V novém čísle najdete:

Téma: Květiny

 

Květiny a bylinné patro kolem nás

Interaktívna experimentálna záhrada na FZKI SPU v Nitre

Hummelo - soukromý trvalkový ráj Pieta Oudolfa

Květinový záhon ve veřejném prostoru

Zkušenosti s použitím květin ve Zlíně

Trvalkové výsadby ze suchomilných rostliny

The Path: Show světového formátu

 

 

 

 

 

 

Navigace: Domů

Zelená stuha 2009 patří obci Studenec

Tisk
Eva Voženílková
V minulém čísle tohoto časopisu jsme informovali o loňském ročníku soutěže Zelená stuha, jejích kritériích, průběhu a výsledcích. Nyní patří pozornost oceněným obcím.
Vybrat vítěze ve velmi rozmanitých a proměnlivých podmínkách české vesnice je těžké. Ne snad proto, že by komise nebyla schopna odborně posoudit kvalitu péče o zeleň, ale především proto, že za každým sebemenším počinem v obci je vidět obrovskou vůli a touhu, nekonečný boj s nedostatkem rozpočtových prostředků na kvalitní profesionální údržbu realizovaných projektů zeleně, obrovské nasazení neuvolněných starostů, starosti i těch uvolněných, ochotu lidí ze vsi přiložit ruku k dílu třeba při práci na zdánlivé maličkosti, jakou je vyčištění léty zarostlé úvozové cesty - anebo houževnaté nadšení pro opravy rozpadajícího se odsvěceného kostela...
STUDENEC v Libereckém kraji - ZELENÁ STUHA ČR 2009 (1. místo) za regeneraci veřejných prostranství a za úsilí při obnově ekologických funkcí krajiny.
Obec na svých pozemcích hospodaří trvale udržitelně, vybírá si cíle odpovídající obecním možnostem zejména z pohledu náročnosti následné údržby. Ročně vynakládá velkou částku na údržbu zeleně a s využitím dotací realizuje úpravy zeleně v obci. Údržbu částečně zajišťuje místní zemědělský podnik. Studenec vsadil na spolupráci s odbornou zahradnickou firmou, jejímž výsledkem jsou zdařilé výsadby, a to jak po stránce kompozice a sortimentu, tak po stránce realizace a následné péče. Obec usiluje o vykoupení soukromých pozemků pro výsadby zeleně doplněné vkusným mobiliářem a turistickými informačními panely. Absence plotů u většiny soukromých domů v místní části Studenec podporuje prostupnost krajiny i skrze obec, občané velmi intenzivně pečují jak o své zahrady, tak o historické roubené chalupy. Nedávno proběhla velmi citlivá dílčí obnova hřbitova, byla osazena nová kovaná mříž a položena žulová dlažba na obslužných cestách. Obec poskytuje občanům finanční příspěvky na drobná ekologická opatření zejména na zateplení domů, výměnu oken nebo na ekologicky šetrnější vytápění.
Vynikající je spolupráce obce s místní základní školou na projektech zaměřených na ekologickou osvětu a vzdělávání a na upevnění vztahu ke historickému dědictví v krajině. Spadá sem vybudování naučné stezky a školního arboreta, zapojení do projektu Krajina za školou, jehož výsledkem byla obsáhlá publikace zpracovaná částečně dětmi mapující historii vybraných míst v bývalých Sudetech. V okolní krajině hospodaří zemědělská společnost i několik soukromých zemědělců, péče o zemědělské pozemky (orná půda, pastviny i lesy) je velmi dobrá, krajina je čistá, malebná, prostupná.
Obec podporuje turistický ruch, zejména cykloturistiku a zimní lyžařské sporty, pečuje o cyklotrasy a běžkařské stopy, nabízí ubytovací kapacitu. Občané Studence se pravidelně již několik let zúčastňují obcí vyhlášené fotografické soutěže zaměřené na vnímání krajiny občany. Obec každoročně organizuje „obecní putování" po obci a okolní krajině, kde pečuje o drobné památky, např. obnovila lesní pískovcovou studánku.
Obci Studenec byla nabídnuta nominace do mezinárodní soutěže Entente Florale Europe - Evropská kvetoucí sídla 2010 v kategorii vesnic. Starosta Studence Jiří Ulvr převzal štafetu Entente Florale Europe z rukou Jaroslava Knapa, starosty obce Mořice v okrese Prostějov, loňského vítěze Zelené stuhy ČR a letošního reprezentanta ČR v evropské soutěži Entente Florale Europe.
HORNÍ KRUPÁ v Kraji Vysočina - 2. místo za aktivní zapojení obyvatel obce při tvorbě a péči o veřejná prostranství obce a prvky zeleně.
Obec Horní Krupá zaujala občanskou soudržností. Brigády občanů po větrných kalamitách jsou samozřejmostí. Obec spolupracuje s místním střediskem ekologické výchovy Slunečnice, které se věnuje hlavně dětem, čímž kompenzuje fakt, že v obci není škola. Sdružení postupně rekonstruuje budovu staré školy a realizuje naučnou stezku s naučným, zábavným, uměleckým i duchovním obsahem „Za humny". Stezka sleduje myšlenku tvořivého vstupu do zemědělské krajiny, je příkladem originálního využití tradičních venkovských humen. Její součástí je také zprůchodnění zarostlé historické úvozové cesty. Obec i soukromí vlastníci půdy obnovili v krajině čtrnáct zaniklých rybníků a tůní, v krajině vysazují ovocné stromy. Obec má kvalitně udržovaný hřbitov, trávníkové plochy v obci. Vybudovala příkladnou cyklostezku.
LIBRANTICE v Královéhradeckém kraji - 3. místo za dlouhodobé příkladné úsilí obce při obnově krajinné zeleně.
V librantickém katastru provedli již před více než 10 lety příkladnou komplexní pozemkovou úpravu a mohou se pochlubit výjimečně realizovanými projekty územních systémů ekologické stability. Méně obvyklé je vědomé propojení ekologické funkce biocenter a biokoridorů s vytvořením prostorů pro lidi. Součástí komplexní pozemkové úpravy je také síť obslužných komunikací a polních cest se třemi typy povrchů a různou únosností. Cesty jsou zahrnuty do sítě cyklotras. Obec pečuje o architektonicky hodnotné kamenné brány i urbanistické hodnoty (vydala např. regulativ zavazující stavebníky zachovávat uliční čáru, jejichž poškození by setřelo charakteristický ráz vesnice). Obec nedávno investovala do citlivé opravy historické budovy školy.
Obec má snahu vykoupit pozemky v centru a scelit je pro obecně prospěšné využití (investice do infrastruktury) včetně vytvoření návesního prostoru doplněného vhodnými výsadbami.
DRHOVLE v Jihočeském kraji - čestné uznání za regeneraci veřejných prostranství v obci a za příkladnou obnovu historické aleje.
Obec má sedm osad, postupně v nich probíhá regenerace veřejných prostranství s využitím dotačních titulů Programu obnovy venkova, jejíž součástí jsou revitalizace několika návesních rybníků a založení výsadeb zeleně. Významná je obnova impozantní historické aleje z roku 1840 spojená s dosadbami ve dříve vykácených úsecích, na které obec spolupracuje s arboristy a památkáři. Obec zakládá aleje podél cest v krajině, a tak posiluje a obnovuje vazby v krajině. Finanční prostředky do rozpočtu získává mimo jiné hospodařením v obecních lesích.
HÁJEK v Karlovarském kraji - čestné uznání za regeneraci veřejných prostranství a za úsilí při obnově ekologických funkcí krajiny.
Obec Hájek postupně obnovuje veřejné budovy v obci a infrastrukturu. Na tuto obnovu navazuje regenerace veřejných prostranství spojená se záchranou drobných sakrálních staveb. Obec spolupracuje s ekologickým centrem při uchování krajových odrůd ovocných stromů. Alejové výsadby těchto stromů doprovázejí cesty spojující jednotlivé osady. Problémem je výskyt a šíření invazních druhů rostlin. Obec také bojuje proti živelnému skládkování. S podporou dotací obec buduje čističky odpadních vod.
HORNÍ ŘEDICE v Pardubickém kraji - čestné uznání za příkladnou péči o veřejná prostranství v obci a za květinovou výzdobu obce.
Obec se viditelně se zaměřuje na péči o veřejná prostranství v obci a dostatečnou občanskou vybavenost. Významný je podíl sezónních květinových výsadeb ve veřejné zeleni, záhonových i v nádobách s pestrou skladbou a kvalitou založení. Při intenzivní péči o plochy zeleně obec využívá institut veřejně prospěšných prací. Intenzivně pečuje také o svažité travnaté břehy potoka, který protéká obcí, ač jsou pozemky ve správě Povodí Labe. Doplňuje ulice výsadbou uličních stromořadí (Fagus sylvatica ´Fastigiata´, Acer campestre) i růží. Za humny obec seče neprodukční louky a další zemědělské pozemky, v rámci protipovodňových opatření provedla revitalizaci suchého „náhonu" a břehové hráze, kterou spojila spojenou s výsadbou ovocných stromů. Obec založila obecní kompost s jednoduchým provozem, kam mohou občané bezplatně ukládat biologický odpad. Obdobně funguje obecní moštárna Českého zahrádkářského svazu blízko budovy obecního úřadu.
Horní Ředice vybudovala dětské hřiště pro nejmenší děti, obnovila hřiště na minigolf a buduje několik sportovišť - školní hřiště, tenisové kurty a fotbalové hřiště. Modernizuje obecní budovy, poskytuje prostor pro provozovny drobných služeb. Dobře pečuje o historické památky, k nimž patří dřevený kostelík na místním hřbitově, kde realizovala prašné cesty s žulovými krajnicemi, v blízkosti byla instalovala originální dřevěná zvonička.
HOSTĚTÍN ve Zlínském kraji - čestné uznání za plánovitý postup obce při zapojování do ekologických projektů a uchování tradičního obrazu venkovské obce.
Malou vesničku Hostětín v CHKO Bílé Karpaty s 240 obyvateli lze považovat za jednu z nejekologičtějších obcí. Obec na řadě ekologických projektů spolupracovala s ekologickým sdružením Veronica. Tyto projekty se setkaly s výjimečným pochopením občanů, kterým přinášejí užitek. Obec trvale využívá jednu z prvních kořenových čistíren odpadních vod realizovaných v České republice. Provozuje obecní výtopnu na dřevní štěpku, kde se jako výhřevné palivo uplatní také švestkové pecky z okolních pálenic. Využívání místních zdrojů je tu samozřejmostí, projevuje se to mimo jiné i při výrobě známého hostětínského moštu. Působí zde obecně prospěšná společnost Tradice Bílých Karpat, která zpracovává místní produkty, zejména jablečný mošt, ovocné sirupy a ovoce sušené v původní tradiční dřevěné sušárně. Na střeše moštárny jsou instalovány fotovoltaické články na výrobu elektrické energie, obec provedla obnovu veřejného osvětlení využívajícího speciální úsporné zářivky. Obec velmi pěkně upravila maličkou náves. V rámci sochařského sympózia sezvaného do Hostětína vzniklo 15 soch, které byly umístěny do krajiny podél pěších turistických tras.
JESENÍK NAD ODROU v Moravskoslezském kraji - čestné uznání za příkladný přístup k problematice obnovy zeleně v obci a v krajině.
Jeseník nad Odrou postihla v letošním roce ničivá povodeň. Ačkoliv je obec vytížena odstraňováním katastrofálních následků, nezapomíná na zeleň. Zaměřuje se především na obnovu a výsadby alejí v krajině s dotační podporou Nadace Partnerství. Aleje ořešáků, hrušní, třešní, jabloní, jeřábů, dubů a lip doprovázejí silnice, které propojují pět poměrně odlehlých osad. Obec navíc postupně realizuje výsadby podél v minulosti zaniklých a dnes nově, ovšem v historické stopě trasovaných polních cest. Odpočívadla na těchto cestách vybavuje informačními panely, lavičkami a odpadkovými koši. Tento rozsáhlý dlouhodobý projekt je příkladem zprůchodnění krajiny a vytvoření zelených spojnic mezi sídly i mezi lidmi. Místní obyvatelé respektují tyto záměry obce a umožňují jejich realizaci i na svých pozemcích. S pochopením stavebníků se také setkala praxe provádění náhradních výsadeb na vyčleněné pozemky ještě před započetím stavby. V zemědělsky obhospodařované krajině obec zakládá biocentra a biokoridory, opravuje drobné sakrální stavby - kříže a Boží muka.
JEVIŠOVKA v Jihomoravském kraji - čestné uznání za úsilí věnované obnově a péči o kulturně historické dědictví obce.
Jevišovka má specifickou historii osídlení - od 15. století byla kolonizována Chorvaty, po jejich vysídlení po 2. světové válce přišli reemigranti z Bulharska a Jugoslávie. Obec z rozpočtu vynakládá poměrně významnou část na péči o zeleň na ploše 15 ha, která zahrnuje intenzivní sekání trávníků na veřejných prostranstvích. Obec se snaží zvyšovat kvalitu veřejného prostoru, zakládá nové plochy zeleně na místech zbořených stavení, pečuje o architektonické dědictví - opravuje kapličky v obci i v okolí, Charvátský dům, velmi vkusně opravila oplocení pomníku padlých, povedená je jednoduchá, funkčně vyhovující úprava nástupního prostoru před kostelem s využitím recyklované žulové dlažby. V obci je vidět masivní nová výsadba kvetoucích listnatých keřů (Weigela, Forsythia, Berberis). Jevišovka má dobře udržovaný, provozně příjemný hřbitov s dlážděnými cestami. Aktivitou obce byly do vyhrazené trávníkové plochy pietně přesunuty náhrobní kříže původních Charvátských rodin. Obec podporuje cykloturistiku, pečuje o cyklotrasy, na jedné vybudovala vtipně řešené zastavení „U tří čápů" vybavené čtyřmetrovými čapími skulpturami. Podél silnic, polních cest i cyklotras vysazuje aleje listnatých, zejména ovocných stromů. Obec umí motivovat občany, aby udržovali obecní pozemky před soukromými domy, občané se zapojili do přípravných bouracích prací při opravě hřbitovní zdi. Vedení obce uvažuje o postupné náhradě nevhodného sortimentu převážně jehličnatých dřevin (Juniperus sp., Thuja, Picea pungens atd.) na plochách veřejné zeleně v obci, a to ve spolupráci s krajinářskými architekty. Obecní vrbovna, 13hektarový pozemek s věkovitou výsadbou Salix alba řezaných na hlavu, je výborným příkladem využití obnovitelných zdrojů energie, proutí je využíváno jako palivo, obec sleduje a kontroluje plán těžby. V tomto rozsahu jde nepochybně o jednu z největších historických a dodnes kontinuálně využívaných vrboven v ČR.
JEZERNICE v Olomouckém kraji - čestné uznání za úsilí při obnově ekologické stability kulturní krajiny silně ovlivněné infrastrukturou.
Obec má velmi komplikované výchozí podmínky pro rozvoj, katastrem procházejí trasy lineárních dopravních, energetických, informačních zařízení nadregionálního významu, z nichž každé má své ochranné pásmo. V obci je patrná houževnatá snaha překonat překážky na cestě k vytvoření příjemného prostředí pro život. Obec Jezernice v čele s aktivním starostou v rámci možností pečuje o veřejná prostranství, seká trávníky, vysazuje stromy v obci (pamětní stromy), provádí výsadby alejí v krajině a dílčí obnovu dříve obvyklých ovocných sadů za humny, vybudovala v krajině vodní nádrž s rybí násadou. V obci byla nedávno vybudována tři dětská hřiště (pro mateřskou školu, školu a veřejné hřiště), provedena citlivá a sadovnicky velmi zdařilá obnova hřbitova, který při té příležitosti vybavila funkčním, jednoduchým a efektním přístřeškem pro úschovu zahradnického nářadí k obecnému použití. Při obnově a tvorbě veřejných prostranství a rekonstrukcích obecních budov obec využívá typických místních kovářských výrobků (mříže, plotní díly, zábradlí, chrániče kmenů pamětních stromů apod.), které pomáhají sjednotit podobu různých veřejných míst a obec jednoznačně identifikují... Obec získává finanční prostředky na plánované akce jak z dotací, tak ze sponzorských příspěvků místních podnikatelů, snaží se vycházet vstříc potřebám občanů. O jejich spokojenosti s vývojem obce svědčí jejich dobrovolné zapojení do realizace mnoha projektů zejména v oblasti obnovy a tvorby veřejných prostranství a při výsadbách zeleně.
KRAKOV ve Středočeském kraji - čestné uznání za příkladnou péči o náves a další veřejná prostranství a zapojení veřejnosti do aktivit obce.
Obec Krakov se 116 obyvateli byla v letošním hodnocení jednoznačně nejmenší obcí. Kdo by očekával přiměřeně malou náves, byl by překvapen. Krakov má rozlehlou travnatou náves s výsadbami listnatých stromů o rozloze 3,5 ha. I přes nízký obecní rozpočet je obec v péči o zeleň aktivní a zachovává charakteristický obraz návsi. Údržba trávnatých ploch je pravidelná a kvalitní, podílejí se na ní místní soukromí zemědělci i ostatní místní obyvatelé. Péčí obce dochází k postupnému nahrazení dříve vysazených okrasných třešní jírovci a lipami. Objevili jsme tu také dva statné exempláře jasanu zimnáře. Významným a úspěšným počinem byla nedávná revitalizace dlouho nevyužívaného zemědělského objektu na dobře vybavený sportovně společenský areál s fotbalovým hřištěm, dětským hřištěm s pohodlným zázemím doplněný velmi vhodně navrženými a kvalitně realizovanými výsadbami. Areál se stal přirozeným centrem společných aktivit obce. Občané jsou nadšenými pěstiteli a v letošním roce uspořádali již druhý ročník úspěšné a velmi vkusně aranžované výstavy výpěstků v místním sále.
PLÁNICE v Plzeňském kraji - čestné uznání za péči o kulturní a přírodní dědictví, památné stromy a krajinu.
Plánice je město, ale k účasti v soutěži Vesnice roku ji opravňuje počet obyvatel a její venkovský charakter. Obec podporuje místní tradice a zachovává svou identitu, k níž patří odkaz místního rodáka Františka Křížka. Plánice postupně opravuje významné prvky v kulturní krajině, drobné stavby na veřejných prostranstvích. Péče o krajinu je samozřejmostí, patří k ní péče o tři významné krajinné prvky - lokality s výskytem vzácných rostlinných i živočišných druhů a společenství, v současnosti je připraven návrh na vyhlášení Vracovských luk s výskytem kosatce sibiřského. Obec pečuje také o památné stromy. Do péče o zeleň se zapojují obecní zaměstnanci a aktivně také místní zahrádkářský svaz. Významným počinem je postupná obnova areálu Hůrka, jejíž podstatnou součástí je obnova rozlehlého zanedbaného třešňového sadu, který je zbavován letitých náletů. Obec využívá štěpku získanou při údržbě jako alternativní zdroj energie. Veřejná zeleň je samozřejmou součástí územního plánu, pro stavební rozvoj obec uplatňuje regulativy. Obec pravidelně čerpá dotace s různých programů.
SMOLNICE v Ústeckém kraji - čestné uznání za úsilí o zachování vesnického rázu obce a za aktivity obce i občanů na podporu její identity.
Obec pečuje o obecní zeleň na základě zpracovaného generelu zeleně. Zároveň se snaží o zachování typického vesnického charakteru a obnovu místních historických památek v rámci zachování identity obce. Patrné je to mimo jiné v případě záchrany místního barokního kostela sv. Bartoloměje spojené s regenerací přilehlého hřbitova a péče o památné stromy. Velmi dobrá je spolupráce s místními soukromě hospodařícími zemědělci při rozvoji a údržbě zeleně. Nedávno zde provedli rekultivaci bývalé skládky v obci včetně terénních úprav a výsadeb zeleně. Toto místo je určeno pro vybudování sportovního a rekreačního areálu.
Za čáru
Členové Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT) jsou každoročně pozváni do krajských komisí soutěže Vesnice roku. SZKT organizačně zajišťuje celostátní kolo soutěže Zelená stuha ČR a sestavuje pětičlennou hodnotící komisi, která je složena ze zástupců Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, občanského sdružení (SZKT), Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. (VÚKOZ), a Ministerstva životního prostředí. Garantem ocenění Zelená stuha na krajské i celostátní úrovni a spoluvyhlašovatelem soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova je Ministerstvo životního prostředí.
Letos byla Zelená stuha udělena ve všech 13 krajích, což je poprvé za dlouhou dobu trvání soutěže. Svou motivační roli tady sehrála jistě i podpora ze strany Moravskoslezského kraje, která přiměla obce v regionu, aby se do soutěže Vesnice roku přihlásily. Pro pětičlennou hodnotící komisi ve složení Ing. Jaroslav Brzák, předseda, Ing. Radmila Fingerová, Aleš Kurz (všichni SZKT), Ing. Eva Sojková (VÚKOZ) a Ing. Eva Voženílková (MŽP) to znamenalo čtyři dny a 1 700 kilometrů na cestě. Komise hodnotila ve dnech 7.-10. září 2009.
Hodnocení je pro členy poroty velice náročné, ale zároveň velice zajímavé, v mnohém objevné a poučné, což jistě potvrdí kolegové z krajských komisí. Ty považuji za skutečné hrdiny, protože se do soutěže v některých krajích přihlásí i 50 obcí a čas, který věnují hodnocení se může protáhnout až na tři týdny! Odměnou je ale pro hodnotitele výjimečná možnost uvědomit si až neuvěřitelnou proměnlivost ukrytou v pojmu „vesnice". Tato proměnlivost se týká vlastně všeho - typu krajiny, jejího reliéfu, klimatických podmínek, způsobu obhospodařování, struktury i vývoje osídlení, počtu obyvatel, výše ročního obecního rozpočtu, pracovních příležitostí, vlastnictví pozemků v obci, historické i současné architektury, struktury místní komunity a nekonečně mnoha dalších charakteristik.
Obce mají zájem spolupracovat s odborníky, krajinářskými architekty, s odbornými zahradnickými firmami, s arboristy, kteří by byli schopni vyslyšet jejich specifické potřeby a přizpůsobit se jejich finančním možnostem, snaží se spravovat obecní majetek a veřejná prostranství, jak jim možnosti dovolují. Tyto možnosti bývají ale bohužel často omezené. Důvodů je mnoho, počínaje principy rozpočtového určení daní, legislativními nebo byrokratickými překážkami při vykupování nebo směňování pozemků v obci, neschopností příslušných správců pozemků skutečně se o pozemky v obci starat (časté je to v případě malých vodních toků protékajících obcemi, jejichž správcem je příslušné povodí), a konče nastavením dotačních titulů, jejichž oprávněnými náklady jsou náklady na fyzickou realizaci, méně již na projektovou dokumentaci a vůbec na další potřebnou údržbu.
V loňském roce došlo k výraznému posunu v jednáních mezi Ministerstvem životního prostředí a vyhlašovateli Vesnice roku, ale také se Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Ministerstvo životního prostředí jako garant Zelené stuhy jasně deklarovalo výši finanční podpory formou dotace až do výše 400 000 Kč (Zelená stuha v krajském kole), resp. 700 000 Kč (Zelená stuha České republiky - celostátní vítěz) a dokonce otevřelo nový dotační program. Obce, které získají Zelenou stuhu, mohou v následujícím roce čerpat dotace z Programu péče o krajinu a z letos nově vyhlášeného Programu pro vítěze ocenění Zelená stuha a Zelená stuha České republiky. SZKT navíc získala na organizaci celostátního kola soutěže Zelená stuha ČR rozpočet hrazený Ministerstvem životního prostředí.

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 

szkt-logo-2015-leva_zarazka_jpg