V novém čísle najdete:

Vilové zahrady meziválečného Československa

EXPO a jeho kontext

Krajinářská architektura - nový obor na FA ČVUT v Praze

130 let zahradnického školství v Mělníku

Nejkrásnější zahrada 2015

Město opulentních kontroverzí ve Valencii

Navigace: Domů Archív teorie a dějiny zahradního umění Pücklerův krajinářský park Muskau – proměny v čase

Pücklerův krajinářský park Muskau – proměny v čase

Tisk
Jana Halamová
Krajinářský park Muskau (oficiální název Fürst-Pückler-Park Bad Muskau) je považován za zásadní dílo knížete Hermanna von Pückler-Muskau a krajinné architektury vůbec. Nachází se asi 40 km severně od německého Zhořelce (Görlitz) a rozkládá se na obou stranách německo-polské hranice. Roku 2004 byla kulturní krajina v Muskau (asi 600 ha) zapsána na seznam světového dědictví UNESCO jako Muskauer Park/Park Muzakowski.
Logické jádro parku vždy tvořila v tomto místě poměrně široká údolní niva mezi městečkem Muskau a řekou Nisou. Postupně ve svých velkorysých plánech kníže toto území dalece přesáhl, zůstalo však jednou z těch částí, které také osobně více méně dokončil. Je tedy nejpropracovanější a také dodnes nejzachovalejší částí parku a inspirující ukázkou krajinářského řešení lužní krajiny. Předmětem tohoto pojednání je právě tato dílčí část, ačkoliv se park rozpínal - ať již částečně rozpracován nebo pouze v plánech a představách - daleko do krajiny, na říční terasy na východě i západě. Součástí parku bylo městečko Muskau i okolní vesničky a park měl organicky zahrnovat i krajinu a objekty provozní.
Tvůrce parku, knížete Hermanna von Pückler-Muskau (1785-1871), jistě není třeba představovat. Jeho dílo je dostatečně známé a vliv na další krajinářskou tvorbu ve světě i v českých zemích obecně uznávaný. Je zřejmé, že právě Muskau považoval sám kníže za své dílo stěžejní, kterému věnoval velkou část života i jmění, kde nasbíral zkušenosti a v praxi názorně uplatňoval své myšlenky.
Pücklerova tvorba v Muskau byla dána krajinným prostředím poměrně široké říční nivy a okolními úbočími. Před započetím jeho prací byl zámecký park ve francouzské stylu. Na něj navazovala rozsáhlá oranžerie, dvě lipové aleje a od zámku vedla k mlýnu u mostu přes Nisu ulice obestavěná domy.1) Dále už v říční nivě byla jen pole a lužní les. Před započetím vlastních prací v parku bylo třeba skoupit řadu pozemků, vybourat řadu domů apod.
Radikální změna ve výtvarném pojetí parku vyplynula ze sílícího vlivu romantismu, který se uplatňoval v řadě evropských zemí. Projevem pokrokovosti byla i významná skutečnost, že park byl přístupný veřejnosti, což byl jev v té době o to významnější, že šlo o aristokratické sídlo.
Na stavebních pracích Pückler spolupracoval s architektem Karlem Friedrichem Schinkelem. Existují tři dochované návrhy přestavby původně nezdobné až strohé budovy zámku. Pückler hledal její ideální podobu charakterizovanou vnitřním propojením mezi zámkem a parkem. „Velmi důležité je, aby budovy vycházely s charakterem krajiny, s níž jsou spojeny... Všeobecně by měla být u parkových staveb dávána přednost jisté nepravidelnosti, oč shodnější s přírodou, o to malebnější." 1) S přestavbou v tomto duchu souvisela i přeměna původního zámeckého příkopu v jezero, které obklopuje budovu pouze ze západní a jižní strany i pojetí zámecké terasy se širokým schodištěm směřujícím do otevřeného prostoru Zámecké louky.
Skupování půdy pro budoucí park, rozsáhlé terénní úpravy a výsadby v prvních letech přivedly Pücklera brzy do finančních potíží, které ho pak provázely po celou dobu tvorby parku. Není náhodou, že kníže sám sebe nazýval ‘der Parkomane'3), parkomaniak; tato ‘mánie' ho nakonec přivedla roku 1845 až k prodeji Muskau a přesídlení na mnohem skromnější zámek Branitz.
Po prodeji panství působil v Muskau J. H. Rehder a od roku 1852 Pücklerův žák Eduard Petzold, který pracoval na dokončení parku v duchu představ svého učitele. Pückler tehdy napsal: „Moje přítomnost v Muskau již není nutná, protože mě zastupuje alter ego, vskutku takové, od nějž očekávám více než od sebe samého." 1) Petzold zřídil v Muskau arboretum, protože sbírání dřevin bylo v té době všeobecně v oblibě a Petzold, na rozdíl od Pücklera, byl ve své vlastní tvorbě příznivcem obohacování sortimentu i o druhy cizokrajné. V Muskau však zachoval pro Pücklera typický výběr dřevin.
Během druhé světové války došlo v parku k výrazným škodám. Zanikla řada starých porostů, mosty přes Nisu, poškozena byla zámecká budova i většina města a zmizel Pücklerův kámen, který sem jako poctu zakladateli parku usadili roku 1904. Po válce se Nisa stala hraniční linií mezi Německou demokratickou republikou a Polskem a obě části se následující desetiletí vyvíjely odděleně. V 70. letech začala systematická rekonstrukce německé části parku. V poslední době je obnovována také spolupráce mezi oběma stranami. Polská část parku bude vyžadovat velké probírky a obnovu porostů. K propagaci povědomí o parku a jeho významu přispívá i dlouhodobá výstava Pückler! Pückler? Einfach nichts zu fassen!, instalovaná v zámecké budově.
Muskau a Branitz jsou dnes součástí projektu IBA Fürst-Pückler-Land (2000-2010), který se soustředí na další vývoj celého regionu, ovlivněného v minulosti rozsáhlou povrchovou těžbou uhlí. Jednotlivé „krajinné ostrovy" tohoto projektu mají svá témata, jsou vzájemně propojeny a park v Muskau se tak stává součástí širších krajinných souvislostí Lužice (www.iba-see.de).
Jaké byly proměny parku Muskau v čase a jak vypadá dnes, po necelých 200 letech od svého založení? V letech 1832-33 vytvořil na Pücklerovu zakázku malíř August Wilhelm Schirmer řadu skic různých částí parku. Na některých byl zachycen tehdejší stav, na řadě spíše Pücklerova vize, nicméně si srovnáním těchto skic a pozdějších historických fotografií se současnými si můžeme udělat představu o proměnách parku v čase.
Pohled z terasy zámku na východ přes Zámeckou louku
V době příchodu knížete Pücklera do Muskau bylo okolí zámku řešeno čistě geometricky, z průčelí ve směru pohledu zachyceného na obrázcích vedla přímá alej směřující na protější vršky a křížila ji příčná lipová alej. Pückler otevřel tuto hradbu stromů a vizuálně zpřístupnil rozsáhlé lužní louky za původní alejí.
Zvláštností na tomto místě je, že kníže Pückler, který při komponování prostor parku projevoval velký cit pro působivost až dramatičnost zdánlivě jednoduchého střídání luk a skupin či solitér stromů, bez rušivých příkras, se v blízkosti zámecké budovy oddával zálibě v barvami hýřících kobercových květinových záhonech. Sám o nich napsal: "V půdorysu mohou mít bezpochyby jednotlivé záhony tvar vějíře, písmene ‘H' ve hvězdě, rohu hojnosti, obří květiny tvořené záhony spojenými k sobě jako okvětní lístky, písmene ‘S' z růží a pomněnek, pavího peří atp.".2) Pestré květinové záhony byly navrženy i do nejvýznamnější osy parku (obr. 5), jako snaha o vytvoření kontrastu přírody volné a člověkem ztvárněné. Na obrázcích lze sledovat vývoj tohoto průhledu k Nise. Absence květinových záhonů v pozdější době nechala z pohledu dnešní doby vyniknout působivosti a čistotě prostoru otevírajícího se do nivy řeky a na blízké protější svahy. Trojice mladých, respektive jeden vzrostlý topol v centru výhledu je velmi efektní a stále zachovávanou kompoziční myšlenkou. Tři topoly černé zde byly poprvé vysazeny 30. dubna 1830 a tento Pücklerův nápad byl inspirován parkem vévody z Devonshiru v Chiswiecku. V jednom z dopisů Pückler napsal: „Krásný dojem dělá před domem solitérní strom, jehož kmen je hladký až ke koruně a pod nímž člověk přehlédne celou zahradu a část parku..." .1)
Panorama parku se zámkem z východu
Pohledy od Pücklerova kamene z dnešní polské strany parku přes řeku na stranu německou. Mosty přes Nisu spojující západní a východní část parku byly zničeny na konci 2. světové války. Doppelbrücke (Dvojitý most, na obrázcích vlevo) byl obnoven teprve řadu let po revoluci a od roku 2003 slouží jako pěší hraniční přechod a zatím jediné spojení mezi oběma částmi parku.
Na tomto svahu v hlavní ose pohledu ze zámku, kde Pückler původně plánoval umístit chrám houževnatosti, na čestném místě v geometrickém středu parku, byl roku 1904 postaven Pücklerův kámen jako pocta tvůrci parku.
Vyhlídka na městečko Muskau a park se zámkem ze západního svahu
Vyhlídka na Muskau ze západního svahu byla součástí rozsáhlé krajinářské kompozice, do níž bylo včleněno i městečko Muskau. Jedním z hlavních principů byla jeho pohledová soustředěnost "dovnitř", předurčená už dispozicemi poměrně širokého lužního údolí vymezeného z východu a západu nízkými říčními terasami, které kníže využil jako rámy celého obrazu. Pückler obohacoval měkké oblé linie charakteristické pro lužní polohu o vertikální prvek umisťováním pyramidálních topolů v centrální části parku a v blízkosti zámeckých budov, které tím zároveň pohledově zdůrazňoval. Dnes tento vertikální prvek v obraze Muskau chybí.
Kromě tohoto kompozičního prvku volil Pückler pro své výsadby v parku především stromy v nivě Nisy původní a přirozeně se vyskytující (dub, jilm, lípa), exotické dřeviny mimo pleasureground téměř nepoužíval.
Zajímavě pracoval s barevně zvláštními dřevinami: z dálky nápadné bílé topoly využíval ke zvýraznění konců pohledových os, červené buky zase vysazoval jednotlivě v blízkosti zámku v květinových zahradách. Platany značily přechod z pleasuregroundu do parku.4)
Dnes je patrné větší zahuštění porostů zejména v okrajovějších částech parku, kde vše zakrývá vzrostlý stromový porost. Jednolitost porostů bude třeba rozčlenit vhodnými pěstebními zásahy.
Fuchsiový můstek v Modré zahradě
Po vzoru Humphry Reptona (1752-1818) byl v Muskau použit následující princip zonace parku: na zámek v těsném okolí navazují menší, barevně veselé květinové zahrady jako prodloužení obytných prostor do parku, následuje pleasureground, jakási přechodová oblast s kombinací květinových a keřových výsadeb, za níž, oddělený ozdobným plotem, začíná třetí a největší část, samotný park.4) Princip zonace dodává parku jasné výtvarné a funkční členění.
V blízkosti budovy zámku tedy vytvářel Pückler květinové zahrady a zákoutí s použitím určitého množství exotických druhů rostlin. V těchto partiích kníže vysazoval s oblibou jednotlivě červenolisté buky. Příkladem je Modrá zahrada s „Fuchsiovým můstkem", zřejmě dílem Friedricha Schinkela.
Pohled z glorietu k Hermannově Nise
Na vyvýšeném místě „Slzavé louky", navršeném pravděpodobně ze zeminy získané při pracích na hloubení Hermannovy Nisy, byl roku 1825 zřízen gloriet, jehož autorem byl Friedrich Schinkel.1) Z glorietu se otevíral panoramatický pohled na výsadbami rámované obrazy dole v nivě Nisy. Jak měla vypadat vyhlídka z tohoto místa, znázorňuje veduta s pastorální scenérií lužní krajiny a meandrující Hermannovou Nisou.
Hermannova Nisa byla zřejmě nejvýznamnějším Pücklerovým počinem v lužní části parku. Tato uměle vytvořená, malebně se klikatící říčka prochází parkem od jihu k severu a jsou na ní dvě jezera, řada můstků a jez s bludným balvanem.
Princův most
Jednou z řady drobných staveb v parku je Princův most, pojmenovaný po Vilému I., který během své návštěvy Muskau dal doporučení na jeho podobu.

Současné snímky: autorka
Historická vyobrazení: Rippl, 1989
Literatura:
1 Rippl, H. (1989): Pücklers Parkanlagen in Muskau, Babelsberg und Branitz, in Fait, J., Karg, D. (eds.), Hermann Ludwig Heinrich Fürst von Pückler-Muskau: Gartenkunst und Denkmalpflege. Hermann Böhlaus Nachfolger, Weimar. ISBN 3-7400-0089-9, z. 41-105.
2 Newton, N. T. (1971): Design on the land: the development of landscape architecture. The Belknap Press of Harvard University Press, Cambridge, Massachusetts. ISBN 0-674-19870-0.
3 Thacker, Ch. (1979): The History of Gardens. University of California Press, Berkeley and Los Angeles. ISBN 0-520-05629-9.
4 Pückler! Pückler? Einfach nichts zu fassen! Dlouhodobá výstava, Neuen Schloss, Bad Muskau.

Ing. Jana Halamová, absolventka oboru Zahradní inženýrství na ČZU v Praze, doktorandka na katedře zahradní a krajinné architektury ČZU v Praze.
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

szkt_logo

Přihlášení pro členy

Pouze některé příspěvky jsou volně přístupné. Ostatní mohou otevřít jen členové Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, občanského sdružení, anebo předplatitelé časopisu Zahrada – park – krajina. Pro přihlášení zadejte Vaše



Rychlý kontakt

Mám zájem o: