté dokonalosti, až se našinci tají dech. Během nočních hodin (od 19 do 7 hodin) je park plně osvětlen. Všude, stejně jako v celém Singapuru, se i zde setkáváme s mnohými zákazy – zákazem odhazování odpadků, zákazem chytání ptactva, zákazem volného pobíhání psů... O oblíbenosti parku vypovídá jeho návštěvnost především v odpoledních hodinách a o víkendech.
Návštěvnicky nejatraktivnější zónou celého parku je Adventure Play Area, kde se nachází nepřeberné množství herních prvků pro všechny věkové skupiny. Celá plocha je rozdělena na několik úseků právě podle věkových skupin, pro které jsou herní prvky určeny. Do jednotlivých částí zavádí návštěvníky informační tabule s popisem herních prvků, možných způsobů jejich využití a eventuálních nebezpečí. Výjimkou nejsou prolézačky pro dospělé, které jsou překvapivě velmi hojně využívány.
Také milovníci divoké jízdy na kole si zde přijdou na své. Střední částí parku prochází okruh s různými terénními úpravami, serpentinami, skoky a překážkami. Tato plocha je vymezena právě a jen cyklistům (případně in-line bruslařům), a proto zde nehrozí nebezpečí srážky s chodci.
Velmi populární je také část parku vyhrazená pro fitness vybavená bezmála dvaceti posilovacími stroji určenými k procvičení různých partií těla. Ti, kdo mají nohy unavené během či chůzí, mohou využít masážní plochu. Jednotlivé části jsou vydlážděny různě oblými či naopak ostrými kameny a jsou určeny k reflexní masáži chodidel.
Pro milovníky královské hry je určen šachový koutek s mramorovými stolky se šachovnicemi, ukrytý před sluncem ve stínu palem, nebo klidné posezení kryté pergolou z latí s popínavými dřevinami.
Ani party s přáteli či oslava není v tomto parku výjimečnou aktivitou. Za určitý poplatek si lze pronajmout plochu s vestavěným grilem, kamennými stoly a židlemi. Navíc se zde během víkendů může bezplatně tábořit, samozřejmě na plochách k tomu určených.
V klidnější části parku byla vybudována také ptačí rezervace s charakterem mokřadu. Cesty vedou po vyvýšených lávkách z tropického dřeva.
V protilehlé části parku je poměrně velký oplocený prostor vymezený pro volné pobíhání psů. Také zde však platí přísné předpisy a pravidla. Bojová plemena psů, jejichž přesný seznam je vyvěšen na vstupní informační tabuli, musí mít po celou dobu pobytu zde náhubek. V ostatních částech parku je volné pobíhání psů přísně zakázáno.
Celým parkem prochází systém perfektně upravených cest a pěšin. K parku přísluší i několik menších restaurací a občerstvení, bezplatná sociální zařízení jsou naprostou samozřejmostí, stejně jako dostatečně velké parkoviště pro návštěvníky. Pro návštěvu parku není ovšem auto vůbec nutností. V blízkosti parku je několik zastávek autobusových linek směřujících do různých částí Singapuru.
Stejně jako v celém Singapuru platí i tady přísná pravidla a předpisy. Ale možná právě proto je tento park při západním pobřeží, stejně jako ostatní singapurské parky a zahrady, krásným a klidným místem, které opravdu slouží svému účelu – odpočinku a relaxaci v zeleni, stranou od všedního shonu.
Ing. Barbora Modrá, DiS. (1982), absolventka oboru okrasné zahradnictví na České zemědělské univerzitě v Praze a oboru zahradní a krajinná tvorba na Vyšší odborné škole zahradnické v Mělníku; v současnosti doktorandka na katedře zahradnictví a krajinářské architektury ČZU pod vedením prof. Ing. Jiřího Marečka, CSc.

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg